Český helsinský výbor: Stav lidských práv v České republice se rapidně zhoršuje

10. 9. 2013

čas čtení 5 minut

Tisková zpráva ČHV ke Zprávě o stavu lidských práv v ČR za rok 2012

Praha 10. září 2013 - Český helsinský výbor (ČHV), který monitoruje dodržování lidských práv v ČR, vydává již po devatenácté Zprávu o stavu lidských práv v České republice. ČHV je jedinou organizací v ČR, která vydává tuto zprávu pravidelně již od roku 1994.

"Zpráva o stavu lidských práv zpracovává řadu nejzávažnějších témat, která jsou pro dané období z hlediska ochrany základních lidských práv a svobod specifická. V právním státě jsou ochrana lidských práv a kvalita justičního systému jedním z nejdůležitějších principů. Tato zpráva má komplexně zachytit problematiku dodržování lidských práv za dané období," uvádí ředitelka Českého helsinského výboru, Markéta Kovaříková.

Dokument obsahuje tato témata: diskriminace, problematika hate crime, vězeňství, policie, svoboda slova, sociální práva, sociální bydlení, protiústavní a populistické předpisy, postavení Romů v České republice, práva dětí, žen, seniorů, osob se zdravotním postižením, pacientů, sexuálních menšin, cizinci a problematika extradic.

Ve zprávě jsou zahrnuty i další citlivé otázky, na které chce ČHV poukázat a zaujmout k nim jasné stanovisko, ale současně také otevřít celospolečenskou diskusi. Např.:

  • Zhoršují se životní podmínky mnoha osob. Oficiální statistiky uvádějí, že situace se v loňském roce stabilizovala. Vzhledem k používaným metodikám je však nutné si uvědomit, že provedená šetření často nepřinášejí reálná čísla. Například předmětem šetření Českého statistického úřadu v otázce Životní podmínky českých domácností byly pouze osoby obvykle bydlící v bytech. Šetření tedy nemapovalo situaci osob žijících v ústavních zařízeních (např. domovy důchodců, ústavy sociální péče, věznice apod.), ale také osob žijících na ubytovnách a mimo bytový fond. S velkou jistotou lze přitom předpokládat, že právě nejvíce osob žijících pod a na hranici chudoby, jsou právě lidé, kteří žijí na ubytovnách (a obecně mimo bytový fond).
  • Neexistence zákona o sociálním bydlení, po jehož nezbytnosti volá již několik let neziskový sektor i veřejný ochránce práv, zapříčiňuje zhoršování situace u mnoha lidí a prohlubování sociálního vyloučení. Na ubytovny se dostávají sociálně slabí lidé, především romské národnosti, pro které není na běžném trhu s byty místo. Stát přihlíží výnosnému obchodu, který se na trhu s bydlením rozjel. Ze statistických údajů vyplývá, že výdaje na bydlení u osob, které jsou příjemci doplatku na bydlení, jsou vyšší než u osob, které tyto příspěvky nepobírají. Platí tak, že čím chudší lidé, tím vyšší náklady na bydlení hradí.
  • Nelze dosáhnout účinné ochrany osob před diskriminací a eliminace před projevy diskriminace, pokud stále existují mantinely pro vymáhání práv nebo zavádění prostředků za účelem dosažení rovnosti. Stojí před námi klíčové oblasti -- vzdělávání, zaměstnávání nebo bydlení.
  • Zhoršování životní úrovně u mnoha lidí zapříčiňuje vznik frustrace. Důsledky této frustrace běžných lidí jsou velmi nebezpečné, protože na povrch společně s každým zhoršením společenské atmosféry vyplouvá latentní rasismus.
  • Postavení Romů v České republice se prudce zhoršuje. Sílí zde negativní protiromské nálady, Romové jsou označování za viníky nejrůznějších problémů ve společnosti. Svůj hněv proti nim obrací stále více lidí. Jsme svědky pravidelných protiromských demonstrací a pochodů, jichž se neúčastní pouze krajní pravice, ale stále více lidí z řad běžné populace. Ke zhoršení situace přispívá i laxní postoj politických představitelů nebo naopak mnohdy jejich protiromské populistické výroky, rovněž média bohužel v mnohém přispěla k eskalaci napětí, když přinášela neověřené vymyšlené nebo zkreslené zprávy.
  • Trestné činy páchané z nenávisti vyžadují ze své podstaty zvláštní pozornost státních orgánů. Postih této závažné trestné činnosti je prostředkem ochrany všech fyzických osob, celé společnosti a nesměřuje pouze k ochraně menšin, jak je někdy nesprávně vnímáno a interpretováno.
  • Vězeňství stále není věnována dostatečná pozornost. Dochází sice k dílčím pozitivním změnám, ale klíčová je změna systému. Trestní politika by měla být naplňována prostředky, které jsou promyšlené, dlouhodobě efektivní a mohou přinášet postupně dobré výsledky. Především je nutné zaměřit pozornost na vazební podmínky.
  • Aktuální dění v oblasti migrace jen potvrdilo, že ekonomická krize obnažila závažné problémy české migrační politiky. Přijímání ad hoc restriktivních opatření nemůže nahradit chybějící vizi a směřování migrační politiky. Restriktivní a nahodilé nastavení celého systému vede k nárůstu negativních jevů, kriminalizaci cizinců a především k nedostatečné integraci cizinců do společnosti. Podle neziskového sektoru prvním krokem ke stabilizaci situace v oblasti pracovní migrace je přijetí koncepce migrační politiky, která jasně stanoví směřování, cíle a východiska na základě veřejné diskuze ze strany akademické sféry, nevládních organizací a cizinců.
Plné znění Zprávy o stavu lidských práv v České republice za rok 2012 je dostupné v elektronické podobě na webových stránkách ZDE

0
Vytisknout
9386

Diskuse

Obsah vydání | 12. 9. 2013