Nižší ambice nejsou sociální patologie

14. 8. 2012 / Jan Mertl

Sleduji diskusi o komparaci současného a minulého režimu. Zda se mi, že asi nejadekvátnější je konstatování, že současný systém je pravděpodobně stejně blbý jako ten před rokem 1989, jen používá jiné metody.

Co mne však velmi zaráží, je úroveň argumentů některých diskutujících. Určitě má smysl uvádět autentické osobní zkušenosti, ovšem usuzovat z nich na to, co by mohli dělat i ostatní, je zoufalé, je to klasická aplikace principu "podle sebe soudím tebe" a z tohoto hlediska je velice nefunkční.

Tudíž pokud čtenář studoval po Evropě a nyní s nadšením zakládá rodinu v ČR, je to ok, možná i inspirativní, ale vůbec z toho nevyplývá, že by to ostatní měli nebo mohli dělat také tak.

Demokratický systém musí dávat reálnou příležitost každému nebo alespoň většině, nikoli bezmezně glorifikovat a nekonečně financovat několik typu chování (sportovci, globální profesoři, podnikatelé, anglicky mluvící atd.) a většinu obyvatelstva tiše prohlásit za neschopné blbce.

Současné také není možné, aby pokud někdo z této většiny poukáže na neadekvátnost zacházení s ním či nepříznivou osobní situaci, mu byla permanentně předhazována kariéra těch "úspěšných" s tím, že se přece stačí jen trochu snažit.

Tím vůbec neříkám, že by systém měl podporovat lemply a sociálně nepřizpůsobivé, pokud se někdoi chová prokazatelně sociálně patologicky, je to jistě třeba řešit. Ale sociální patologií nejsou nižší ambice nebo třeba schopnost mluvit jen mateřským jazykem.

0
Vytisknout
3400

Diskuse

Obsah vydání | 15. 8. 2012