Heidegger: Cesta ke Kierkegaardovi, nebo útěk z břečky dějin?

17. 1. 2014 / Boris Cvek

Chtěl bych učinit krátkou poznámku k článku Karla Dolejšího o Heideggerově vztahu k nacismu. Já osobně Heideggera velmi obdivuji za jeho odmítnutí metafyziky a vytvoření svébytné filozofie, která umožňuje chápat člověka zároveň pragmaticky (tak interpretuje Heideggera např. A. Kenny ve své nejnovější A New History of Western Philosophy) a zároveň existencialisticky. Heideggera za jeho odmítnutí konceptu pravdy jako reprezentace skutečnosti vysoce oceňuje i Richard Rorty, ale jedním dechem dodává, že Heideggerovo myšlení je nepřátelské západní liberální demokracii.

Možná proto byl tak přitažlivý pro Sartra a pro určitý typ levicového myšlení. To "nepřátelské" v Heideggerovi spočívá podle mého názoru v napětí mezi niternou integritou člověka a vysněnou integritou společnosti, která bude postavena na nějaké společné kulturní bázi, na nějakém novém náboženském myšlení, o nějž se pokoušel Heidegger ve své pozdní filozofii. Když budeme Heideggera chápat jako cestu od racionalismu ke Kierkegaardovi, tedy k osobní zbožnosti a žárlivě autentickému náboženství, pak je, myslím, jeho nepřátelství k naší liberální demokracii plodné, protože ji usvědčuje z povrchnosti (ostatně jeho kritika vědotechniky je v mnohém blízká Feyerabendovi, který je v lecčems také "nepřítel" naší společnosti).

Pokud by ovšem na Heideggerově myšlení měla stát nějaká politická představa, muselo by jít, obávám se, o nějaký typ nacionální nebo možná přímo nacionálně-socialistické společnosti. Nějaká totalitní společnost, společenství půdy a krve, byla ovšem vždycky pro mnoho filozofů fascinujícím způsobem přitažlivá. Popper tuhle fascinaci podrobně rozebírá na příkladu Platóna v prvním díle své Otevřené společnosti a jejích nepřátel. Intelekt velmi často sloužil k věšteckému snění o úniku z bezcílné břečky dějin k velkým úkolům z božských sfér, které dávají dějinám smysl. Proti tomu kierkegaardovské křesťanství bude -- proti hegelianismu, jedné z hlavních věšteckých filozofií -- tvrdit, že všechny velké koncepce dějin jsou jen velkohubým žvástem malosti dějin reálných.

0
Vytisknout
2758

Diskuse

Obsah vydání | 20. 1. 2014