Spojuje něco M. Zemana a A. Babiše? (Ne že by nešlo o politiku!)

8. 5. 2017 / Miloš Dokulil

 

Jako kdyby nešlo doma až na prvním místě o řešení stávající vládní krize. Ať už by ta krize měla urychleně skončit – podle scénáře z druhé poloviny zrovna končícího týdne (třeba 7. května) – pouhou výměnou jednoho ministra ve vládě, anebo – jak to zčerstva vypadalo ještě v úterý předtím (2. května), anebo jak by si to představovali někteří opoziční politikové – vyhlášením předčasných voleb.

Nejde jen o cudně (či čudně?) exponovanou konjunkci M. Zemana a A. Babiše; s disjunktivní reakcí B. Sobotky „naživo“ s oběma zrovna jmenovanými (i když zjevně a patrně v konjunkci ti dva nebyli!).

Takže potenciální personální konstelace nadhozená v předchozích řádcích není zjevně automaticky a jen tak, beze všeho případně doprovodně doloženého, hned průkazná. Musí vypadat na první pohled podezřele. Dokonce z poměrně nedávné doby by se tu mohlo pro znalce politické atmosféry ČR vyklubat ve vzpomínce kritické vyjádření M. Zemana (z 15/11/2011), že A. Babiš při sledování svých osobních cílů nedodržuje případně uzavřené dohody. Takže ne že by měl M. Zeman ještě před krátkým časem o A. Babišovi vysoké mínění. Jenže rovněž tak bychom neměli zapomínat na příští a již dozrávající situační „podhoubí“ času, v němž dojde v ČR mj. k další prezidentské volbě. Miloš Zeman jako stávající prezident se hodlá ucházet o druhé funkční období. Když si mohl nejednou ověřit, jak stále roste počet přívrženců hnutí ANO, s přihlédnutím též k tomu, že již teď (přinejmenším koncem dubna 2017) je podle výzkumů veřejného mínění pro příští zrovna tak brzké parlamentní volby nejsilnějším uskupením právě hnutí ANO (strhávající na sebe plnou třetinu všech voličů!) a že toto hnutí nehodlá stávajícímu prezidentovi postavit žádného protikandidáta, muselo se mu nemálo ulevit. Jako kdyby takto, touto zvláštní shodou okolností, našel bezděčně pro zdar své kandidatury významného potenciálního spojence; už tím, že by významné množství voličských hlasů automaticky nestálo proti Zemanově volbě, protože by ANO mělo svého vlastního kandidáta. A pakliže za stávající situace je zatím celkem šest deklarovaných kandidátů na tuto funkci, a pokud za žádným z těch pěti možných Zemanových konkurentů nestojí zrovna třetina všech možných voličů, již počet těch kandidátů roztříštěním možných preferencí volby povede jenom k oslabení možného nejvýraznějšího předpokládaného druhého kandidáta; již proto, že za žádným aktuálně jsoucím kandidátem prezidentské volby není předem očekávatelný vysoký počet příznivců. O což se – že by bezděky? – postaralo zcela snad nečekaně, ale závažně, zrovna hnutí ANO (nebo přímo sám jeho předseda?); tím, že již vyhlásilo, že vlastního kandidáta do té prezidentské volby nevyšle. Prezidentu republiky se takto muselo nemálo ulevit v jeho možných jinak obavách. Neboť prý nikdy čerti nespí… Nezapomeňme, jaký scénář a kulisy prezident Zeman nachystal pro svého očekávaného hosta, premiéra Sobotku, na minulý čtvrtek (na 4. května). Patří do zcela jiné kategorie, že si prezident Zeman a premiér Sobotka vzájemně tykají.

Pokud zřejmě může případně uvolněné místo po ministru Babišovi obsadit jeho náměstkyně, JUDr. Alena Schillerová, Ph. D., takže by zůstala vládní koalici ta předem dohodnutá parcelace rezortů, zůstává tu ovšem problém, že by toto jednání mohlo být ještě za dané situace zprostředkováno ze strany hnutí ANO právě A. Babišem, který by zřejmě měl současně – po dohodě s dalšími osobnostmi svého hnutí – někoho delegovat jako svého zástupce do funkce premiérova náměstka a jako dočasně odpovědného představitele pro koaliční otázky (než se definitivně vyjasní možnost Babišova setrvání v politice, a to zřejmě podle toho, jak dopadne to již vyhlášené mimořádné jednání ve Sněmovně ve středu, 10. května).

Zůstává stále otevřenou otázkou, když se jako možný Babišův problém vyrojil nejeden problematický bod v souvislosti s tzv. Čapím hnízdem, že všechno dost brzo zvláštně usnulo. A pokud by se jednalo o nějaké daňové úniky A. Babiše, nějaké důkazy v této záležitosti či jejich vyvrácení nebude veřejnost mít k dispozici obratem ruky. Ani těch 22 hodně citlivých (a možná zčásti problematických) otázek, na něž A. Babiš dal již svou odpověď na internet, přímo a adresně asi nic valně teď neovlivní. Přitom ty tajně nahrané záznamy, které daly podnět k onomu mimořádnému jednání PS ČR, budou zřejmě hodně vážnou obžalobou nekorektního počínání A. Babiše vůči stanoveným a očekávaným pravidlům pro styk politika s tiskem; i když jejich pořízení bylo nelegální. (Kéž to jednání proběhne ve věcné atmosféře, bez emočních doprovodů. Zároveň nechť se nezapomene, že posuzovaný politik nebyl na 100 % odsouzeníhodným člověkem, když v rámci stávající vlády, která dosáhla nejednoho pozitivního výsledku, také její ministr financí se o to nemálo zasloužil. I když zřejmě v mezičase v jedné věci závažně klopýtl. Což předběžně také přiznal.)

Ne jen pro jedno tykadlo naší pozornosti teď několika sondami a zčásti přímo na otevřené scéně nastavila česká profesionální politika. Umíme se v tom, my voličky a voliči, aspoň trochu orientovat? Málem to vypadalo, že budeme vyzváni k součinnosti, když se nejdřív ještě zdálo, že – podle výchozího návrhu – celá vláda podá demisi. Teď již víme, že to bude z celé řady týchž i odlišně pak nasměrovaných důvodů jinak. Pragmaticky bychom nyní měli zřejmě očekávat, aby tato vláda již bez dalších otřesů dovládla. Anebo aby byly předčasné volby nejdříve na podzim; bez horečnějšího spěchu, v němž – tak jako tak – určitě budou mít silný akcent hlasy za radikální změnu politiky, aby byla otevřená, bez korupce, a sociálně vstřícná…



0
Vytisknout
3687

Diskuse

Obsah vydání | 10. 5. 2017