USA: Mediální předsudky vůči nejmladší generaci

27. 11. 2013

V médiích hlavního proudu se opakuje jako refrén: Ekonomické problémy mladých lidí jsou výsledkem lenosti této generace a pocitu, že má oprávnění užívat výhod sociálního státu. Mezi lidmi ve věku 16-24 let dosahuje nezaměstnanost 16,3%, tedy více jak dvakrát vyšší hodnoty než činí celostátní průměr. A alarmujících 36% již žije s rodiči, protože nemají na bydlení.

Jenifer Grahamová se v editorialu pro Boston Globe snaží čtenáře přesvědčit, že millennials, tedy zhruba řešeno generace narozená mezi lety 1980-2000, neopouští domovy jednoduše proto, že je tam o ni dobře postaráno a cítí se spokojeně.

Říci, že článek Grahamové příliš zjednodušuje, by znamenalo přiznat mu příliš velkou čest. Vůbec se vážně nezabývá ekonomickými podmínkami, v nich tato generace žije, a neobsahuje ani žádná data na podporu tvrzení, že millennials jsou jen výjimečně vhodní k výkonu zaměstnání, a že "se o sebe neumějí postarat".

Zdá se, že také vyšla z rasitického a třídního předsudku, podle nějž všichni mladí lidé jsou běloši, privilegovaní členové střední třídy, kteří si užívají luxusu vrátit se do domů na předměstích (místo někam na lavičky v parku nebo do útulku pro bezdomovce), jestliže jim chybí zaměstnání. Ignoruje, že 57% mladých dospělých Afroameričanů žije buď na pokraji chudoby, nebo rovnou v hluboké chudobě.

Tento článek je dost sourodý s rozšířenými, systematickými mediálními předsudky nejen vůči mladým lidem, ale vůči chudým a lidem v dělnických profesích vůbec. Chudí podle nich jsou chudými proto, že jsou líní, pěstují si pocit nároku vůči státu, nebo jsou amorální - nehledě na skutečné ekonomické podmínky, jimž musí čelit.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4085

Diskuse

Obsah vydání | 29. 11. 2013