Stát dnes financuje živé umění částkou rovnající jen 38 procentům částky z roku 2007

6. 2. 2013 / Štěpán Kotrba

Ačkoliv výdaje státního rozpočtu rostou, kultura chudne. V číslech absolutních i relativních.

Porovnáním poměrů těsně po konci sociálně demokratických vlád s dneškem (2007 - 2013) je poměr výdajů na živé umění po očištění o inflaci v cenách roku 2007 100:37,7%. Řečí ekonomů tvoří výdaje na živou kulturu DNES tři desetiny promile výdajů státního rozpočtu 2012 (neboli tři desetitisíciny). V roce 2007 to bylo šest desetin promile výdajů státního rozpočtu 2012. Čili dnes je to polovina... Do grantových programů jde pro rok 2013 pouhá 2 % rozpočtu ministerstva kultury oproti 3,5 % v roce 2012 a 5,5 % v roce 2008.

Toto je výsledek politiky Topolánkovy a Nečasovy vlády ODS s TOP 09 a VV/LIDEM. Toto je výsledek, když tvoří rozpočet místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Toto je výsledek politiky předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga. Kdyby si to nepřál, tato politika by se nikdy nemohla realizovat. Vinit z toho ministryni kultury je totéž jako vinit pochůzkáře z nárůstu zločinnosti.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

O začátku konce, neboli Kde byli ti údajně tak slušní demokraté?

6. 2. 2013 / Uwe Ladwig

Věra Říhová se ptala, Máme se začít bát?, ačkoli už má podle mého k tomu dost důvodů, Jan Bím je z toho zklamaný, protože asi věří v nutnost absolutní volnosti silnějšího na volném globalizovaném trhu. Jana Valdrová píše o trapném zážitku z jihočeské konference, na které studenti prý nedokázali říci, proč vlastně demonstrovali proti paní Baborové, asi netušíce, že ke zničení lidského života někteří lidé nepotřebují dobré důvody.

Klaus jako Zemanův "nesmrtelný nepřítel"

6. 2. 2013 / Boris Cvek

Když jsem slyšel současného prezidenta Klause, jak sám sebe označuje jako "nesmrtelného nepřítele" budoucího prezidenta Zemana, nedávalo mi to žádný smysl. Spojení "nesmrtelný nepřítel" je opravdu zvláštní přeřeknutí. Jistě chtěl říci něco jako "úhlavní" nebo "nesmiřitelný" nepřítel, ale přeřekl se. Přeříkáváním se občas může ukázat to, na co v dané chvíli mluvčí ve skutečnosti myslí. Představa nesmrtelnosti je nějak spojena s překonáním konce, uniknutí konci. A pro oba pány je jistě současná situace určitým překonáním konce: Zeman mohl zůstat už navždy v důchodu a Klaus, pokud by zvítězil Schwarzenberg, by neměl asi už žádné vazby na vysokou politiku. Takhle duo funguje dál. Klaus svého času pozval důchodce z Vysočiny na návštěvu na Hrad a Zeman mu to jistě jednou oplatí. Oba unikli konci své éry a začínají znovu. Je velmi pravděpodobné, že nový prezident Zeman bude reagovat na případné výroky bývalého prezidenta Klause, a tak ho držet v mediální pozornosti. Slovo "nesmrtelný", jak ho Klaus užil sám o sobě, je velmi výmluvné.

Zůstávám nesmrtelným nepřítelem, řekl Klaus Zemanovi na uvítanou

Jihočeské protesty a bohumínské usnesení

6. 2. 2013 / Jiří Beránek

Poté, co jsem ze záznamu zhlédnul video z konference "Demokracie versus totalita v 21. století" v Českých Budějovicích ze soboty 2. 2. 2013, kde vedle sebe zasedli -- což bylo docela pikantní -- bývalý disident Milan Kohout a předseda KSČM Vojtěch Filip, a kde předseda komunistů byl v poněkud nevděčné roli "otloukánka", neboť zločiny komunismu a distanc od KSČM neopomněli uvést ani odpůrci studentských demonstrací proti radní(m) za KSČM, uvědomil jsem si, že pozice KSČM je v této situaci vlastně nejméně kritizovatelná. (Přesněji řečeno: s ohledem na to, že si na kandidátky umisťuje některé pochybné lidi, je stejně kritizovatelná jako ostatní politické strany.)

Kompletní přehled hlasování o omezení imunity:

Od roku 1993 jsou nejvíce pro omezení zelení a lidovci

6. 2. 2013

tisková zpráva

Praha, 6. 2. 2013 -- V Poslanecké sněmovně se nyní hlasuje již o devatenáctém pokusu omezit imunitu zákonodárců. Od roku 1993 omezení imunity nejčastěji podporovali poslanci Strany zelených a KDU-ČSL. Ze současných stran byla nejčastěji proti KSČM. Vyplývá to z analýzy všech hlasování o imunitě, kterou připravilo sdružení KohoVolit.eu.

"Od roku 1995, kdy byl podán první návrh na omezení imunity, poslanci na toto téma hlasovali celkem 31krát. Ze stran, které se účastnily alespoň tří takových hlasování, zatím nejčastěji hlasovala pro omezení Strana zelených. Za ní následuje KDU-ČSL," komentuje Kamil Gregor, analytik KohoVolit.eu.

Naši antikomunisté se z "komunismu" vůbec nepoučili

6. 2. 2013 / Boris Cvek

Patřil jsem k nadšeným posluchačům Příběhů 20. století, které jsem poslouchal na Radiožurnálu a u nichž jsem obdivoval vyváženost a smysl pro nahodilost a nejednoznačnost života. Pořad vznikl ve spolupráci Českého rozhlasu s občanským sdružením Post Bellum, autory jsou pak Mikuláš Kroupa a Adam Drda. O to více mi vadilo, jak jednostranně, vyhraněně a vlastně vulgárně Adam Drda viděl prezidentskou volbu. Volba mezi Schwarzenbergem a Zemanem pouze odvádí pozornost od důležitých problémů této země a západního světa vůbec, které mohou vést k návratu nějaké formy komunistické nebo nacistické totality. Pokud si člověk představí frustrovanou zemi, kde lidé již přestali věřit, že za obrovskou ekonomickou kriminalitu přichází trest, kde mafiánské společenství parlamentních stran vysává z lidí peníze a žene je do bídy a kde už dávno neplatí žádná zásluhovost, nýbrž za poctivost se odplácí útrapami a ponížením, pak nějaký komunistický puč ve stylu 25. února představuje zcela pochopitelný ventil.

Český "odezdikezdizmus", "pseudodemokracie", ... aneb "7 kulí v Sarajevu"

6. 2. 2013

Po ukončení první přímé volby prezidenta v ČR vám předkládám krátká  zamyšlení nad sedmi tématy, která jsem zatím nikde v tisku nenašel. Alespoň ne v takovém úhlu pohledu, který zde předkládám. Snad vás bude mých "7 kulí" pozitivně stimulovat k zamyšlení a snad se i zasmějete, i když je to v řadě případů spíše k pláči, píše Pavel Taušl.

Miloš Zeman měří dvojím metrem, pouze to skrývá falešnou zásadovostí

6. 2. 2013

M.Zeman se odmítá sejít se stranou LIDEM neboť prý neprošla do sněmovny na základě předvolebního pekla. Nesouhlasím s ním a pomohu si parafrází jednoho citátu. Co po jménu strany, nazývat ji jinak, její poslanci se přesto budou chovat stejně. Tím chci říct, že název strany je pro voliče důležitý jen v tom smyslu, aby mohl vybráním volebního lístku vyjádřit své rozhodnutí. Daleko důležitější pro něho je, jestli se zvolení členové strany dokáží držet předvolebního programu. Kdyby Zemanova selekce vycházela z mého přesvědčení, pak by musel konstatovat, že poslanci za stranu LIDEM v tomto bodě selhali stejně jako poslanci VV, s kterými se přesto sejde. A to nezmiňuji ODS a TOP09, které v tomto směru mají také máslo na hlavě. Mám proto velmi nutkavý pocit, že Zemanova nedůstojná selekce, zahalená do pseudodemokratického hávu s názvem "která strana neprošla sítem voleb, tak ji nerespektuji" pouze skrývá jeho neochotu setkat se s poslanci NS-LEV21, kteří se do Sněmovny dostali v dresu ČSSD, píše František Štván.

Kdy nám (ne)vadí lež

6. 2. 2013 / Marek Řezanka

Kdyby v České republice přistála v posledních dnech posádka UFO neznalá současných poměrů, zřejmě by nabyla přesvědčení, že lepší místo k přistání si zvolit nemohla. Slyšela by totiž rozhořčenou část naší veřejnosti, která se zaklíná Čapkovými výroky o netolerovatelnosti lži a která nechce za prezidenta člověka, jenž "lže".

Více než dvě desítky zemí možná stanou před Evropským soudem pro lidská práva

6. 2. 2013

Upozorňuje na to americká Open Society Justice Initiative, která zdokumentovala, že na Bushově nezákonněm programu deportace osob do třetích zemí se podílelo 54 zemí světa, včetně České republiky. Makedonii shledal Evropský soud pro lidská práva vinnou za protizákonné věznění a mučení německého občana. Trestní stíhání bylo také zahájeno proti Polsku, Litve a Rumunsku za to, že dovolily CIA, aby provozovala na jejich území tajné věznice. Itálie čelí stíhání u Evropského soudu za únos muslimského duchovního, který byl unesen v Miláně a odvezen do Egypta, kde byl mučen. Minulý týden potvrdil odvolací soud v Itálii trest vynesený nad šéfem místní stanice CIA a nad dvěma dalšími Američany, kteří se na únosu podíleli.

Amrit Singhová, autora zprávy OSJI, zdůrazňuje, že by měly být před Evropský soud pro lidská práva pohnány všechny země, které se podílely na Bushově protizákonném deportačním programu - včetně České republiky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

ČR byla mezi zeměmi, které tajně spolupracovaly na Bushově programu nezákonné deportace osob k mučení do třetích zemí

5. 2. 2013

54 států spolupracovalo na Bushově programu tajné deportace osob k mučení do třetích zemí. Česká republika k převozům poskytla svá letiště. Vyplývá to z 213 stránkové zprávy newyorské lidskoprávní organizace Open Society Justice Initiative. "Není pochyb, že vysoce postavení činitelé Bushovy vlády nesou odpovědnost za to, že schválili porušování lidských práv spojované s únosem osob prostřednictvím CIA do třetích zemí. To, že dosud nebyli potrestání, je silně znepokojující," konstatuje zpráva a pokračuje:

"Avšak odpovědnost za toto porušování zákona nenesou pouze Spojené státy. Tajné věznění a doprava vězněných osob do třetích zemí se nemohlo uskutečnit bez spolupráce jiných vlád. Tyto vlády musejí být také pohnány k odpovědnosti,"

Podrobnosti v angličtině ZDE

Obamovi právníci vypracovali memorandum o tom, kdy je možné zabíjet americké občany

6. 2. 2013

Podrobné okolnosti, kdy má americká vláda právo nařídit zabiti amerického občana, který je vysokým členem organizace al Kajda, jsou obsaženy v dokumentu, který vypracovali američtí vládní právníci. Získala ho americká televize NBC a je datován rokem 2011. Operace musí být prováděna podle válečných pravidel a musí být nemožné danou osobu zatknout. V mnoha oblastech ale dokument poskytuje státním úředníkům velkou volnost při rozhodování o okolnostech. Útoky musejí být "bezprostřední" v situacích, které zákon nedokáže předvídat. Odborníci poukazují na to, že zveřejnění dokumentu, který se používá jako ospravedlnění pro americké útoky bezpilotními letadly, posílí už tak existující právní kontroverzi v této věci.

Podrobnosti v angličtině ZDE

BRITÁNIE:

Dolní sněmovna povolila homosexuálům právo na sňatek

5. 2. 2013

V úterý večer velkou většinou 400 poslanců proti 175 schválila britská Dolní sněmovna právo homosexuálů a lesbiček uzavírat sňatek. Dosud měli právo uzavírat pouze civilní partnerství. Většina poslanců, kteří byli proti a proti návrhu zákona zuřivě protestovali, byli konzervativci, jenže s návrhem přišel a prosadil ho konzervativní premiér David Cameron. Argumentuje, že je to otázka rovnosti a spravedlnosti. Pozorovatelé se domnívají, že legalizace sňatků pro homosexuály a lesbičky může vyvolat v Konzervativní straně vážný rozkol, i když pro šírší společnost nejsou sňatky homosexuálů a lesbiček žádný problém.

Homosexualita byla v Británii legalizována teprve v roce 1967. Předtím byla trestný čin.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 9367

Útok v Sýrii: Zmatek a silácká slova prázdných úst

6. 2. 2013 / Jiří Kalát

Svatá země 5. týdne roku 2013: Asi nejzajímavější a také nejzamotanější zprávou tohoto týdne je zvěst o izraelském útoku či izraelských útocích v Sýrii. Tedy on to možná nebyl útok a možná nebyl ani izraelský, každopádně načechral blízkovýchodní politiku řádně. Politici židovského státu se stále pokoušejí zformovat vládu, prozatím se jim to moc nedaří, ale povede je Netanjahu. No a ještě jedna či dvě zprávičky k tomu.

Buďte punkeři, páni herci, muzikanti a tanečníci, augusti a paňácové

5. 2. 2013 / Štěpán Kotrba

reakce na petici "Zachraňte kulturu 2013"

Milí notoričtí petenti. Není náhodou ministryně kultury za TOP 09? A nepodpořili náhodou ti žadatelé o granty skoro všichni Karla Schwarzenberga - předsedu TOP 09? Není náhodou ministr financí místopředsedou TOP 09? Odmítněte nejdříve asociální, antikulturní politiku této vlády. Odmítněte schizofrenii "pankáče Karla". Reflektujte tím svůj předchozí povýšený aktivismus. Buďte sami punkeři. Připojte se k opozici. A přestaňte servilně zpívat, že kníže je k lidu blíže. Solidarizovat lze pouze s těmi, kteří jsou sami solidární s jinými. Morálka společnosti nemůže být dvoukolejná. Ty, kteří žijí na okraji sociálního minima, mnohdy nezaměstnaní, vaše výzva ani "letošní drastické zkrácení dotací, které Ministerstvo kultury přidělilo na projekty tzv. živé kultury (divadelní a taneční představení, výstavy výtvarného umění, koncerty, vydávání kulturních časopisů a mnohé další)" neoslovuje a považují ji jen za výraz vaší arogance. Protože oni nežijí z vrchností milostivě rozhazovaných grantů, ale ze stále hůře placené práce. Váš zpěv či tanec je nedojímá ani nepovznáší.

V opačném případě "máte co jste chtěli". Tancujte si a hrajte si vaše dvorská divadýlka. Ale za své.

Živá kultura byla posledních 200 let součástí české totožnosti, bude i nadále?

5. 2. 2013

Petice proti drastickým, a tentokrát možná už definitivním škrtům v živé kultuře byla umístěna na web. Má-li nezisková kultura (divadla, literatura, umění a jejich fóra - kulturní časopisy a mnohé další) přežít ve formě, která zůstane profesionální, a kritická a bude mít tak např. potenciál vytvářet ČR místo na kulturní mapě světa, prosíme podpořte prohlášení ZACHRAŇTE KULTURU 2013 svým podpisem, píše časopis Psí víno.

Petice je ZDE

Obamovy řeči versus realita

6. 2. 2013 / Daniel Veselý

Musím přiznat, že mě tragikomické třeštění obestírající volbu českého prezidenta, politika s jasně omezeným mandátem, přijde asi stejně tak hloupé jako mlčení české levice o skandálních aktivitách amerického prezidenta, politika s obrovskými pravomocemi, jež ovlivňují dění na celém světě. Troufám si říct, že kdyby George W. Bush nebo jiný republikán prováděl to, co provádí demokrat Obama, psal by o tom s psím nasazením a odsudkem každý druhý komentátor.

Pojď sem, dítě, uč se moudrým býti

6. 2. 2013 / Pavel Táborský

Stalo se prý u maturity na blíže neurčené střední škole. Student při zkoušce z mateřského jazyka uvedl vlastní interpretaci Babičky Boženy Němcové slovy: "Babička měla dva psy. Jeden se jmenoval Kajetán a druhý Tyl." Snad se jedná o povedenou anekdotu ze školního prostředí, avšak její obsah může naznačit nejen přístup žactva a vyučujících k předmětu nesoucímu vznešený název literární výchova. Jak se mění s vývojem etických norem chápání myšlenkových základů děl ze zlatého fondu české literatury, lze ukázat kupříkladu na vyznění Nerudovy sociální balady Dědova mísa. Žáci místo odsouzení obludného otcova vztahu k prarodiči, obdivně kvitují, jak se tatínek zhotovením korýtka krásně o dědu postaral. Společným znakem i všech parafrází v podobě typu "hrdý Budžes", "nehloubej chudý", "Boris čumí po skalinách" a desítek dalších perel pocházejících z úst literárně vychovávaných jedinců je povrchnost a utvrzovaný nezájem o jeden z podstatných zdrojů vztahu k vlasti. Lehce tak lze zjistit, jak hluboce je zakořeněn formální vztah k estetickým hodnotám kulturního odkazu, potažmo k rozvoji estetického vnímání a etickým vlastnostem prostřednictvím nedokonalého vytváření základů celoživotního čtenářství. Četba děl je po léta nahrazována letmým nahlédnutím do takzvaných obsahů v knižní podobě a na internetu, předmět sám je pak často považován především za jakýsi průřez literární historií.

Magická (ne)vyváženost médií v České republice

6. 2. 2013

K svému článku jsem našel inspiraci v nedávno zveřejněném zajímavém článku na Britských listech, v kterém Martin Suchý, shodou okolností syn mého kamaráda, se zamýšlí nad tím, že i určitá "lehce předstíraná" nepolitičnost dvou vítězných kandidátů byla výrazným rozhodovacím faktorem v prvním kole presidentských voleb. Tento aspekt v rozhodování voličů nazval "Magický realismus českého voliče". Co se týče magického realismu českého voličů ve druhém kole voleb, stačí se zamyslet nad tím, že i odpůrci současné vlády bez mrknutí oka klidně volili místopředsedu této vlády Karla Schwarzenberga a naopak někteří zapálení pravičáci (např. i Václav Klaus) chtěli raději vidět na hradě levicového Miloše Zemana, píše Rudolf Kostka.

Neradno choditi s Kalouskem na pivo

6. 2. 2013 / Jan Mrskoš

Už několikrát jsem si všiml podobné zmínky jako dnes "...strýcovití předáci ČMKOS chodící s Kalouskem na pivo...". Většinou ta zmínka se mi zdá, že má mít jistý pejorativní podtext. Možná, že mi to uniklo, ale nikde jsem se nedočetl, o co tam vlastně šlo, případně jaký byl výsledek, tekla krev či padali si do náručí? Myslím ale, že to není tak špatný nápad, něco si vyříkat a vyřešit přímou konfrontací, namísto prohlášení v těch či oněch médiích, doprovázené více než tisíci chytrých přípodotky z diskuze pod tím.

Poznámka pod čarou:

O fatálním vypadnutí z role

6. 2. 2013 / Karel Dolejší


Představme si, že by katolický kněz z kazatelny hodinu hřímal proti hříchu a ďáblu - a pak, sotva skončil kázání, otočil kříž na svých prsou vzhůru nohama.

Tomu se říká opravdu fatální vypadnutí z role.

V podstatě stejné je to s odborářským předákem, který na celostátním protestu svých oveček proklíná vládu, aby se už za pár minut sešel s hlavním strůjcem nepopulárních opatření v hospodě na pivě. Kdyby aspoň týden počkal... Takhle si všichni zákonitě myslí, že celá demonstrace proti Kalouskovi byla jen divadýlko čistě na efekt.

Winston Churchill po napadení SSSR Hitlerem pronesl známou větu: "Kdyby Hitler zaútočil na samo peklo, jistě bych se v parlamentu pochvalně zmínil o ďáblovi." Politická nepřátelství neplatí absolutně a ani by neměla, politik však musí umět zachovat před veřejností věrohodnost.

To ovšem zmiňované pivo s Kalouskem krátce po protestu proti němu absolutně vylučuje. A nejhorší je, že dodnes někteří vůbec nechápou, co se stalo...

Návrh aktualizované Státní energetické koncepce: Nevyužitá příležitost za 40 miliard korun ročně 

6. 2. 2013

Tisková zpráva Šance pro budovy

Návrh nové Státní energetické koncepce (SEK) nevěnuje dostatečnou pozornost spotřebě energie a nepočítá s řadou konkrétních opatření na zvýšení energetické účinnosti, které mohou povzbudit českou ekonomiku a na konci desetiletí ušetřit domácnostem a firmám řádově 40 miliard korun ročně. Místo toho se soustředí na hledání nových zdrojů, které by napájely energeticky enormně náročné české hospodářství. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat iniciativa Šance pro budovy a dnes ji prezentovala na tiskové konferenci v energeticky úsporné budově Základní školy Praha -- Slivenec.

Trapný zážitek z jihočeské konference

5. 2. 2013 / Jana Valdrová

Zúčastila jsem se konference jako posluchačka a nestačila jsem se divit. Od dvou do půl šesté nebyli "jihočeští studenti" (počtem nevýrazná, zato hlasitá část a médii oblíbená jihočeské studující obce) schopni zformulovat své cíle a stanoviska. O tom svědčí otázka jednoho již opravdu netrpělivého posluchače po třech a půl hodinách jednání: "O co vám vlastně jde? Vadí vám paní Baborová, nebo to, že je komunistka?"

Demokratické volby a demonstrace proti KSČM

5. 2. 2013 / Milan Valach

Situace v jižních Čechách po skončení krajských voleb jako by předznamenávala atmosféru v průběhu a po první přímé volbě prezidenta. Zdá se tedy, že oba jevy svědčí o hlubší, jim společné podstatě.

Ve slavném filmu Pelíšky se část, odehrávající se před rokem 1968, jmenuje "Bezčasí". Jde o dobu, v níž se zdánlivě nic neděje. Svět, jaký je, zdá se, již takovým bude navždy. V tomto "bezčasí" jsme žili až do zcela nedávné doby. Procesy, probíhající skrytě uvnitř společenských systémů, však nyní prorazily doposud poklidnou vnější slupku a uvrhly náš svět do chaosu a krize. Ale tím jen odhalily jeho pravou podstatu, dosud skrytou za postmoderní různost rozkvétající v podmínkách sociálního státu a zanikající spolu s ním. Že bychom byli nyní na prahu obnoveného třídního boje, neoddělitelně spjatého s třídní společností, a jen na čas utlumeného v minulých desetiletích? Ať je tomu tak či ne, v logice preventivních úderů zahájila pravice ideologický boj již nyní.

Absentuje výchova ke kritickému myšlení

5. 2. 2013 / Milan Daniel

Kde jsou kořeny dnešního generačního dělení? Proč škola nespolupracuje ve výchově s rodinou? Co vede většinu studentů k tomu, že zaujímají odlišné postoje, než velká část dospělé populace? Někde něco skřípe. Zkusil jsem si odpovědět. Bude ale jen dobře, když se na toto téma rozvine v BL širší diskuse a k tématu se vysloví rodiče, pedagogové, veřejnost i studenti.

Češi, (no) nazdar!

5. 2. 2013 / Karel Dolejší

Druhého kola prezidentských voleb se zúčastnilo 59,11% oprávněných voličů. Z nich 54,80% hlasovalo pro vítězného kandidáta Miloše Zemana. Účast voličů ve druhém kole prezidentských voleb byla přes novost tohoto způsobu volby a emocionálně vypjatou kampaň o něco nižší než v posledních parlamentních volbách z roku 2010, kdy činila 62,6%. 71% zúčastněných kladlo důraz především na to, aby prezident ovlivňoval činnost vlády a byl "vlastenec". Pětina potenciálních voličů obou kandidátů přitom byla průběhem kampaně naopak odrazena od hlasování. Ve výsledku pro Zemana hlasovala necelá třetina oprávněných voličů (0,5911 x 0,548 = 0,3239228, pokud nehledáme třídní základy matematiky). Ani tento tvrdý fakt ovšem nebrání nekritickému příznivci Zemana uvést článek "vyvracející" kritická tvrzení o průběhu kampaně svého oblíbence výrokem, že jeho kandidát zastupuje "názor přibližně 55 % oprávněných voličů". Zatímco země směřuje k institucionalizaci aktivistického prezidenta, přechod přinejmenším k poloprezidentskému systému je ospravedlňován statistickými "argumenty" ve stylu za živa zvěčnělého Henycha. Češi, no nazdar!

V mém článku se nedopatřením objevila chyba

6. 2. 2013

Chci reagovat na článek K. Dolejšího. Ano, v mém článku se omylem objevila chyba, respektive vypadlo "55 % z 60 % oprávněných voličů". Redaktor CZFP byl již požádán, aby toto upravil, píše Marek Řezanka.

Myslím, že bychom neměli kritizovat, co si myslíme, že politik možná udělá

5. 2. 2013 / Jan Čulík

Když jsem psal své příspěvky k nedávné české prezidentské kampani, poukazoval jsem především na to, že jeden z kandidátů, místopředseda vlády, ministr zahraničí a šéf strany TOP 09 Karel Schwarzenberg je stoprocentně odpovědný za všechna nekompetentní rozhodnutí Nečasovy vlády od roku 2010, protože pro ně hlasoval, a že je mi nepochopitelné, jak to voliči mohou nevidět. O hodně obtížnější pro mě bylo kritizovat druhého kandidáta Miloše Zemana, protože ten byl přes deset let mimo politiku a nedopustil se tedy v dohledatelné době žádných kontroverzních rozhodnutí ani není odpovědný za nynější stav společnosti a ekonomiky.

Většina kritiky, vznesené zaujatými sdělovacími prostředky vůči Miloši Zemanovi, byla buď prostě směšná, zaujatá, anebo špatně zdokladovaná. Například pražská média zuřila vůči opoziční smlouvě, která však byla důsledkem postojů Unie svobody, strany, kterou pražská média před uzavřením opoziční smlouvy i během ní nekriticky podporovala. Václav Žák, jehož politologického úsudku si velmi vážím, poukázal na to, že opoziční smlouva nebyla takovou katastrofou, jak se i tom tvrdí, ale normální koaliční dohodu, ke které Zemana donutila Unie svobody. Ke konkrétním, neoddiskutovatelným záporným rysům Miloše Zemana jistě patří jeho ekologický skepticismus, jeho absurdní podpora kouření, rasistické výroky na adresu muslimů a Romů, a agresivně bojechtivé výroky proti Palestincům a Íránu. Za tyto konkrétní záporné rysy je možno a nutno Zemana kritizovat, ale to je, zdá se mi tak všechno.

Velmi pochmurný komentář Karla Dolejšího (v již zavedené tradici pochmurných komentářů Karla Dolejšího o tom, jak se všechno rozkládá a nikdy nic nedopadne dobře) je do značné míry podle mého názoru založen na extrapolacích toho, co si autor myslí, že bylo (a v řadě případů to má jistě doložené). Na základě toho Dolejší usuzuje, jak se asi bude Zeman v prezidentské funkci chovat.

Nejsem si jist, že je to férové. Politika můžeme kritizovat za to, co učinil, nebo co konkrétně říká, že učiní. Není příliš přesvědčivé, myslím, vypracovat celý pamflet o tom, jak za Zemana kvůli jeho archaické politice skončí Česká republika na smetišti dějin. Je jistě možné, že se Česká republika pod Zemanovým prezidentským vedením touto cestou začne ubírat, není to však jisté.

Osobně by se mi vůbec nelíbilo, kdyby si někdo osoboval na základě mé dosavadní práce extrapolovat, jak se budu chovat v budoucnosti, předvídat mé jednání a kritizovat mě za tyto údajné předpoklady, dřív, než cokoliv udělám. Považoval bych to za absurdní a doporučil bych, ať kritik počká, jak se vlastně budu chovat. Do hlavy mi nikdo nevidí a totéž platí, zdá se mi i pro Miloše Zemana.

Jsem dalek nekritické adorace nového prezidenta, která je založena v této situace stejně tak na vodě jako jeho kritika. Je samozřejmě legitimní varovat před ničivými strategiemi, které by nový prezident MOHL použít, těžko však předem vytvářet pochmurnou atmosféru, že tomu tak skutečně BUDE.

Veškeré rozhodování v politice je založeno na očekáváních

5. 2. 2013 / Karel Dolejší

Nevšiml jsem si, že by Janu Čulíkovi nějak vadila kampaň bez důkazů tvrdící, že Karel Schwarzenberg v případě svého volebního vítězství zrestituuje půlku republiky a druhou zrádně vydá sudetským Němcům, čímž ukončí existenci českého nádora. Nevšiml jsem si, že by proti tomu vystoupil s námitkou, že nelze kritizovat co si myslíme, že politik udělá.

Skutečnost je samozřejmě taková, že veškeré rozhodování v politice je založeno buď na kritickém, nebo nekritickém odhadu toho, co politik možná udělá. V případě nekritického přijetí volební propagandy se občan stává pasivním objektem záměrného oblbení a může se už jen překvapeně podivovat nad tím, že politik dělá něco úplně jiného, než co povídal během volební kampaně...

Jan Čulík nikdy nepodporoval protischwarzenberský nacionalismus

5. 2. 2013 / Jan Čulík

Obávám se, že se ve své poznámce Karel Dolejší poněkud neférově dopouští znovu pokusu číst v hlavě lidem, do nichž nevidí. Jeho článek "Češi (no) nazdar" by byl stoprocentně přesvědčivý, kdyby argumentoval, že to, co se v něm popisuje, se v ČR MŮŽE stát - je nepřesvědčivý, protože tvrdí, že se to STANE. Karel Dolejší má bohužel občas tendenci projektovat si do myslí jiných lidí motivaci a postoje, které tam prostě nejsou. Je nutno dávat pozor, kde překračujeme hranici mezi fakty a spekulacemi.

Rád bych upozornil, že rozhodnutím šéfredaktora se Britské listy v předvolební kampani nepodílely na nacionalistické kampani proti Karlu Schwarzenbergovi jako "zrádci národa" a odmítly zveřejnit desítky příspěvků na toto téma, neboť tuto argumentaci považují za primitivní a nehodnou vyspělého evropského občanství. Samozřejmě jsme zveřejnili informaci, že Karla Schwarzenberga podpořil poslanec pro rakouskou Lidovou stranu i odkazy na některé rakouské deníky, které Karla Schwarzenberga nekriticky podporovaly, protože ho viděly jako obránce zájmů sudetských Němců. To jsou fakta, která musela být zveřejněna. Hned zpočátku kontroverze, když Karel Schwarzenberg neobratně vnesl sudetské téma do předvolební kampaně, jsem napsal, že je samozřejmě pravda, že z dnešního hlediska by byl Edvard Beneš pravděpodobně považován za válečného zločince. Ví to každý, kdo podrobně studuje, co se dělo v Československu po květnu 1945 s německými civilními ženami a dětmi. Nejsme stoupenci falešných národních mýtů o dokonalosti českého národa, který vždy byl jen obětí a velmi doporučujeme se nad těmito záležitostmi zamyslet tak, jak o tom hovoří Muriel Blaive.

Dále bych chtěl apelovat na čtenáře Britských listů, aby nám neposílali maily typu "Již dost Karla Dolejšího". Je to pod úroveň, stejně jako byla nesmyslná, archaická nacionalistická kampaň proti Schwarzenbergovi. Šéfredaktor doufá, že čtenáři dokážou pochopit, že to, co Britské listy zastávají a šíří do společnosti, je kriticky racionální přístup ke skutečnostem, schopnost diskuse a tolerance k opačnému racionálně vyjádřenému názoru. Neočekáváme od svých čtenářů, že budou demonstrativně a s emocionální vypjatostí zastávat určitý politický postoj, nejsme deník IDnes.

Všichni by měli, myslím, od svých postojů zaujmout trochu racionálnější odstup a pokusit se na ně pohlédnout z jiného úhlu pohledu, jako by stáli v botách někoho jiného. Dosti bylo hysterie.

Je přípustné zpětně měnit historii?

5. 2. 2013

Reaguji na vámi zveřejněnou tiskovou zprávu ČRo, píše Pavel Krajtl.

Pozastavuji se nad stavem cenzury v ČRo, zvláště nad způsobem, kterým si tato veřejnoprávní mediální instituce, správně vyhodnotivší glosu Adama Drdy jako novinářsky neetickou, nasypala popel na hlavu.

Ve svém přehnaném sebemrskačství se totiž dopustila zpětnou cenzurou dalšího faulu. Tím, že bez náhrady smazala ze svého webového archivu text i audiozáznam dotčené Drdovy glosy, se podle mého názoru dopustila dalšího neetického kroku. Tím je faktický pokus o očištění sebe sama a Adama Drdy. Svým krokem se totiž v podstatě dopouští pokusu o zpětné falšování dějin.

Mám totiž za to, že objektivní postoj k tomuto problému by měl zahrnovat vyjádření k chybě, která se stala, ovšem již nikoli pokus tuto skutečnost vymazat z povrchu světa. Tímto přehnaným druhem pokání nám totiž ČRo dává najevo "stala se chyba, zapomeňte".

Petice pokrytců

5. 2. 2013 / František Řezáč

Petice "Živá kultura..." je svědectvím o rozpolcenosti duší představitelů české kulturní obce. Někteří signatáři, například: Adam Drda, novinář, Praha, Ondřej Liška, předseda Strany zelených, Praha, Terezie Pokorná, šéfredaktorka Revolver Revue, Praha, Olga Sommerová, dokumentaristka, Praha, Jiřina Šiklová, socioložka, Praha a další, otevřeně podporovali v prezidentské volbě kandidáta, který je místopředsedou vlády, na niž se svou peticí obracejí.

Možná budou podporovat "knížete pána" i v jeho nejnovější ambici stát se v této vládě předsedou. Ponížené supliky na adresy vrchností bývaly kdysi obvyklé a "jejich jasnostem" vděčíme za mnohá díla literární, hudební i výtvarná. Kdysi ano, prostě to jinak nešlo.

Jiná díla, nevzniklá z jejich milosti, odměňovaly knížecí jasnosti vězením a deportacemi. Myslím si proto, že pět let před stým výročím Masarykovy republiky by to jinak jít mohlo. Kromě toho, živá kultura je něčím víc, než státními příspěvky a granty subvencované "pražské" umění. O tom psal už před osmdesáti lety ve svém Zápisníku F.X. Šalda. Nuže, signatáři, napište rovnou knížeti, možná něco ukápne... Což to zkusit takhle: Hej, pane kníže, nebuď líný: ZDE Už jste zapomněli?

Nový prezident a scéna v lékárně

4. 2. 2013

Stál jsem frontu v lékárně. U pokladny byla stará paní s receptem na léky. Doplatek činil 1850 Kč. Paní chvilku stála a pak řekla, že tolik peněz nemá, že by potom neměla na jídlo. Lékárnice samozřejmě trvala na uvedené částce a dodala, že bez těch léků paní nemůže být. V lékárně bylo ticho jako v hrobě. Paní se otočila a se slzami v očích odešla. Uvědomil jsem si,že na jejím místě může být kdokoliv z nás.

Tak máme nového prezidenta. Podle názoru jedné strany špatného, podle druhé dobrého. Na hodnocení je ještě moc brzy. Uvidíme, jakých dosáhne výsledků. Napříč politickým spektrem se nese názor, že prezident podle ústavy nemá prakticky žádné pravomoce. Myslím si, že tomu tak není. Nasvědčuje tomu poněkud křečovitá snaha pánů Kalouska a Nečase přesvědčit veřejnost o tom, že kromě kladení věnců a novoročního projevu nemá president nárok se účastnit aktivně politického života. Možná ještě posílat zápisky z cest po světě, píše Antonín Petrla.

Máme se začít bát?

4. 2. 2013 / Věra Říhová

Nemělo se to stát, ale stalo se, ať už volby vyhrál jeden nebo druhý, naše společnost se změnila v totalitu jednáním samotných občanů. Pyšní, panovační, bezcitní egocentrici získali během uplynulých let svou moc a už se jí nechtějí vzdát a čím více se stupňuje obrana proti jejich panovačnosti, tím více přitvrzují.

Jestliže jsme ještě nedávno psali články o nástupu hospodářské krize jako o ukončeném mejdanu, který v naší zemi roztočila Topolánkova vláda spolu s Paroubkovou opoziční neschopností, dnes, stejně jako Veronika Sušová-Salminen, píšeme o povolební nebo pomejdanové kocovině.

Justice v České republice

4. 2. 2013 / Petr Novák

Včera jsem vedl se svou ženou zajímavou debatu na téma naše justice. Vlastně to začalo nevinně. Jen jsme se bavili o tom, že se nám podařilo vyhrát spor o náš dům, který jsme zaplatili, ale který přesto spadl do exekuce.

Je to pohádka jako stvořená pro větší děti v naší zemi.

Aby věděly, do čeho rostou a co se jim může stát, když budou pilně spořit a vezmou si hypotéku.

Jak se studenti ne/sešli se svými odpůrci

4. 2. 2013 / Václav Meškan

Dne 2.2. 2013 pořádalo Hnutí za Přímou Demokracii v aule Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích konferenci s veřejnou debatou pod titulem Demokracie versus totalita ve 21. století. Cílem konference byla snaha o vyvolání seriózní debaty mezi organizátory studentských protestů proti působení členů KSČM v krajské politice (což ovšem na konferenci zástupci studentů ostře popřeli...) a jejich odpůrců.

Kazíte nám nedělní oběd

4. 2. 2013 / Jan Sláma

A berete chuť k jídlu, pokud si ho ještě můžeme dovolit. Toto asi napadne mnohé lidi, když poslouchali hašteření pánů Sobotky a Kalouska v nedělní Partii. Možná to leckdo také nevydržel a raději to vypnul.

Připomíná to příliš divadélko, které předváděli Ostap Bender se Šurou Pitvorou ve Zlatém teleti, když se každý z nich představil předsedovi samosprávy, ze kterého chtěli vyrazit peníze, jako syn poručíka Šmidta a ten je konfrontoval. Tito dva "synové" pak za neustálého pokukování po předsedovi, co tomu říká, předvedli divadlo, kdy se jako dva sourozenci po letech potkávají.

Otřesný zážitek

4. 2. 2013

Článek "Nový prezident a scéna v lékárně" mne doslova zvedl ze židle. Naprosto stejnou scénu v lekárně jsem zažil dvakrát, v jednom případě se jednalo o částku zhruba dva tisíce, podruhé asi o jeden tisíc. Indentická s citovaným článkem byla i reakce lékárnice : "Vy ale ty léky k dalšímu životu nutně potřebujete" a odpověď "Když si je koupím, nezbyde mi na jídlo", píše Jiří Šlouf.

Vobou případech se jednalo o otřesný zážitek - z lékárny odchází člověk který má neskutečně hrozný pocit pokoření a studu.Jedná se o staršího, bezbranného člověka zvyklého celý jednak poctivě pracovat, jednak nikdy nezůstat nikomu nic dlužný.

Vzhledem k tomu, že sám jsem již starší ročník 1935, dovedu si představit, že ve stejné situaci mohu být sám. Jak bych mohl například v případě hospitalizace hradit zálohové platby související s bydlením.

Máme se skutečně nejlépe v historii lidstva, jak spolu s panem Kalouskem tvrdí (a na rozdíl od pana Kalouska tomu i věří) mladá generace?

Moravec se zpětně chová jako profesionál

4. 2. 2013 / Štěpán Kotrba

Václav Moravec poskytl iDnes poměrně obsáhlou reflexi svého výkonu v předvolebním vysílání. Upřímnou reflexi, pokud mohu soudit. Moravec polemizuje s hypotetickými (i reálnými) kritiky a nešetří nedostatky ve firemní kultuře ČT. Rozumím Moravcovu argumentu k diskuzi před prvním kolem, že "v devíti lidech můžete řešit jen symbolické věci", i když s ním nesouhlasím. Myslím, že věcnost a větší prostor pro kandidáty namísto vlastních "spojovacích" oslích můstků a namísto bulvárních otázek by Moravcovi slušel i v debatě před prvním kolem. Nebyl by únavně exhibujícím komentátorem, za což jsem ho kritizoval, ale nestranným moderátorem diskuze jiných. Za což bych ho chválil.

Kulturní barbaři

4. 2. 2013 / Michal Rubáš

Protože mají voličská rozhodování Pražanů celonárodní dopady, rozhodl jsem se postavit problematiku jejich hlasování na vědeckou bázi a rovněž zodpovědět ožehavou otázku, zda se nakonec i lidé mladší a vzdělanější smíří s tím, že ve finále prezidentské volby vyhrál kandidát mladší a vzdělanější. Zároveň tento text adresuji redaktorům Českého rozhlasu, aby viděli, jak má vypadat vyvážený komentář o Karlu Schwarzenbergovi.

Volnost, rovnost, bratrství a Orwellova prasata

4. 2. 2013 / Jaroslav Bašta

Týden po volbách se zdá, že zvířené politické bahno se začíná konečně usazovat a začíná čas bilancování. A to je věru neradostné. Jak z mezinárodního srovnání tak z pohledu na naší minulost. Především utrpěla naše pověst kulturního a civilizovaného národa. Moji ruští přátelé s údivem zjistili, že politická kultura (čti: nekultura) našich prezidentských voleb se může hrdě měřit s projevy různých jurodivých politiků a žurnalistů v ruských volbách na počátku devadesátých let. Tento názor opírají o analýzy ruských politologů věnovaných naší zemi. Takže máme dvacetileté zpoždění nejen s přímou volbou...

 9365

VZPOMÍNKY MUŽE, KTERÝ POMÁHAL UKONČIT VIETNAMSKOU VÁLKU

40 let od války ve Vietnamu a její česká stopa

4. 2. 2013 / Miroslav Polreich

Právě proběhlo 40 let od ukončení války ve Vietnamu. Francie se snažila obnovit svoji vládu v Indočíně, ale po porážce u Dien-bien-phu vyklidila pole a v roce 1954 podepsala dohodu, dle které byla zem dočasně rozdělena podle 17. rovnoběžky, kdy severní část VDR byla pod vládou vůdce národa, na Sorbonně vystudovaného komunisty, Ho Či Mina se silným vlivem i na Jihu. Americká obava z šíření komunismu v Asii "metodou domina" přiměla již za vlády John F. Kennedyho pomoc Jihu formou masivní vojenské přítomnosti. Tento stav se stal časem bezvýchodným i přes dlouhotrvající otevřenou válku. Pentagon a State departament (ministerstvo zahraničí USA - pozn. ed.) trvaly na vedení bojů do "konečného vítězství".

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2012

7. 1. 2013

V prosinci 2012 přispělo finančně na Britské listy 210 osob bankovním příkazem celkovou částkou 64 984,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v září 2012 částkou 2801,71 Kč.

93 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2012 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 60 421,37 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 31. 12. 2012: byla 258 165.75 Kč, z toho na exekutorský projekt 161 475.59 Kč a na na provoz Britských listů 96 690.16 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

42108