Kde je záruka, že v Belgii nebude platit šaría?

14. 6. 2018 / Pavel Urban

Po přečtení reakce pana Andrewa Stroehleina jsem uposlechl jeho rady a udělal to, co v podobných případech dělám. Šel ven a sesumíroval si odpověď bez přítomnosti internetových stránek, které mě říkají, abych nenáviděl své spolubližní a abych se jich bál.

Čína nebyla vždy monoetnickým státem. A není jim ani dnes. Je ale rozdíl mezi státem s bezpečně dominantní kulturou a menšinami v řádu procent, a mezi skutečně multikulturním státem, kde ani jedna kultura není dominantní. Příkladem té skutečné multikultury byla habsburská monarchie. Dnes je jím třeba Libanon. (Stát, ve kterém spolu lidé dokáží rozumně koexistovat, pokud zrovna neprobíhá občanská válka.) Tenhle rozdíl jsem nevysvětlil. Ale rozlišovat by se to mělo.

Multikulturní společnosti ve střední Evropě nezmizely proto, že spolu lidé nedokázali žít, ale proto, že vznikla zmilitarizovaná mašinérie smrti s cílem vyhladit miliony lidí. To je pravda. Problém je, že pokud dojde k silnému oslabení výkonné moci v etnicky či kulturně rozděleném státě, pak je pravděpodobnost vzniku této mašinérie výrazně vyšší, než ve státě takto nerozděleném. Zmínil jsem žebříček Tunis, Libye, Sýrie. Pokud bych se vrátil do začátku devadesátých let, mohl bych přidat Polsko (například), Československo, (stará) Jugoslávie. V rámci té Jugoslávie pak Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu. Ve všech těchto případech platilo, že čím více etnicky či etnickonábožensky smíšeného prostoru, tím to bylo horší. Respektive tím větší byla pravděpodobnost vzniku zmilitarizované mašinérie smrti s cílem vyhladit miliony lidí.

Korelace ještě neznamená kauzalitu. Ale je to indicie, která by měla být vysvětlena. Chce-li Andrew Stroehlein ve svém boji proti děsu z muslimů dosáhnout výsledků kladných, nikoli záporných, pak by tohle vysvětlit měl. Protože, jak sám píše, skutečnost, že spolu lidé dokázali žít, sama o sobě nezabránila například záměrnému zničení multikulturních společností střední Evropy. Dokáže tedy v budoucnu zabránit vzniku zmilitarizované mašinérie s cílem vyhladit miliony lidí v budoucí Evropě? Co se tak zásadního změnilo, že v budoucnu nemůže nastat to, co se stávalo v minulosti? A co se stává v některých částech světa i dnes? Statistické vyčíslení smrtelných konců při setkávání lidí různých kultur za celé lidstvo nevysvětluje nic. Přirovnal bych to k tvrzení, že se chodci nemusí bát dopravních nehod, protože lidé na Zemi každý den udělají biliony kroků a jen zcela nepatrný počet z nich končí kolizí s autem či jiným dopravním prostředkem.

Šaría je zákoník, který zčásti nebo úplně platí v řadě zemí světa. Proč by nemohl platit v Belgii? Odkdy platí, že se něco nemůže stát jen proto, že tím straší blázniví extremisté? Odkdy platí, že se něco nemůže stát jen proto, že domácí tisk o dané věci píše méně, než zahraniční? Jiné argumenty pro své tvrzení, že "v Belgii není žádný zákon šaría a nebude" AS neuvádí. Zbývá jen poněkud sebestředná představa, že když o něčem nepřemýšlím, tak to neexistuje nebo se to nestane. Pak samozřejmě platí, že když někdo přemýšlí, tak se prozradí.

Západní liberalismus se dnes evidentně dostává do defenzívy. To ještě neznamená, že je poražen. Těžko ale být optimista, když uznávaný a citovaný bojovník za liberalismus a humanitu analyzuje svět podle logiky na úrovni osmiletého dítěte.

0
Vytisknout
3347

Diskuse

Obsah vydání | 14. 6. 2018