Varování i pro ČR: Hlasování pro populisty má své logické důvody

11. 11. 2017



Pokud problémy nebudou řešeny, populismus dále posílí


Existují tvrdošíjné důkazy, že procenta Britů, kteří hlasovali pro brexit, a Američanů, kteří hlasovali pro Donalda Trumpa, se skoro vůbec nemění - jejich podpora trvá. 35 procent Američanů Trumpa podporuje bez ohledu na cokoliv a sdělili průzkumníkům veřejného mínění, že by pro něho hlasovali znovu. Totéž je v podstatě pravda i v Británii, kde sice nyní voliči odmítají brexit malou většinou, avšak drtivá většina občanů, kteří hlasovali pro brexit, ho nadále podporuje, píše Jonathan Freedland.


Tato podpora trvá, přestože Trump během svého prvního roku prezidentství nedosáhl vůbec ničeho a přesto, že v Británii je stále jasnější, že brexit bude znamenat ožebračení a oslabení země a že tamější vláda, podporující brexit, se viditelně rozkládá.

Ovšem hlasování pro Trumpa a pro brexit bylo zástupné za celý složitý soubor jiných motivů. Rozhodným demografickým faktorem byli bělošští voliči v malých městech, jimž neprospěla ani globalizace, ani modernost.

Voliči v americkém městě Johnstown v Pennsylvánii sdělili serveru Politico, že je pravda, že Trump nesplnil žádné své volební sliby. To je ale jedno - stále ho podporují na sto procent. Proč? Politico: "Jeho stoupenci dostávají energii z jeho bombastu a z jeho veřejných postojů, nikoliv z jeho konkrétních věcných úspěchů."

Lidem se líbí (a to platí i o Miloši Zemanovi a českých populistech, pozn. red.}, že Trump útočí na osoby, které oni nenávidějí: na elity, na liberální média a především na nebělochy. Takže protrumpovský hlas manuálních pracovníků nebyl jen vysoce osobní reakcí na hospodářskou úzkost, ale částečně, a možná hlavně, byl motivován rasovými postoji a obavou o vlastní kulturní totožnost - zejména o ohroženou bělošskou totožnost.

V Británii se hlasování pro brexit v tolika tradičních labouristických volebních okrscích taky interpretuje jako výkřik bolesti z opuštěných průmyslových měst, s jen několika málo pracovními příležitostmi, se stagnujícími mzdami a rozkládajícími se veřejnými službami.  Tito lidé měli pocit, že na ně londýnský establishment zapomněl, a využili první šance jak pozvednout svůj hlas.

Avšak ani v britském případě není úzkost z ekonomického vývoje celý příběh. Totožnost, imigrace, ztráta, nostalgie, pocit umenšeného statutu a odcizení ze země, měnící se kolem nich - to všechno hrálo svou roli.

Dalo se očekávat, že po referendu o brexitu dojde k masivnímu úsilí řešit všechny tyto otázky. Jenže k tomu nedošlo.

Avšak pokud chceme oslabit podporu pro brexit a pro populisty, je nutno se zabývat důvody, proč lidé pro populisty hlasují.

Odstranit století rasismu bude velký problém, avšak je nutno začít řešením ekonomických a sociálních podmínek, které rasismus vyvolávají a umožňují mu rozkvést.

Je možné pochopit touhu vrátit džina populismu, který způsobil hlasování pro Trumpa a pro brexit, zpět do  lahve. Jenže to se nám nikdy nepodaří, pokud řádně neporozumíme tomu, jak vznikl, a pokud nenajdeme způsob, jak ho připravit o kyslík, který mu umožňuje prosperovat.

Kompletní článek v angličtině ZDE


0
Vytisknout
4889

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2017