Česká diplomacie se v podkuřování Izraeli překonává

17. 1. 2014 / Daniel Veselý

Bývalý ředitel organizace Člověk v tísni a nynější český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar minulý týden navštívil univerzitu nacházející se v ilegální izraelské osadě Ariel na Západním břehu Jordánu. Univerzita leží hluboko na území, jež je Izraelem protiprávně okupováno a jež Palestinci ve shodě s mezinárodním konsenzem týkajícím se blízkovýchodního mírového uspořádání považují za základ svého budoucího státu.

Tím, že Pojar navštívil nelegální osadu a tamní univerzitu podle šéfa palestinských mírových vyjednavačů Saíba Irikáta podkopává "unijní úsilí o mírové vyřešení dlouhotrvajícího izraelsko-palestinského konfliktu". Pojar se brání s tím, že pouze navštívil "akademickou půdu", kde údajně "obhajoval i vysvětloval známé pozice Evropské unie i České republiky". Těžko si představit, jak ono vysvětlování vypadalo, když se alespoň na papíře značně odlišuje od názorů mnohdy militantních ilegálních osadníků.

Problém právě spočívá v tom, že Pojar návštěvou univerzity v osadě Ariel v očích Palestinců a jejich stoupenců (a nejen jich) podpořil existenci nelegální osady a činnost samotné univerzity, která úzce spolupracuje s izraelskou armádou (IDF) a podílí se na rozšiřování osady. Výstavba židovských osad je s ohledem na čtvrtou Ženevskou úmluvu válečným zločinem, neboť stát, který v průběhu válečného konfliktu dobude cizí území, nesmí je osidlovat vlastním obyvatelstvem. To je právě případ Izraele, který v roce 1967 během šestidenní války dobyl i Západní břeh a začal ho navzdory mezinárodním regulím osidlovat izraelskou populací a výstavbou nelegálních osad. Irikát kvůli Pojarově návštěvě nelegální osady poslal vysoké představitelce pro zahraniční politiku EU Catherine Ashtonové stížnost, v níž odsoudil jeho jednání a označil ho za kontraproduktivní. Proti stížnosti se ohradil ministr zahraničí v demisi Jan Kohout slovy: "Velvyslanec Pojar mě ubezpečil, že jeho cesta byla plně v souladu s náplní práce vedoucího zastupitelského úřadu, tedy zjišťovat informace přímo v terénu. Pan velvyslanec se na místě mimo jiné seznamoval s překážkami pro blízkovýchodní mírový proces." Zdá se, že ani ministr v demisi Kohout nepříliš rozumí tomu, že Pojarův akt nabourává již tak křehký "mírový proces" a přispívá k většímu nedorozumění mezi zúčastněnými stranami. Člověk může nabýt dojmu, že by ministr zahraničí měl pro svou práci být alespoň zčásti způsobilý.

Izraelská nevládní organizace B'tselem na svých stránkách informujících o ilegální osadě Ariel uvádí, že separační bariéra, která obklopuje osadu, vytváří klín, jenž na severní straně odděluje sedm palestinských vesnic, kde žije 25 000 lidí, od regionálního centra - města Salfit, což znemožňuje jak jeho urbánní rozvoj, tak obecně rozvoj celého okresu Salfit. Koneckonců i území města Ariel leží na Palestinci soukromě vlastněné půdě, k níž ale nemají její majitelé přístup.

Česká republika, včetně prezidenta Zemana, jenž otevřeně podporuje izraelskou okupační politiku a považuje islám za barbarské náboženství, má i na poměry Evropské unie nadstandartní styky s Izraelem. Ty jsou nekompromisně proizraelské, a proto je pravděpodobné, že narušují nestrannost při blízkovýchodním mírovém vyjednávání, jehož je Česká republika coby členský stát EU součástí.

Tomáš Pojar se už v minulosti projevil jako nesoudný stoupenec izraelské politiky, když při napadení tzv. Flotily svobody vezoucí do okupovaného a embargem sužovaného pásma Gazy humanitární pomoc byli izraelskými silami zadrženi a zatčeni čtyři Češi včetně dvou novinářů. Česká ambasáda Pojarovými ústy zadrženým Čechům "pomohla" vyjádřením, že by měli být všichni aktivisté deportováni z Izraele.

Členové Mezinárodního hnutí solidarity již v minulosti upozorňovali na nestandardní postupy velvyslance Pojara a "v rámci jeho diplomatického působení jen těžko přijatelná stanoviska".

"Jsme překvapeni vyjádřeními zástupců českého úřadu zahraničních věcí, kteří očividně nejsou schopni rozeznat zřejmé rozdíly ve statutu mezinárodně uznaných okupovaných území a ženevskou konvencí odsouzených nelegálních osad, jejichž návštěva nepodléhá běžnému diplomatickému provozu. Ze strany české diplomacie je to jasná známka toho, že Česká republika postrádá jakoukoliv politickou vůli tlačit na Izrael, aby ukončil nelegální okupaci a začal dodržovat mezinárodní právo," píší v dopise adresovaném nově jmenovanému ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi aktivisté z Mezinárodního hnutí solidarity.

Článek o faux paux české diplomacie otiskla iDNES. Autorka textu Leona Šlajchrtová ale také patrně nezná základní fakta, týkající se izraelsko-palestinského konfliktu, když píše, že podle mínění palestinského vyjednavače Izrael porušuje výstavbou osad mezinárodní právo. Redaktorka se čtenáři snaží sugerovat, že jde o názor Palestinců (tedy těch, co dělají problémy a své ambasády proměňují v teroristická doupata), byť jde o záležitosti související přímo s mezinárodním právem, absolutně nezávislé na osobních soudech. Navíc redaktorka neuvádí, že izraelské osady jsou ilegální, jak je stanoveno bezpočtem rezolucí OSN. Takto jen nadále dochází k naprosté dezinformaci českého mediálního recipienta ohledně tohoto tématu, jenž své nepochopení diseminuje dál.

0
Vytisknout
4836

Diskuse

Obsah vydání | 20. 1. 2014