Odposlechnuto na cestách

9. 9. 2013 / Štěpán Cháb

V pátek jsem jel vlakem a byl nucen vyslechnout rozhovor tří gymnazistů sedících opodál. Z rozhovoru vyplynulo, že jsou v posledním závěrečném ročníku.

Pokusím se o volný přepis vysloveného.

První: Včera na mě ta kráva Válková vybalila četbu. Jako prej co jsem čet z povinný (kráva Válková bude pravděpodobně češtinářka oněch tří vejlupků, skutečné jméno učitelčino jsem nahradil vymyšleným, abych zmíněné učitelce nepochroumal profil).

Druhý a Třetí: Haha, kráva, cos jí řek?

První: No něco jsem si vymyslel. Jako že jsem čet, to jako jo.

Třetí: A cos jako čet, vole?

První: Co bych čet, nejsem blbej, takhle zahazovat život, ale něco jsem tý krávě říct musel.

Druhý: To já za život přečet dvě knížky.

První a třetí: Haha, ty, takovej kretén? Cos jako čet?

Druhý: Jako na základce nás nutili číst Honzíkovu cestu, klasika vole, to musel číst každej.

První: Seš blbej, nečtu ne? Se tomu vyhnu.

Druhý: No a pak ještě Lovce mamutů, to mě docela bavilo.

Třetí: To já nepřečet nikdy nic.

První: Jasně, já taky ne. Takhle nějaký komiksy, to jo, ale knížky?

Druhý: Komiksy nejsou knížky.

První: Co ty vo tom víš, snad je taky čtu ne? Nedělej chytrýho, ty sečtělej debile.

Třetí: To jsem fakt zvědavej, jak ochčijeme maturitní komisi.

První: To se zmákne, relax, vole.

...

0
Vytisknout
17438

Diskuse

Obsah vydání | 11. 9. 2013