ŠPANĚLSKO:

Soudce Baltazar Garzón na lavici obžalovaných

25. 1. 2012 / Lubomír Molnár

Zaslechneme-li jméno španělského soudce Baltazara Garzóna vybaví se nám záležitost zadržení Augusta Pinocheta v Londýně v říjnu 1998. Na základě mezinárodního zatykače vydaného právě Baltazarem Garzónem bylo na Pinocheta uvaleno domácí vězení. Po dvou letech bylo Pinochetovi umožněno odcestovat z Velké Británie do Chile, kde v roce 2006 ve věku 91 roku zemřel. Bez soudu a bez rozsudku. Spravedlnost každého nedostihne. Vybírá si.

Baltazar Garzón se věnoval i zločinům proti lidskosti v dobách vojenských diktatur v Argentině a Brazílii. Podněty k právním krokům přicházely jak od původních občanů uvedených zemí, tak i od španělských emigrantů ze 30. a 40. let minulého století, kteří unikli před represí Frankova režimu, ale byli postiženi tamními vojenskými diktaturami.

Dokud se Baltazar Garzón věnoval případům v zahraničí, měl v Madridu relativně klidný život. Obrat nastal v momentě kdy podněty ze zahraničí i od španělských občanů ho přiměly se věnovat i vybraným domácím kauzám.

Nejzávažnější obvinění se týká soudcova příkazu zahájit otevírání hromadných hrobů z dob občanské války (1936 - 1939) a z následujících let na základě požadavku současné generace pozůstalých. Až teprve dnešní Španělé mají odvahu požadovat ověřená fakta o místě uložení ostatků svých předků a žádají umožnit jejich uložení do rodinných hrobů.

Baltazaru Gatzónovi je kladeno za vinu překročení pravomocí, neboť na celé období frankismu, tedy až do roku 1975, byl Frankovými pohrobky přijat zákon o amnestii. Tento zákon z roku 1977 teprve otevřel cestu k přijetí nové španělské ústavy v roce 1978.

(Podle stejné logiky by jakýkoliv úmysl právního úkonu vztahujícího se k období 1948 -- 1989 v Československu byl v České republice a priory protizákonný.)

Druhé obvinění Baltazara Garzóna z překročení pravomocí se týká jeho příkazu k odposlechům rozhovorů obviněných v současnosti v největší a nejsledovanější korupční aféře, známé jako "případ Gurtel", s jejich advokáty ve vazební věznici.

Třetí kauza se vztahuje k návštěvě Baltazara Garzóna ve Spojených státech amerických v letech 2005 a 2006. Tehdy soudce přednesl sérii přednášek, za které měl být honorován podnikatelskými subjekty včetně největší španělské banky Santander. Vyšetřování se zabývá obviněním, že peníze připsané na účet soudce nejsou honorářem, ale úplatkem či neoprávněným obohacením.

Minulý týden se konalo líčení ve věci odposlechů. Nejprve však co je případ Gurtel. Ve Španělsku prolezlém korupcí jde v současnosti o nejsledovanější aféru. Jejím protagonistou je Francisco Correa, jeho tři společníci a jím vlastněné firmy. (Correa je česky opasek či vodítko a tentýž význam má německé slovo Gurtel, psáno s přehlasovaným "u". Proč novináři píšící v roce 2007 o odhalení aféry ji překřtili na německé Gurtel nevím.) Francisco Correa počátkem desetiletí navázal kontakty s činiteli Lidové strany jak v madridské centrále, tak i v mnoha provinciích. Jeho firmy organizovaly stranické mítinky, předvolební akce a poskytovaly skutečné nebo smyšlené služby. Postupně tyto služby poskytovaly i mnohým radnicím a provinčním vládám, které byly a povětšinou stále jsou ovládány Lidovou stranou.

Od toho momentu už nešlo o výdaje stranických, ale veřejných prostředků. Vyšetřování aféry stále pokračuje. Podezřelí z úplatkářství a nelegálního financování Lidové strany jsou ve vazbě. Vyšetřováni jsou i mnozí političtí činitelé Lidové strany. Ze svých funkcí odstoupili předsedové vlád Baleárských ostrovů a Valencijského společenství. S valencijským expremiérem Francisco Campsem již probíhá líčení, ve kterém se zodpovídá z přijetí úplatku.

Ve firmách Francisca Correy šlo o obraty v řádu miliónů eur. Na základě podezření vyšetřujících kriminalistů, že v průběhu setkání podezřelých se svými advokáty může jít i o zmizení (v Čechách odklonění) těchto prostředků, souhlasili prokurátoři i dva dohlížející soudci s odposlechy.

Ze čtyř podepsaných na příkaze odposlechů byl z překročení pravomocí a porušení práv obhajoby obviněn jen jeden: Baltazar Garzón.

Denně podpisují prokurátoři a soudci příkazy k odposlechům. Od přijetí ústavy v roce 1978 je Baltazar Garzón prvním obžalovaným z jejich protiprávnosti. Absurdní je i skutečnost, že dohlížející soudce kauzy Gurtel je souzen dříve než obvinění v samotné kauze. Až tak rizikové je povolání ve španělské justici.

Projednávání obžaloby ve věci otevírání hromadných hrobů začalo včera. Kauza není o kosterních ostatcích. Je o tom, že budou-li ostatky identifikovány, pak se pozůstalí budou domáhat i informací o tom, za jakých okolností se jejich předek v hromadném hrobě ocitl. Je málo pravděpodobné, že by aktéři oněch událostí ještě žili, i tak má Španělsko na beztrestnost frankismu stále platný zákon.

Jsou to opět lidovci, kteří o aktualizaci ústavy a zákonů ze 70. let nechtějí ani slyšet. Když se španělská justice vrtala do zločinů jihoamerických diktatur, nikdo se nad tím nepozastavil, nikomu to nevadilo. Nyní když se ozývají stejné požadavky v opačném směru je zle. Je tak zle, že je třeba posadit na trestnou lavici i soudce.

V třetí kauze zatím nebyla proti Baltazaru Garzónovi zformulována obžaloba. Vyčkává se výsledek prvních dvou. Na něco ho přeci dostat musí.

0
Vytisknout
4297

Diskuse

Obsah vydání | 26. 1. 2012