Mezitím v Absurdistánu 20:

O polské zahraniční politice, motivované nenávistí

14. 3. 2017 / Tomasz Oryński

K dvacátému pokračování našeho seriálu připravila polská vláda něco speciálního: spektakulární harakiri polské zahraniční politiky. Už to ani není komické. Nechme tentokrát stranou jiná témata a pokusme se porozumět, o čem byl celý ten cirkus kolem znovuzvolení Donalda Tuska? Krátce řečeno, je to o obětování polské zahraniční politiky a postavení Polska v Evropské unii na oltář osobní nenávisti, kterou si pěstuje Jarosław Kaczyński. Vůbec není důležité, že strana Právo a spravedlnost se naprosto zesměšnila, a co je horší, že zesměšnila i Polsko.

Začněme fakty: Lisabonská smlouva to říká jasně: Předseda Rady Evropy je volen na volební období 2,5 roku, které pak může být obnoveno. Navzdory tomu, že to polská vláda nyní líčí jako "nedemokratické", jménem Polska toto nevyjednal nikdo jiný než někdejší premiér Jarosław Kaczyński a dohodu podepsal tehdejší prezident Lech Kaczyński. I Tuskovu kandidaturu před dvěma lety podporoval Jarosław Kaczyński. Takže proč nyní změnil svůj postoj?

Polská opozice je v chaosu. Nemá žádnou vlastní iniciativu, nemá co nabídnout voličům, kteří by se chtěli zbavit vlády strany Právo a spravedlnost. Namísto toho jen narychlo reaguje na činy strany Právo a spravedlnost a ve volném čase bojuje Grzegorz Schetyna z Občanské platformy s Ryszardem Petru ze strany .Nowoczesna ohledně toho, kdo má být považován za předáka opozice. Oba spolupracují s Výborem na ochranu demokracie (KOD), který rychle ztrácí jakýkoliv vliv poté, co se nepodařil pokus proměnit ho ze spontánní lidové organizace ve stranickou instituci, v jejímž čele by stál zkompromitovaný Mateusz Kijoweski. Proto někteří polští voliči doufají, že až dokončí Donald Tusk svou práci v Bruselu, vrátí se do Polska na bílém koni a zachrání nás všechny před stranou Právo a spravedlnost.

Jarosław Kaczyński si je dobře vědom, že pokud se to stane, bude mít problém. Donald Tusk je jeho politická Nemesis - Kaczyński prohrál osmkrát ve volbách proti Občanské platformě, v jejímž čele stál Tusk, a Kaczyńskému se podařilo dostat se k moci teprve, když Tusk opustil polskou politiku, a jen proto že lhal voličům a prosazoval v politice své loutky. Toto vědomí je ještě posilováno Kaczyńského nenávistí vůči Tuskovi - když se r. 2007 vláda Kaczyńského rozložila, rozhodl se riskovat a uspořádal předčasné volby, v nichž prohrál na celé čáře. Pak se snažil využívat svého bratra Lecha Kaczyńského k ovlivňování polské politiky, avšak ústavní role polského prezidenta mu sice umožňuje blokovat mnoho věcí, ale nedává mu prostor pro jeho vlastní iniciativy. Snažili se to změnit tím, že rozšíří prezidentovy pravomoci, proto vznikl známý boj o křeslo mezi prezidentem a premiérem, protože oba chtějí řídit polskou zahraniční politiku.

Když pozval Vladimír Putin polskou delegaci do města Katyń na výročí masakru polských válečných zajatců, který provedla ruská tajná policie NKVD na přímý Stalinův příkaz, pozval Donalda Tuska, nikoliv Lecha Kaczyńského, neboť je v diplomacii běžné, že premiér zve svůj protějšek, a Putin zastával r. 2010 funkci ruského premiéra. Bratři Kaczyńští to považovali za porážku a chtěli zdůraznit význam prezidenta. Byl to také volební rok a vzhledem k tomu, že popularita Lecha Kaczyńského byla na nejnižší úrovni pro jakéhokoliv prezidenta od roku 1989, potřebovali publicitu. Proto zorganizovali svou vlastní oslavu masakru v Katyni o několik dní později. Organizace této akce nebyla vůbec promyšlená a neexistoval alternativní plán pro případ, že by bylo nemožné přistát na letišti ve Smolensku. Bohužel ten let měl zpoždění už před odletem (bylo známo, že Lech Kaczyński, stejně jako jeho bratra Jarosław, moc rádi ráno nevstávají), vletěl do velmi špatného počasí a do silné mlhy a vzhledem k tomu, že Smolensk byla vlastně jen ruina provizorní vojenské letecké přistávací plochy, kterou otevřeli pro polskou delegaci Rusové jen jako gesto laskavosti, nebyla tam k dispozici žádná moderní přístávací podpora. Posádka byla pod silným tlakem přistát za každou cenu, protože neexistoval žádný plán B, kdyby přistáli na jiném letišti, prezident a nejdůležitější osoby na palubě by se nedostavili včas na oslavu, a to by byla vážná reklamní rána pro stranu Právo a spravedlnost. Bohužel to skončilo daleko horší katastrofou.

Zdá se, že pro Jarosława Kaczyńského byla ztráta jeho bratra, dvojčete, těžkou ranou. Nemohl přijmout skutečnost, že šlo o nehodu, zejména vzhledem k tomu, že cestu zorganizoval úřad prezidenta, takže navzdory obviňování vlády ze strany Práva a spravedlnost, byl to prezidentský úřad, který nesl vinu na špatnou organizaci tohoto letu. Jarosław Kaczyński může být také obviňován z toho, že vyvíjel na svého bratra tlak, aby přistáli za každou cenu, což vedlo k úmrtí téměř 100 lidí. Proto je Jarosław Kaczyński přesvědčen, že šlo o atentát, který Rusko provedlo za pomoci Donalda Tuska. Tato teorie je absurdní od samého počátku: proč by někdo chtěl zavraždit nejméně populárního prezidenta v celé polské historii, o němž bylo téměř jisté, že v nadcházejících volbách prohraje? Právě proto byla zahájena konstrukce legendy o Lechu Kaczyńském, pravém státníku a největším hrdinovi polské historie.

Avšak někteří lidé říkají, že ani Kaczyński nemůže být tak blbý a věřit v tyto nesmysly. Podezřívají, že Jarosław Kaczyński cynicky zneužívá těchto konspiračních teorií jako nástroj pomsty proti Tuskovi, kterého obvinuje ze smrti jeho bratra - jako kdyby Tusk nevyhrál volby v roce 2007, nebo kdyby se aspoň podrobil prezidentu Lechu Kaczyńskému, nebylo by zapotřebí realizovat paralelní zahraniční politiku na vzdor Tuskově vládě, proto by nebylo třeba organizovat alternativní oslavy v Katyni v roce 2010 a toho katastrofálního letu by nebylo zapotřebí.

Mezitím, navzdory zuřivým útokům, Tusk si vedl dobře a Jarosław Kaczyński neustále prohrával s ním v dalších a v dalších volbách. Nakonec se Kaczyńskému podařilo dostat se k moci v říjnu 2015, ale toto vítězství bylo liché, protože Tusk, který se mezitím stal důležitým hráčem v celoevropské politice, byl už o jednu úroveň nad Kaczyńským. Pokusy Tuska zdiskreditoval jeho zatažením do největšího finančního podvodu posledních let - pyramidového projektu Jantarové zlato - selhaly a Jarosław Kaczyński si uvědomil, že Tusk je mimo jeho dosah.

Proto se musel rozhodnout, co udělat ve věci Tuskova znovuzvolení. Volba byla obtížná: kdyby se strana Právo a spravedlnost rozhodla Tuska podpořit, bylo by pro ni obtížné na něho dál útočit. Avšak kdyby se straně Právo a spravedlnost podařilo Tuska zbavit funkce v Evropské unii, Tusk by se zřejmě vrátil do domácí polské politiky a Kaczyński se stále ještě bojí se s ním otevřeně utkat na veřejném politickém bojišti. Právě proto udělala strana Právo a spravedlnost tento hloupý manévr, který šokoval všechny lidi v zahraničí, avšak lze ho pochopit jen, když si uvědomíme, že byl určen jedině pro domácí polský trh. Strana Právo a spravedlnost dokonce vydala video reklamu, v níž téměř otevřeně nazývají Tuska zrádcem a obviňujího z teroristických útoků a z brexitu:

Jediný kámen, který nezapadá do mozaiky, je otázka, proč souhlasil sehrát svou roli Jacek Saryusz-Wolski. Někteří lidé říkají, že má s Kaczyńskim jednu věc společnou - že také nenávidí Tuska, protože navzdory své kvalifikaci a navzdory svému dlouhodobému členství v Občanské platformě nikdy v té straně nedostal žádnou významnější funkci. Jiní se domnívají, že teprve ještě uvidíme, jak bude odměněn za to, že se zaprodal straně Právo a spravedlnost.

Avšak co se týče strany Právo a spravedlnost, není pochyb o tom, že útokem na Tuska chtěla dokázat

- že mají možnost na Tuska stále ještě útočit (a okamžitě to také udělali - prokuratura pozvala Tuska na tuto středu svědčit v případě nějaké údajně ilegální spolupráce s ruskou rozvědkou)

- protože byl Tusk zvolen bez podpory polské vlády, strana PiS může tvrdit, že Tusk nemá mandát, aby hovořil za Polsko (Kaczyński ho nazval německým kandidátem)

- mohou zneužít skutečnosti, že většina Poláků si není vědoma procedur Evropské unie a nevědí, že toto nebyly volby, ale jen obnova existujícího kontraktu pro Donalda Tuska. Proto je oficiální liní PiS, že Tusk byl zvolen navzdory tomu, že ho žádná země nenominovala jako kandidáta, a navzdory tomu, že Polsko nominovalo jiného kandidáta, tedy, že byl zvolen protizákonně. To jim dovoluje zpochybňovat demokratické standardy Evropy v naději, že to odvede pozornost polských voličů od jejich vlastního porušování demokracie.

- a nyní také mohou říkat voličům, že se postavili proti Evropě, v níž vládne Německo. Podívejte se! - říkají - všechny země, od malých až po velké, tancují podle toho, jak Německo píská, a jen my jsme se odvážili proti tomu se postavit!

Pravdou ale je, že to byla prohra na všech frontách. Tusk má podporu všech evropských zemí a většiny polských občanů a je nyní silnější než kdy předtím. Tento šílený manévr je vnímán jako spektakulární sebevražda polské diplomacie. Donedávna jsme byli zemí, která zářila v evropských salonech. Nyní, když jde o osud Evropské unie, namísto toho, abychom se účastnili těchto zásadních a závažných jednání, degradovali jsme se na šílence, kteří vykřikují z přístěnku pro smetáky, v němž jsme se zamkli: "Tohle je naše pevnost!" A v tom přístěnku pro smetáky také v dohledné budoucnosti zůstaneme.

Kaczyńského vlhké sny o tom, že se stane šéfem visegrádské skupiny, se také rozložily, poté, co jsme dokázali svým partnerům, kteří měli silný zájem na to, aby tuto důležitou roli v Evropě zastával politik z našeho regionu, že se nám nedá důvěřovat a že kašleme na jejich potřeby. A nakonec, i velká část stoupenců strany Právo a spravedlnost považuje nedávné události za naprostou katastrofu, zejména když slyší první signály (od ministra Wazsczykowského a od Dominika Zorta, jednoho z čelných novinářů PiS), že se Polsko nyní obrátí na Rusko a bude utužovat vazby s ním.

Ale nejděsivější je, že se ve straně Právo a spravedlnost nikdo neodvážil protestovat. Všichni stále ještě konformují a ani nevidí, jak jsou trapní a směšní, když jedou na letiště přivítat Beatu Szydło s květinami. Státem vlastněná polská televize TVP oznámila, že její návštěva v Bruselu byla obrovský úspěch. Avšak člověk se diví: oni riskovali všechno ve snaze zabránit tomu, aby Tuskovo funkční období bylo prodlouženo, a to se jim nepodařilo. Tím promarnili veškerou diplomatickou důvěryhodnost Polska a jeho postavení v EU. Jestliže je toto prezentováno jako vítězství, co by dělali, kdyby byli úspěšní a podařilo se jim zabránit prodloužení Tuskova mandátu? Zdá se, že otázka je jednoduchá: Kaczyński už ani nepředstírá, že mu jde o budoucnost Polska. Nemá rodinu, je starý, nemá žádné koníčky ani zájmy mimo politiku, je jedním z nejnenáviděnějších lidí v Polsku a stále ještě trpí ztrátou svého bratra. Jinými slovy: on osobně nemá nic co ztratit a nemá o koho by se staral. Proto je jeho jedinou motivací proč zůstat u moci osobní pomstychtivost. Beata Szydło byla přivítána květinami za to, že nedosáhla cílů, jichž říkala, že chce dosáhnout. Bylo to všechno od samého začátku jen bluffování. Přivítali ji květinami, aby zajistila, že Kaczyński bude i dál schopen kousat Tuska do lýtek, aniž by se musel odvážit se mu postavit v otevřené aréně. I za cenu oběti budoucnosti Polska.

Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
2930

Diskuse

Obsah vydání | 17. 3. 2017