Merkelová versus Trump - globalismus versus teritorialismus

7. 3. 2016


Politický boj na Západě dnes definují dvě hlavní pojetí. Jedno lze označit za "globalismus" a je nyní nejprominentněji zastoupeno německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Druhým je "teritorialismus", názor, který zastupuje velmi pravděpodobný Republikánský kandidát do amerických prezidentských voleb, Donald Trump, napsal v deníku Guardian Ulrich Speck.


V centru debaty je chápání hranic: Měly by být porézní, nebo přísně kontrolované? Jsou především překážkou volného produktivního pohybu myšlenek, lidí, zboží a informací, a měly by být tedy odstraněny? Nebo jsou masivní hranice vítány a jsou nevyhnutelné coby ochrana proti všem reálným nebo vnímaným hrozbám, jako jsou konkurence a terorismus?

Pro globalisty jako je Merkelová je vzájemné propojení dobrá věc, protože to způsobuje pokrok směrem k větší prosperitě a svobodě. Pro teritorialisty jako Trump je vzájemné propojení především hrozbou. To co je dobré a zdravé je připisováno těm, kdo se v zemi narodili, a nebezpečí přichází zvnějšku: Neférová čínská konkurence, nebezpeční mexičtí imigranti a teroristé z Blízkého východu.

Globalisté chtějí řídit pohyb přes hranice a minimalizovat rušivý charakter hranic, aby maximalizovali zisky z propojených trhů a společností. Samozřejmě tyto pohyby je třeba zvládat a právě proto vládnutí nemůže být omezováno na státní území. Vlády potřebují spolupracovat a zakládat regionální a globální instituce; potřebují určit pravidla a zajistit, že budou dodržována. Globalisté se mezi sebou přou o to, jak policejně spravovat širší prostory, ale nikoliv o princip.

Naproti tomu teritorialisté nevěří v mezinárodní a nadnárodní instituce - věří v národní sílu a moc. Donald Trump si přeje investovat do americké armády, aby byla "tak velká a silná a velkolepá", že "nám nikdo nevkročí do cesty". Svět za hranicemi je anarchický a nebezpečný a způsob, jak se vyrovnat s hrozbami, je bojovat s nimi silou. Spojenci nepředstavují aktivum, jsou břemenem, protože jsou černými pasažéry podvádějícími americké daňové poplatníky: "Už nemůžeme bránit všechny tyto země," řekl Trump a poukázal na Japonsko, Jižní Koreu a Německo.

Muž, který může být příštím americkým prezidentem, také navrhl částečné uzavření internetu, aby ho teroristé nemohli využívat k rekrutaci. Teritorialistova odpověď na zneužití svobody a otevřenosti je použití síly v zahraničí a uzavření přílivu osob a informací. Trump chce vybudovat na americko-mexické hranici "největší zeď, jakou jste kdy viděli", aby udržel ilegální imigranty za ní.

Teritorialisté jsou přesvědčeni, že můžete ekonomicky prosperovat, i když narušujete, oslabujete a zastavujete pohyb přes hranice. Pracovní místa je třeba vrátit nazpět, dohody o volném obchodu vyjednat znova, protože jsou vůči Američanům nespravedlivé. Americké společnosti jako Ford musejí být za investice v zahraničí trestány. Apple by měl vyrábět své "proklaté počítače" v USA a ne v Číně. Země jako Čína, Japonsko, Mexiko, Vietnam a Indie je třeba trestat.

Trump je rétoricky nejagresívnějším politikem tohoto typu, ale zdaleka ne jediným. Američtí komentátoři obviňují Republikány z kapitulace před populisty po léta, což Trumpovi umožnilo sklidit, co druzí zasili. A Evropa má vlastní teritorialisty, kteří sdílejí řadu Trumpových názorů. Marine Le Penová ve Francii, lídryně Národní fronty, má velkou šanci vyhrát napřesrok první kolo prezidentských voleb. Pak je tu maďarský premiér Viktor Orbán, který se mezinárodně proslavil prosazováním "iliberální demokracie" a rozhodnutím reagovat na uprchlickou krizi výhradně budováním masivních plotů. Teritorialismus je formou populismu: Jednoduché, nekonzistentní odpovědi na složité výzvy, založené na politice strachu. Teritorialisté dělí svět na přátele a nepřátele; připisují vše pozitivní těm, kdo se v zemi narodili, a vše špatné těm, kdo jsou odjinud.

Ale největším problémem teritorialismu není polarizace, je to fakt, že toto pojetí je hluboce mylné. Teritorialisté tvrdí, že lidé mohou současné mít koláč i sníst ho: Narušit globalizaci a zůstat bohatí, minimalizovat investice do mezinárodních záležitostí a aliancí a zůstat v bezpečí a svobodní. Považují ohromné zisky v oblasti prosperity, bezpečnosti a svobody dosažené v posledních dekádách za danost. Nechápou, že tyto zisky závisejí na masivních investicích národních států do mezinárodního řádu, že globalizace je založena na otevřených společnostech a stále snadnějším přeshraničním toku zboží, lidí a informací. Jinak řečeno, pokud teritorialismus vyhraje, globalizace je ohrožena.

Merkelová se domnívá, že jsme na křižovatce; uprchlická krize je součástí větší výzvy, kterou označuje za "naše schůzka s globalizací". Pro ni je klíčovou výzvou otázka, jak udržet globalizaci nad vodou, navzdory narůstajícím geopolitickým konfliktům a napětím. Merkelová patří k několika málo západním lídrům, kteří žili v zemi nesvobodné, chudé a izolované od Západu zdí a ploty obklopenými minovým polem. Pro Merkelovou je globalizace totéž, co pokrok.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3199

Diskuse

Obsah vydání | 10. 3. 2016