18. 12. 2019
Dvoutýdenní jednání skončila v neděli odpoledne formálním uznáním potřeby přemostit mezeru mezi cíli omezit emise skleníkových plynů stanovenými v roce 2015 v Paříži a vědeckým doporučením, které říká, že je třeba daleko větších omezení. Současné cíle by svět navedly na trajektorii s oteplením o 3 stupně Celsia, která by podle vědců zničila pobřežní města a zemědělství na značné části planety.
Jen nemnohé země přišly na těchto jednáních s novými cíli - a nadějí má být, že příští rok jich bude více. Účastníci uznali, že bude třeba silného veřejného a politického tlaku, protože tyto jednání charakterizovaly spory o technické detaily. Brazílie, Austrálie, USA, Čína a další hlavní znečišťovatelé byli obviněni ze zdržování pokroku.
Hlemýždí tempo a nízké ambice ostře kontrastovaly s požadavky aktivistů, kteří zorganizovali půlmilionový pochod španělským hlavním městem. Aktivistka Greta Thunbergová prohlásila, že poslední rok protestů "ničeho nedosáhl", když státy dosud nepohnuly s potřebnými opatřeními.
Úřadující výkonný ředitel organizace Oxfam International Chema Vera prohlásil: "Svět volá po akci, ale tento summit reagoval šepotem. Nejchudší státy sprintují o přežití, ale mnohé vlády se sotva hnuly ze startovních bloků. Místo závazků k ambicióznějším omezením emisí se státy dohadovaly o technické detaily."
Místopředsedkyně pro klima ekonomiku World Resources Institute Helen Mountfordová prohlásila: "Tato jednání odrážejí, jak odtržení jsou lídři států od naléhavosti vědy a požadavků občanů v ulicích. Optimistický duch zrozený Pařížskou dohodou dnes vypadá jako vzdálená vzpomínka. Místo aby byla vedena velkou ambicí, většina hlavních znečišťovatelů při akci chyběla."
Během jednání bylo vládám nepřetržitě připomínáno, že svět má daleko ke splnění závazků z Paříže udržet globální oteplení pod hranicí 2 stupňů nad předindustriální úrovní, což vědci považují za vnější limit bezpečnosti.
Malé ostrovní státy opakovaně zdůraznily, že klimatická krize probíhá nyní, s rostoucí hladinou moří, silnějšími bouřemi, povodněmi a suchy, což vše již způsobuje devastaci. Požáry buše v Austrálii a extrémní počasí po celém světě v posledních měsících přistupují k signálům sílící mimořádné situace.
Výzkum publikovaný během jednání ukazuje, že emise skleníkových plynů od uzavření Pařížské dohody v roce 2015 vzrostly o 4 % - a svět bude potřebovat v příští dekádě snižovat uhlíkové emise o více jak 7 % ročně, aby dodržel vědecká doporučení.
EU přišla s nejambicióznějším novým plánem, když se shodla na cíli dosáhnout nulových uhlíkových emisí k roku 2050. Řada menších zemí se shodla na podobných dlouhodobých cílech, ale další velcí znečišťovatelé se drželi zpět.
Existuje nyní široká shoda na tom, že dlouhodobé cíle jsou nedostatečné a tlak na vytvoření krátkodobého klimatického plánu pro příštích deset let. Británie sehraje hlavní roli coby pořadatel listopadové konference v roce 2020 v Glasgowě, ale když USA odstupují od Pařížské dohody a mnohé přední ekonomiky jsou zjevně neochotné dát najevo větší ambice, půjde o obtížný boj.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse