Plná hrůza pravdy je vždycky horší než fikce

10. 7. 2013

Propast roste, píše v deníku Guardian konzervativní komentátor Simon Jenkins. New York Times zveřejnil tento týden informaci od whistleblowera, blízkého washingtonskému soudu pro výzvědný dohled nad zahraničím, který je známý pod zkratkou FISA. Je to tajný soud, který byl ustaven r. 1978 za účelem dohledu nad federálním odposloucháváním telefonních rozhovorů. Tento tajný soud nyní poskytuje právní pravomoci výzvědným službám, aby shromažďovaly informace o milionech občanů, v USA i v zahraničí.

Nedávné odhalení jiného whistleblowera Edwarda Snowdena obvinila soud FISA, že porušuje čtvrtý dodatek americké ústavy. Čtvrtý dodatek americké ústavy opravňuje americké občany "mít jistotu ve svých osobách, domech, dokumentaci a majetku, že nebude docházet k nerozumnému prohledávání a konfiskaci". Klíčovým slovem je, jako vždycky, výraz "nerozumný".

Ze Snowdenových odhalení vyplývá, že soud FISA schválil více než deset nových "opatření", která definují různé kategorie shromažďování osobních dat které výzvědné orgány "nutně potřebují". Operace agentury NSA (Prism, Tempora a Boundless Informant) - mnoho z nich ve spiknutí s britskou výzvědnou institucí GCHQ - jsou zneužívány k shromažďování informací z Google, Apple a Facebooku. Výzvědné instituce si prostě dělají, co chtějí, a vstupují, kam chtějí. Obhajují se, že to potřebují nejen kvůli obraně proti terorismu, ale i pro špionážní účely, že potřebuje zjišťovat i informace, které zajímají zahraniční mocnosti, informace týkající se kybernetických útoků a "zbraní hromadného ničení".

Tato rozhodnutí, všechna učiněná tajně, potvrdila Snowdenovy důkazy a ospravedlnila jeho motivaci. Důvodem, proč dříve loajální bývalý voják vyšel z úkrytu, nebylo napomáhat nepříteli. Účelem bylo poskytnout informace příteli, své vlastní zemi. Snowdena šokovaly lži, které jeho šéfové sdělovali o operacích NSA americkému Kongresu. Jak konstatoval Stephen Walt z Harvardu: "Snowden udělal veřejnou službu tím, že upozornil na 'špatně hlídanou a pravděpodobně protiústavní' činnost."

Snowdenova odhalení jsou v jiné kategorii než odhalení Wikileaks. Nejde o ztrapňující diplomatické drby, ale o odhalení určitých metod, o právní území nikoho, které bylo vytvořeno Spojenými státy a Amerikou v panice po 11. září 2001. S neomezeným rozpočtem, které mají výzvědné agentury k dispozici a neomezenými možnostmi strašit paranoidní politiky, čímž je nutí, aby dělali, co chtějí. V důsledku toho výzvědné agentury ovládly celý život národa i všech občanů. Shromáždily obrovské množství informací prostřednictvím algoritmových profilů "pro strýčka Příhodu". Nikdo je nekontroloval.

Některým lidem to nevadí. Argumentují, že je všechno v pořádku.

Žádné americké zdroje nezpochybnily informace, které Snowden zveřejnil. Rozhodnutí, která schválil soud FISA, ukazují, že Snowdenovy informace jsou přesné. I prezident Obama přivítal debatu o odhaleních a o tom, že by měl být snad přijat dodatek k zákonu o sledování. Amerika se dokáže v této věci chovat dospěle.

Čtu Snowdenův nejnovější materiál spolu s románem Delikátní pravda, nejnovějším dílem Johna le Carrého. Je to téměř komentář k Snowdenově sáze. John le Carré opouští jistoty studené války a vstupuje do morálního bahna Tonyho Blaira. Hrdina nového románu je snowdenovská postava, Toby Bell: "nejobávanější člověk v současném světě: člověk, který se sám rozhoduje."

Bell už nebojuje proti ideologickému nepříteli. Jeho nepřítelem je nyní jeho vlastní strana. Tu představují zaprodaný Blairův ministr a Blairovi pohůnci. Establishment je zkorumpován penězi, spikl se se žoldáky z výzvědných služeb a s nezákonnými deportacemi osob do třetích zemí. Politikové a státní úředníci jsou buď prodejní, anebo paranoidní.

Když britský ministr zahraničí William Hague řekl, že nevinní se nemají čeho bát, slyšel jsem le Carrého ironický smích. Myslím na rodinu Lawrencových (usmrceného britského teenagera), kterou odposlouchávalo britské ministerstvo vnitra (namísto aby hledali vraha mladého Lawrence), aby získali zkorumpovaní policisté alibi. Myslím na všechny ty britské rodiny, které zjistily, že britská policie ukradla totožnost jejich mrtvých dětí, anebo na čtvrt milionu liber, vyplýtvaných na platbu policejnímu agentovi, který byl použit k infiltraci protestů proti firmě McDonalds.

Když podvodné noviny poškodily reklamní obraz jedné hollywoodské celebrity, jsou jim k dispozici služby Scotland Yardu i britských soudců. Tisk je pak potrestán. Když se agenti státu chovají daleko hůř, systém je ochrání. Nikdo kriminální chování britské policie nevyšetřuje.

Každý ví, že elektronická data jsou přístupná každému. Proto se doporučuje obhájcům u britských soudů, aby v komunikaci nepoužívali email, protože k němu mají přístup policie a prokurátoři. Právě proto vytáhli z letadla do Chicaga nevinného muslimského právníka a agenti FBI mu vyhrožovali, že pokud nezačne pro ně špehovat, nikdy už žádným letadlem nepoletí. Právě proto nebudou lékařské záznamy pacientů bezpečné před pojišťovacími společnostmi, jakmile bude databáze britského státního zdravotnictví převedena na internet.

V rozhovoru se Snowdenem, který vyšel v deníku Guardian v pondělí, zdůraznil Snowden, že nechce žít ve světě kde "všechno, co řeknu, každý, s kým mluvím, každé vyjádření kreativity či lásky či přátelství je zaznamenáváno", uloženo a posuzováno pro budoucí použití. Jakmile se člověk dostane na seznam, už není pomoci.

Američtí aktivisté za lidská práva se pokusí zasáhnout proti útoku americké vlády na čtvrtý dodatek k ústavě, pokud se to podaří i u Nejvyššího soudu. V Británii taková možnost neexistuje. Británie má jen ministra zahraničí, který nás ujišťuje, že Snowden říká nesmysly. Britská organizace Privacy International usiluje o soudní příkaz, který by zakázal shromažďování osobních dat výzvědnými agenturami NSA a GCHQ. Britská vláda odmítla povolit, aby takový případ přišel veřejně před soud.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
9481

Diskuse

Obsah vydání | 12. 7. 2013