Francouzské volby podle velikosti sídla
7. 5. 2017
Zatímco voliči ve městech volili výrazně pro Macrona, Le Penová získávala největší podporu v malých městech a na venkově. I tam ale Macron zvítězil. France: In the rural areas 43% voted for8. 5. 2017
Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron podporuje stávající francouzskou intervenci v západní Africe a Mali, jež má za cíl „zničit hrozbu v jejím zárodku“, píše blízkovýchodní expert Juan Cole. Macron má na mysli aktivity Al-Káidy v islámském Maghrebu, které jsou namířeny proti francouzským cílům v Alžírsku. Tamní odnož Al-Káidy se snažila převzít kontrolu nad Mali ještě před francouzskou intervencí. Nový prezident uvedl, že doufá v posílení mezinárodní spolupráce se zeměmi, jež jsou ohroženy terorismem, kupříkladu s Tuniskem, Tureckem a některými africkými státy. Tato politická linie navazuje na Hollandovu válku proti terorismu a pravděpodobně bude realizována ve spolupráci s Trumpovým Bílým domem.
Podle
novinářky Laure Cometti Macron během své kampaně kladl důraz na
diplomatické řešení konfliktu v Sýrii a netrval na rezignaci
syrského prezidenta Bašára Asada jako nutné podmínce pro mírová
vyjednávání. Nicméně po chemickém útoku v syrské provincii Idlib, který francouzské zpravodajské služby připisují syrské
vládě, se Macronův pohled na Bašára Asada změnil. Macron tehdy
prohlásil, že syrský prezident by se měl ze svých zločinů
zodpovídat před mezinárodním tribunálem. Avšak jeho prioritou i
nadále zůstalo vymýcení Daeše.
Svým způsobem se Macronova politická stanoviska vůči krizi v Sýrii vyvíjela podobně jako stanoviska prezidenta Donalda Trumpa. Ani jeden z nich nevolal po Asadově odstranění, ale oba zdůrazňovali nutnost nesmiřitelného boje proti Daeši.
Poté, co americký prezident bombardoval syrskou leteckou základnu, Macron volal po koordinované mezinárodní akci pod záštitou OSN a vojenské odvetě proti Asadovu režimu, „nepříteli syrského lidu“. „Máme společného nepřítele, a tím je Daeš a další džihádistická seskupení. Syrský lid má nepřítele v režimu Bašára Asada,“ uvedl Macron. Také prohlásil, že je nutné, aby byl neutralizován chemický arzenál, jímž syrská vláda disponuje, a to buď prostřednictvím OSN, nebo jiným způsobem.
Francie
po boku Spojených států a dalších koaličních spojenců
pokračuje v letecké kampani proti pozicím Daeše v jeho syrské
baště v Rakká, kde byly zosnovány teroristické útoky, k nimž
došlo v listopadu 2015 v Paříži. Avšak v tuto chvíli to vypadá,
že Macron nemíní zatáhnout Francii do dalších vojenských
dobrodružství v zahraničí. Zdůrazňuje nutnost diplomatického
řešení konfliktů, přestože se Francie vojensky angažuje v
Mali, Iráku a Sýrii. Nový francouzský prezident ale navzdory svým
rétorickým gestům nepřichází s konkrétním řešením krize v
Sýrii a Iráku. Bombardování Daeše je neúčinné, pokud není
efektivně sladěno s postupem pozemních sil. Macronova
zahraničně-politická stanoviska se v řadě ohledů podobají
pozicím Trumpova Bílého domu, jak konstatuje Juan Cole.
Článek v původním znění zde.
Z výše uvedené analýzy vyplývá, že nový francouzský prezident navzdory své umírněné rétorice bude pokračovat ve válečnické politice svého předchůdce, a to hned ve třech zemích. Nicméně vojenská dobrodružství Západu v zemích třetího světa nepřinášejí kýženou stabilitu, ba právě naopak. Pozoruhodný je také fakt, že představitel francouzského politického establishmentu má podobný názor na zahraniční krize jako „bojovník proti americkému politickému establishmentu“ Donald Trump. Tato skutečnost, alespoň co se některých zahraničně-politických otázek týče, poněkud nabourává narativ o rozpolcenosti západní politické scény, poznamenává k textu Juana Colea Daniel Veselý.
Diskuse