Antarktické ledovce mohou být táním ohroženy více, než si vědci mysleli

4. 12. 2019

čas čtení 2 minuty
Antarktida představuje největší zásobárnu ledu na Zemi - ale nový výzkum University of South Australia naznačuje, že může být více ohrožena táním, než si vědci dosud mysleli. Článek nazvaný "Heat flow in southern Australia and connections with East Antarctica" byl publikován v časopise Geochemistry, Geophysics, Geosystems.


Teplo vycházející z podloží antarktického ledovce je významným přispěvatelem tání a přesunu ledovců - a také dopadu na potenciální vzestup mořské hladiny. Teplejší podmínky umožňují vodě z tajícího ledu "mazat" základnu ledovce při jeho pohybu na podloží a zrychlují jak pohyb samotný, tak úbytek ledu.

Nicméně kvůli environmentálním, logistickým a finančním výzvám spojeným s projektem vrtání ledovců silných několik kilometrů nebyly nikdy odebrány vzorky, které by umožnily přímo měřit teplotní podmínky v podloží ledovce. Vědci tedy předpokládali fixní hodnotu množství tepla generovaného zemským pláštěm v Antarktidě - jako by podloží bylo uniformní, zatímco ve skutečnosti je vysoce proměnlivé.

Výzkum UniSA tyto předpoklady zpochybnil a naznačuje, že vědci mohli podcenit množství tepla generovaného podložím ve Východní Antarktidě.

Postgraduální studentka Alicia Pollettová pod supervizí asistenta geologie a geochemie Toma Raimonda použila vzorky z vrtného programu Geoscience Australia a katedry energetiky a hornictví na západě Austrálie, v oblasti zvané The Coompana Province, aby odhadla tepelné proudění ve Východní Antarktidě. Austrálie a Východní Antarktida byly před 160 miliony lety spojeny.

"Zjištění ukazují, že existuje významná variabilita tepla generovaného podložím v jižní Austrálii, která byla dříve spojena s Antarktidou," konstatuje Raimondo.

"Protože Východní Antarktida a jižní Austrálie byly kdysi součástí stejného kontinentu, téměř jako dva kousky puzzle, můžeme extrapolovat data z pobřeží Austrálie na odpovídající pobřeží v Antarktidě s vysokou mírou spolehlivosti. Náš výzkum poskytuje robustnější model proudění tepla ve Východní Antarktidě.

"Výsledky naznačují, že vědci podcenili množství tepla generovaného z přirozeně se vyskytující radiace ve skalách pod Východní Antarktidou - což znamená, že velké oblasti jsou potenciálně zranitelnější vůči pohybu ledovce a zrychlenému tání, než jsme si dříve mysleli."

Teplo v podloží vzniká kvůli obsahu malého množství uranu, thoria a sodíku, jejichž nestabilní izotopy prodělávají přirozený radioaktivní rozpad uvolňující teplo.

Alicia Pollettová tvrdí, že zjištění výzkumu umožní vědcům přesněji odhadovat dopady geotermálního tepla ze zemské kůry v Antarktidě na ledovec nad ním.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5994

Diskuse

Obsah vydání | 6. 12. 2019