Británie končí s jadernou energií. Zhorší se emise uhlíku

5. 2. 2013

Komunální úřad v okrese Cumbria odmítl plány britské vlády, která tam chtěla vybudovat úložiště jaderného odpadu. Odmítavě se staví k výstavbě jaderných reaktorů třetí generace i příslušný parlamentní výbor a energetická firma Centrica, poslední elektrárenský podnik, který byl ochoten stavět v Británii nové jaderné elektrárny, nyní oznámil, že se projektu na jejich výstavbu vzdává.

Přitom, píše v deníku Guardian George Monbiot, jaderný odpad, který chtěla britská vláda v Cumbrii uložit, by bývalo plýtvání. Je to materiál, který by při použití v integrálních rychlých reaktorech dokázal vyprodukovat dostatečné množství nízkouhlíkové energie pro celou Británii na dalších 500 let. Vláda ovšem program na výstavbu takových reaktorů nemá.

Nikdo jiný než jaderný energetický průmysl nevytvořil tak obrovský odpor veřejnosti proti jaderné energii. Jasně to vyplývá z podrobné analýzy parlamentního výboru Dolní sněmovny pro státní rozpočet. Analýza zdokumentovala dlouhou a barvitou historii šlendriánu, nekomptentence a zakamuflovávání probl=mů. "Základní chyby při řízení projektu dál způsobují zdržení a zvyšují náklady v Sellafieldu," kde se nyní vyhořelé palivo skladuje.

Centrica v neděli oznámila, že žádné další jaderné elektrárny v Británii stavět nebude. Zatímco ostatní zdroje nízkouhlíkové energie se zlevňují, jaderná energie . aspoň ta, která se podporuje v Británii - je stále dražší. Každým rokem zvyšuje jaderný průmysl své požadavky a vyžaduje stále luxusnější záruky, než začne s výstavbou jaderné elektrárny. Čím dražší se stává výstavba jaderných elektráren, tím, slabší je argument ve prospěch jaderné energie.

Mnoho lidí bude potěšeno, když bude číst toto pesimistické zhodnocení. Jenže pomyslete na důsledky. Před deseti dny oznámila japonská vláda, že ruší svůj příslib snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů v Japonsku o 25 procent. Jaderná energie znamenala v Japonsku, že se nevypouštělo do ovzduší asi čtvrt miliardy tun kysličníku uhličitého ročně. Německo se také rozhodlo zlikvidovat své jaderné elektrárny. Loni zvýšilo spalování uhlí o 5 procent, a to navzdory radikálnímu snížení exportu elektřiny do jiných evropských zemí. Podle některých odhadů do roku 2020 vypustí Německo do ovzduší o 300 milionů tun CO2 více neež dosud. Rovná se to téměř veškerým úsporám všech 27 evropských států v důsledku energetické směrnice Evropské unie.

Pokud Británie nenahradí své jaderné elektrárny, které produkují 22 procent elektrické energie v Británii, dojde k zvýšení emisí uhlíku i tam. Opouštění spolehlivé nízkouhlíkové technologie výroby elektřiny v době, kdy se zrychluje rozklad našeho klimatu, je šílenství. Vláda přitom nemá vůbec žádné plány jak snížit emise uhlíku. Jeho nebezpečí je daleko horší než je nebezpečí jaderné, uzavírá autor.

Podrobnosti ZDE

0
Vytisknout
3635

Diskuse

Obsah vydání | 5. 2. 2013