Princip velkého psa

10. 9. 2013 / Jiří Jírovec

Pokud se pamatuji, výrok "dluhy se nemusejí splácet" je připisován Jiřímu Paroubkovi. Možná to myslel jinak, ale media si vykrojila přesně tolik, aby to stačilo k diskreditaci tohoto politika a pokud možno celé sociální demokracie.

S malou změnou, která nikterak nevede ke splácení, lze říct, že jakmile dosáhne dluh určité výše, je nesplatitelný. V osobní rovině existuje hranice daná empirickým pozorováním: Na úrovni sto miliónu je jedno, jestli je máte, nebo dlužíte.

Na státní úrovni jde o sumy řádově vyšší. Otázka je nezpanikařit. Rumunský (protisovětský hrdina, diktátor -- nehodící se škrtněte) Ceauscescu kdysi dovezl od Renaultu automobilku. V ní začali vyrábět R-dvanáctku pod jménem Dacia. Rumunsko v té době mělo vnější dluh asi 13 miliard dolarů. Ceauscescu se v osmdesátých letech rozhodl, že země dluh splatí, aby se dostala ze závislosti na Západu. Dokonce vypsal referendum, které doplňovalo ústavu o paragraf zakazující zahraniční půjčky. Škrty a upřednostňování exportu vedly k nespokojenosti obyvatelstva a utužení ideologické kontroly nad ním.

Přehnaná snaha splatit několik mizerných miliard se diktátorovi vymstila. Rumunsko dluh vymazalo v polovině roku 1989. Vítěze referenda a poctivého plátce pár samopalníků odprásklo i s panímámou. Jménem lidu, samozřejmě. ZDE S diktátorem se ochotně fotografovali demokrati i tyrani. Tedy do okamžiku, kdy to pro ně přestalo být výhodné.

Polsko se naopak v osmdesátých letech zadlužovalo. Dluh, 39 miliard USD v roce 1989, přestalo být schopno splácet, a tak mu šlechetní věřitelé odpustili v roce 1994 14 miliard. To je víc než Rumunsko kdy dlužilo. Informace o Polských dluzích jsou ZDE a ZDE .

V případu Polska měl Paroubek alespoň částečně recht. Plnou pravdu mu lze přiznat, pokud jde o dluh USA a řadu dalších dlužníků. Dluhy jsou v nedohledných výšinách, což dokazuje tabulka obsahující údaje z roku 2012 zaokrouhlené na desítky miliard USD.



Stát

Vnější dluh

(external debt) [1]

Vládní dluh

(government debt) [2]

USA

16 740

11 600

Velká Británie

9 840

2 060

Francie

5 630

2 110

Německo

5 620

2 590

Japonsko

2 720

9 870

Čína

770

3 890

Rusko

450

310

Polsko

310

430

Rumunsko

130

neuveden

Česká republika

90

neuveden

Slovensko

70

neuveden



[1] Součet všech dlluhů a pohledávek
[2] Kumulativní schodek státního rozpočtu

K tabulce je nutné dodat, že uvádí vládní dluh, je-li větší než 0.5% celkového světového dluhu.

Podíváme-li se na již zmíněné Polsko a Rumunsko, dojdeme k závěru, že Ceauscescu šetřením promrhal svůj život, kdežto prominutí 14 miliard Polsku bylo gesto, které stejně k ničemu nevedlo, protože se oba typy dluhů od té doby zvýšily zhruba desetkrát a bankéřstvo o vývar nepřijde.

Ten, kdo dluhy nehodlá platit, musí mít v záloze nějaký prostředek, který věřitele přesvědčí, že není v jeho zájmu dluhy vymáhat.

V malém měřítku lze například použít části půjčených peněz na koupi velkého psa, třeba dogy. Když přijde věřitel, lze do vrčení psiska namítnout, že se snad věřitel mýlí, když blekotá cosi o splácení dluhu. Hašek místo psa volil Švejka, který, na Katzovu poznámku, že ho věřitel začíná nudit, drzouna vyhodil z bytu.

Jednání z pozice síly je oblíbené nejen mezi podvodníky, tak mezi státy. Když srovnáme dluhy Ruska a Číny s dluhem USA, může nám lehce dojít, proč Američané a jejich další významně zadlužení partneři zbrojí a proč Američané budují vojenské základny kolem svých věřitelů.

Politika síly je založena na mylné představě, že drtivá vojenská převaha zaručuje, že se nám, civilizovaným nemůže nic stát. Jistě, teroristi nemají chytré rakety, neviditelné bombardéry a bezpilotní letadla. Stačí jim promluvit do dvou blbých telefonů někde v Jemenu a svět je najednou plný strachu, že se chystá nějaký teroristický útok. Je to šílené a dokonce ani nezáleží na tom, jestli se onen hovor vůbec uskutečnil a nebo byl vymyšlen, aby tajné služby navýšily svoje rozpočty.

Vládní dluh USA nabyl paroubkovské a tedy nesplatitelné výše. Jak by mohl být splácen, když světová velmoc není schopna uchránit Detroit, bývalé srdce svého automobilového průmyslu, před bankrotem. Tato fotogalerie kupodivu nedokumentuje devastaci způsobenou nějakými sociálisty. Už jen proto, že ti v USA nikdy nevládli. Jde o zmar způsobený neschopností soukromého sektoru obstát na trhu a o nezájem vlády město včas podpořit. Detroit dluží nějakých 18 miliard, což je 0.15 % celkového vládního dluhu a asi 2% ročních výdajů na "obranu" .

Radio Jerevan kdysi nebylo schopno odpovědět na otázku, kde bude SSSR kupovat obilí, až na celém světě zvítězí komunismus. Stejně obtížné je najít odpověď na otázku, kde si budou USA půjčovat peníze, až ovládnou raketami celý svět.

PS. Robert Fisk napsal pro Independent zajímavý článek o tom, že nejde o Sýrii, ale o Irán. Jeho český překlad je ZDE Fisk ví o čem píše a jeho článek není příliš daleko od námětu tohoto textu.

0
Vytisknout
8800

Diskuse

Obsah vydání | 11. 9. 2013