Volnost, rovnost, bratrství a Orwellova prasata

4. 2. 2013 / Jaroslav Bašta

Týden po volbách se zdá, že zvířené politické bahno se začíná konečně usazovat a začíná čas bilancování. A to je věru neradostné. Jak z mezinárodního srovnání tak z pohledu na naší minulost. Především utrpěla naše pověst kulturního a civilizovaného národa. Moji ruští přátelé s údivem zjistili, že politická kultura (čti: nekultura) našich prezidentských voleb se může hrdě měřit s projevy různých jurodivých politiků a žurnalistů v ruských volbách na počátku devadesátých let. Tento názor opírají o analýzy ruských politologů věnovaných naší zemi. Takže máme dvacetileté zpoždění nejen s přímou volbou...

Pokud budeme hledat podobné vzedmutí vášní a bahna v naší minulosti, tak jedinou analogii nalezneme v období tzv. Druhé republiky. Pouze tenkrát se objevilo na stránkách tisku takové opovržení vlastním národem jako dnes. A útoky na Miloše Zemana jakoby někdy byly přímo opsány z vyjádření českých fašistů útočících na Edwarda Beneše, na což v poslední předvolební televizní debatě MZ upozornil paní profesorku Illnerovou, která citovala (asi nevědomky) Emanuela Moravce. Z tohoto úhlu pohledu se česká demokracie musí jevit nejen jako defektní (jak skvěle popsala Veronika Sušová - Salminen), ale také morálně a politicky retardovaná.

Jak jinak si totiž lze vysvětlit skutečnost, že po dvou stoletích od Velké francouzské revoluce je zpochybňována rovnost občanů nejen teoreticky v komentářích na stránkách německých novin (MfD atp.), ale i prakticky. Co jiného než výraz nadřazenosti a opovržení spoluobčany jsou demonstrace proti výsledkům demokratických voleb? Nejen demonstrace, hladovky, ale i placky s čírem a hesly urážejícími nově zvoleného prezidenta doprovázené tanečky a vulgárními popěvky. Zkrátka hlas některých znamená více než jiných, protože jsou rovnější. Jako ta prasata z Orwellovy Farmy zvířat. I když ta by asi nedokázala nosit číro se stejnou elegancí jako někteří čeští herci.

0
Vytisknout
5572

Diskuse

Obsah vydání | 6. 2. 2013