Izrael je darebácký stát. Měl by být vyloučen z OSN

16. 10. 2024

čas čtení 6 minut

Jediný darebácký národ nemůže vyhlásit válku samotné OSN. Nelze dopustit, aby mu to prošlo,
píše známý americký komentátor Mehdi Hasan.

V uplynulém roce Izrael zaútočil na několik zemí a okupovaných území: pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu, Libanon, Sýrii, Jemen a Írán.

Kromě zemí a území se však Izrael zaměřil také na jednu konkrétní organizaci, na kterou podnikl řadu bezprecedentních rétorických a násilných útoků.

Ano, na Organizaci spojených národů. Všichni jsme byli svědky toho, jak Izrael fakticky vyhlásil OSN válku.

Vezměme si záznamy z posledních týdnů a měsíců:

Izraelský premiér, když stál na pódiu Valného shromáždění OSN, odsoudil tento orgán jako „opovrženíhodný“, „dům temnoty“ a „bažinu antisemitské žluči“.

 
Odstupující izraelský velvyslanec při OSN skartoval výtisk Charty OSN miniaturní skartovačkou, když rovněž stál na pódiu valného shromáždění, a později prohlásil, že sídlo OSN v New Yorku „by mělo být uzavřeno a vymazáno z povrchu zemského“.

Izraelský ministr zahraničí generálního tajemníka OSN lživě obvinil, že neodsoudil íránské útoky na Izrael, prohlásil ho za „personu non grata v Izraeli“ a oznámil, že mu „zakázal vstup do země“.

Izraelská vláda aktivně bránila vyšetřovací komisi pověřené OSN, která se snažila shromáždit důkazy o útocích ze 7. října.

Izraelský parlament se chystá označit dlouholetou agenturu OSN, Unrwa, za „teroristickou organizaci“.

Izraelská armáda již 12 měsíců po sobě bombarduje školy, sklady a uprchlické tábory OSN v Gaze a zabila při tom rekordních 228 zaměstnanců OSN. „Zdaleka nejvyšší počet našich zaměstnanců zabitých v jediném konfliktu nebo přírodní katastrofě od vzniku OSN,“ citujeme generálního tajemníka OSN.

Izraelská armáda nyní útočí také na mírové jednotky OSN v jižním Libanonu. Podle OSN „bylo zraněno pět ‚modrých přileb‘ OSN sloužících v jednotkách UNIFIL v Libanonu, protože izraelské síly způsobily škody na pozicích OSN v blízkosti ‚modré linie‘“.

Jak je něco z toho v pořádku? Přijatelné? Legální?

Možná největší otázka ze všech: jak je možné, že Izrael stále zůstává členem OSN? Proč ještě nebyl vyloučen z organizace, kterou neúnavně a bezostyšně napadá a podkopává? Jistě, jsou i další porušovatelé lidských práv, kteří zůstávají členy OSN - Sýrie, Rusko a Severní Korea, abychom jmenovali alespoň některé z nich - ale žádný z nich hromadně nezabíjel zaměstnance OSN, žádný z nich neposlal tanky, aby napadly základnu OSN, a žádný z nich „neodmítl splnit více než dva tucty rezolucí RB OSN“. Je to již více než 60 let, co se žádná země na světě neodvážila učinit generálního tajemníka OSN „personou non grata“.

Aby bylo jasno: není to tak, že by neexistoval mechanismus pro vyloučení členského státu OSN. Článek 6 Charty OSN říká:

„Člen OSN, který soustavně porušuje zásady obsažené v této Chartě, může být Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti z Organizace vyloučen.“

Někdo by mohl poukázat na to, že žádný členský stát nebyl nikdy z OSN na základě článku 6 vyloučen. Navíc Spojené státy, které od počátku 70. let vetovaly více než 50 rezolucí Rady bezpečnosti OSN kritických vůči Izraeli, by nikdy nedovolily, aby takové „doporučení Rady bezpečnosti“ bylo vydáno.

Je to oprávněná námitka. Historie nás však učí, že veto Rady bezpečnosti lze obejít. Jak v říjnu 2022 upozornil profesor mezinárodního práva a bývalý poradce amerického ministerstva zahraničí Thomas Grant, když se sám zasazoval o vyloučení Ruska z OSN v důsledku nezákonné invaze Vladimira Putina na Ukrajinu, „členové OSN v minulosti dvakrát usoudili, že určitá členská delegace již není vhodná k tomu, aby zasedla za stůl organizace. V obou případech OSN improvizovala s řešením.“

V roce 1971 hlasovaly socialistické a nezařazené země globálního Jihu ve Valném shromáždění OSN pro uznání Čínské lidové republiky jako „jediného legitimního zástupce Číny v OSN“ a nahradily tak zástupce Čínské republiky (Tchaj-wanu), která byla zakládajícím členem OSN. Čínská republika vypadla, ČLR vstoupila - a rozhodlo o tom valné shromáždění, nikoli Rada bezpečnosti.

O tři roky později, opírajíc se opět nikoli o Chartu OSN, ale o svůj vlastní „jednací řád“, jak poznamenal právník v oblasti lidských práv a bývalý úředník OSN Saul Takahisi, valné shromáždění OSN „odhlasovalo odmítnutí uznat pověření jihoafrické delegace“ a „zakázalo Jihoafrické republice účast ve  Valném shromáždění OSN“ až do roku 1994.

A dva hlavní důvody, které Valné shromáždění OSN uvedlo pro pozastavení členství Jihoafrické republiky? Její praktiky apartheidu vůči původnímu černošskému obyvatelstvu a nezákonná okupace sousední Namibie. Zní vám to povědomě?

Jak napsal Thomas Grant, „postup proti Jihoafrické republice se neřídil žádnou přesnou procedurální cestou stanovenou v Chartě OSN ani stávající praxí OSN“ a OSN ukázala, jak „převládá improvizační étos, když členské státy usoudí, že záležitost je natolik důležitá, že musí jednat“.

Co je tedy nyní pro členské státy OSN „důležitější“ než útoky na samotnou OSN ze strany jednoho členského státu? Na autoritu, personál, sídlo a chartu OSN? V sobotu vydalo 40 zemí společné prohlášení odsuzující nestoudný a pokračující útok Izraele na mírové jednotky OSN v Libanonu, ale řeči jsou levné. Členské státy OSN musí jednat.

Izraelská vláda sice chce předstírat, že OSN, a zejména Valné shromáždění, je irelevantní, impotentní a plné antisemitských předsudků, ale Izrael dnes existuje jen díky rezoluci Valného shromáždění OSN. Vlastní Deklarace nezávislosti z roku 1948 obsahuje sedm různých odkazů na OSN, přičemž všechny jsou veskrze pozitivní a vždy tak vděčné.

Vyloučení Izraele z OSN nebo alespoň pozastavení jeho účasti ve Valném shromáždění by tedy bylo prvním krokem, který by vyslal silný signál - jak izraelskému lidu, tak zbytku světa.

Že na autoritě OSN stále záleží. Že záleží i na životech zaměstnanců OSN a mírových sil. A že jeden darebácký národ nemůže vyhlásit válku samotné OSN a nadále se beztrestně vyhýbat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1437

Diskuse

Obsah vydání | 17. 10. 2024