Svobodu mafiím, vzdělancům pouta

24. 1. 2012 / Boris Cvek

Nechci chválit české vysoké školy, a to už jen proto, že jsem vysokoškolský učitel, a jsem tedy sotva nezaujatý hodnotitel. Dokonce bych souhlasil s dnešním výpadem Václava Klause proti českému "akademickému světu" v tom, že by stálo za to dbát méně o tituly, o počty studentů a více o kvalitu vzdělání a špičkovou vědu.

Žasnu ale nad prezidentovými úvahami o akademické svobodě jako o něčem, co na veřejné vysoké školy nepatří.

Již od středověku je model vysoké školy (univerzity) spojen se svobodnou akademickou disputací, svobodou bádání a možností vytvářet vzdělanost, která je ze své podstaty nezávislá na státní či církevní reglementaci.

V moderní době je nezávislost akademického života chápána přímo jako podmínka rozvoje moderní společnosti, protože právě na vysokých školách se rodí pokrok -- ať už vědeckotechnický, hodnotový či společenský.

Moderní společnost od napsání Encyklopedie vznikla triumfem ducha nad vládci, byrokraciemi, konzervativci, a ten duch se bral zejména z vysokých škol -- ze slavných univerzit, technik, z různých společenství vzdělaných lidí. Podřídit vysoké školy státu znamená vzít státu základní možnost se rozvíjet a měnit k lepšímu.

Je to v zásadě komunistické a nacistické myšlení a často bývá udáváno jako důvod nízké kvality čínské vědy, protože v Číně je stále příliš málo opravdové akademické svobody. Moderní, vyspělé státy financují vysokoškolské vzdělání, jehož nutnou podmínkou je co nejširší akademická svoboda, ve svém vlastním zájmu, je to jeho jediná možnost zůstat státem moderním, pokrokovým a konkurenceschopným.

Potřebuje-li naše vysoké školství změnu, musí to být změna svobodná a plynoucí z dlouhodobého vývoje od dob komunismu k západní občanské společnosti a zejména musí jít o svobodné sdílení myšlenek a projektů s elitními vzdělanci v zahraničí.

To, že Vláclav Klaus, jinak veliký nepřítel státní reglementace, chce vysoké školy hnát pod kuratelu státní moci, docela ladí s jeho antiliberálním odsouzením pochodu homosexuálů pražskými ulicemi a s jeho přimknutím se k arcibiskupovi Dukovi. Shrnul bych tento způsob myšlení asi takto: svobodu mafiím , vzdělancům pouta.

Klaus je pobouřen tím, "co si akademický svět dovoluje"

0
Vytisknout
5705

Diskuse

Obsah vydání | 26. 1. 2012