Tak si zavři vokno, krávo!

10. 7. 2013 / Milan Daniel

Pan František Štván se v článku Ministerskému vnitráckému triu jsem nerozuměl vymezuje proti názoru bývalých ministrů vnitra (Bublan, Pecina, John), kteří vidí řešení rasových nepokojů v tom, že se zvýší počet policistů a jejich platy. Jakkoliv je policistů objektivně málo, souhlasím s názorem, že jejich možnosti vynutit dodržování práva jsou dány bezzubou legislativou. Ta diskriminuje lidi, kteří se na rozdíl od některých svých spoluobčanů chovají odpovědně, slušně a s ohledem na své okolí.

Malý příklad: náš syn bydlí v paneláku, kde jedni sousedi, mimochodem oba vysokoškoláci, paní doktorka a pan inženýr, chovají v bytě dva velké psy, které vyvedou poté co přijdou z práce na trávník před domem. Protože jsou zvířata celý den zavřená, uleví si už u výtahu. Páníčky to nechá chladnými, výkaly neuklidí, psi po chvíli přijdou domů a situace se po čtyřiadvaceti hodinách opakuje. U výtahu je škraloup zaschlé moči. Opuštění psi přes den vyjí a štěkají na celý dům. Jiní vypečení sousedi sídlí přesně pod synovým bytem. Oba jsou silnými kuřáky, ale kouřit chodí na balkon. Kouř stoupá, veškeré prosby, stížnosti ani výhrůžky nepomáhají. V současných vedrech tak synova rodina nemůže ani otevřít okna, aniž by měla pocit, že je na návštěvě udírny či krematoria. Podobně je na tom dcera: pod okny se jí usadila komunita postarších sousedek, která tam vydrží na lavičkách klábosit celá odpoledne a večery. Družnou zábavu si nyní zpestřují společným grilováním se zpěvy táborových písní. Prosby nepomáhají: zavři si okna, krávo!

Podotýkám, že ani jeden z výše uvedených není Rom. Omezovat proto problém jen na hlučnou romskou komunitu je rasismus, ať už se kdo zaklíná, že "on přece žádný rasista není". Naprosto ale souhlasím s tím, že chování takových podařených sousedů neučiní přítrž větší počet policistů či jejich vyšší platy, ale přísnější zákony a jejich vynutitelnost za pomoci nekompromisních sankcí. Padni komu padni. Děláš nepořádek v domě? Raz, bác: důrazné napomenutí s podmínkou. Dva, bác: dostaneš mastnou pokutu. Uděláš to potřetí a poslední bác: budeš z domu na nějakou dobu vykázán. Svoboda přece končí tam, kde začíná svoboda toho druhého.

Pokud své zástupce nedokážeme přimět k tomu, aby taková opatření přijali, budeme se muset smířit s tím, že porostou sympatie k hnědým tendencím. Stěžujeme-li si na nárůst extrémismu či dokonce sympatie k DSSS, je třeba jasně pojmenovat příčinu: dovádí nás k tomu pštrosí politika současných "reprezentantů", kteří, pravda, většinou bydlí za vysokými zdmi svých rezidencí a problémy, s nimiž se musejí vyrovnávat obyčejní lidé, vidí jako z ponorky.

0
Vytisknout
15500

Diskuse

Obsah vydání | 12. 7. 2013