Vnitřní dialog generace Y

#Nepřizpůsobiví

10. 3. 2016 / Aneta Adámková

Ona 3: Ale vždyť vy jim ani nedovolíte přijít. Kecáte hodiny o něčem, s čím nemáte žádné vlastní zkušenosti. Že se musí přizpůsobit. Kdo? Žádného muslima, který tady žije ani neznáte, což očividně značí to, že se integrovali dobře. A před hranicemi rozhodně nemáme zástupy muslimů, čekající na vaše vřelé přijetí. 

Ona 1: Jenže to přijde. A musí být nastavena jasná pravidla. Musí se stát Čechy a ctít naše křesťanské zvyky a tradice. 

Ona 3: Na ty tradice jsi ty odborník, co? Když jsme se minule potkaly na popeleční středu, tak jsi kamarádku poslala umýt se na záchod, že má špinavé čelo. Křesťanské tradice máš očividně v malíčku. 

Ona 1: Vidíte vedle u toho stolu? Se divím, že ji vůbec muž pustil ven. Možná zrovna někomu podřezává krk, tak nemá čas ji hlídat. 

Ona 2: To jako mluvíš o té muslimce v rohu? Se divím, co tady vůbec dělá. Asi přišla na vepřový řízek a pivo. Hahaha. 

Ona 3: Vy jste blbý. Co by sem nechodila? Dle jejího rozhovoru s číšníkem mluví česky líp než vy dvě dohromady. Ta už tady bude žít pěkně dlouho. 

Ona 2: Když tady podle tebe žije tak dlouho, tak proč pořád nosí ten šátek? Kdyby ho neměla, tak by nikdo nepoznal že je muslimka a neměl by s ní žádný problém. Já přeci také nenosím okolo krku zlatý řetěz, aby každý poznal, že jsem křesťanka. 

Ona 3: Křesťan se má spíš poznat podle chování. Ale jak tak koukám na tebe.. 

Ona 2: Co ty o tom víš, prosím tě? Nekradu, lžu jen občas, sex před svatbou je stejně jen hloupé pravidlo nastavené papaláši ve Vatikánu, a do kostela chodím, pokud mi to vyjde, každou neděli. 

Ona 1: A rozhodně svojí víru nikomu necpe a nikoho tím neohrožuje. 

Ona 3: A jak tě tato paní ohrožuje prosím tě? 

Ona 1: Ona ne, ale její manžel může. Jen počkej jak vyroste ten její synáček. Až si ho potom jednou tvoje dcera přitáhne domů, tak si na nás vzpomeneš. 

Ona 3: A co jako, jen ať ho přitáhne. Alespoň bude moje rodina o něco bohatší na kulturní tradice. Házení pantoflí o Vánocích už mi leze krkem. 

Ona 2: Muslimové Vánoce neslaví. Myslíš jako, že ti nějaký baby Mohamed přinese dárky? 

Ona 3: Nu tak zase mají jiné svátky. A Vánoce určitě budou slavit rádi. To jsou přeci pěkné svátky. 

Ona 2: Ale to je právě to. Nebudou! Nechtějí se přizpůsobovat. Naopak se ti budou snažit vnutit jejich tradice. A než se naděješ tak budeš nosit ten jejich hábit a putovat do Mekky. 

Ona 1: Přesně, jak psali v novinách. Obhájci muslimů, včetně tebe, by měli pochopit že host se má přizpůsobit hostiteli a nikdy ne naopak. Když jde ke mě někdo na návštěvu, tak také nezměním nějaké věci, jen proto, že by to mohlo návštěvě vadit. 

Ona 3: Tak proto nemáš nikdy doma uklizeno, co? 

Ona 1: Tak já tam bydlím, a to že mám občas bordel, mě rozhodně neuráží. Pokud to někomu vadí, tak ať ke mě nechodí. 

Ona 2: My jsme křesťanská země. Zde nemá jiné náboženství co dělat. Naši předkové zde tisíce let budovali tuhle společnost. Vyznáváme jiné hodnoty a tyto negativní vlivy z východu se snaží nám je podkopat. Žádná rovnost kultur neexistuje. Akorát sluníčkáři si myslí, že můžeš milovat všechny a každý je tvůj bratr. Jenže já ti povím! Ve skutečnosti to tak není a nikdy ani nebude. S tím se holka budeš muset smířit.   

Ona 3: To by mě zajímalo, co v tom kostele každou neděli děláš? Matouš, 25: 'Neboť jsem hladověl a vy jste mi dali najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a přijali jste mě. Byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocný a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.'(...) 'Amen, říkám vám, že cokoli jste neudělali nejmenšímu z těchto, to jste neudělali mně! 

Ona 2: To ale mluví o křesťanech! 

Ona 3: Mám ti připomenout slova papeže Františka? Nebo si snad myslíš, že farář u vás v kostele vám to vykládá líp? 

Ona 1: Jenže papež tady nežije! Neví, co se tady děje. 

Ona 3: Melete pěkné blbosti. Za prvé, kolik znáte osobně muslimů? 

Ona 2: To vůbec není podstatné. 

Ona 1: V televizi nedávno nějaké ukazovali. 

Ona 3: Takže žádné… Já mám to štěstí, že jich pár znám. A rozhodně to nejsou takový zabedněnci jako vy. Za druhé, proč by vám vadilo, kdyby sem nějací přišli? Tvrdíte, jaký to je problém, ale přitom jich tu je maximálně jen pár tisíc a většina z nich déle, než co jste vy na světě. 

Ona 1: Vždyť jsem to říkala. Budou rozvracet naši kulturu, nabourávat naše hodnoty. Kdyby sem normálně přišli a chovali se jako Češi, tak s tím nemám žádný problém. 

Ona 3: Takže mají přijít, převléct se do kapsáčů, vzít si fusky do sandálů, otevřít pivo a sednout před telku? Copak ukazovat víru je něco špatného? Ohrožuje tě to nějak? Prostě to patří k jejich vyznání, jehož svobodu má u nás každý člověk zaručenou. V zákoně o svobodě náboženského vyznání to máš jasně řečeno, ti to vygooglím: Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými… A také, že nikdo nesmí být omezen na svých právech proto, že se hlásí k církvi a náboženské společnosti, že se účastní její činnosti nebo že ji podporuje, anebo je bez vyznání. 

Ona 2: To je jedno. To se u nich nepočítá. Prostě pokud tady chtějí žít, tak se mají přizpůsobit. 

Ona 3: Ale vždyť vy jim ani nedovolíte přijít. Kecáte hodiny o něčem, s čím nemáte žádné vlastní zkušenosti. Že se musí přizpůsobit. Kdo? Žádného muslima, který tady žije ani neznáte, což očividně značí to, že se integrovali dobře. A před hranicemi rozhodně nemáme zástupy muslimů, čekající na vaše vřelé přijetí. 

Ona 1: Jenže to přijde. A musí být nastavena jasná pravidla. Musí se stát Čechy a ctít naše křesťanské zvyky a tradice. 

Ona 3: Na ty tradice jsi ty odborník, co? Když jsme se minule potkaly na popeleční středu, tak jsi kamarádku poslala umýt se na záchod, že má špinavé čelo. Křesťanské tradice máš očividně v malíčku. 

0
Vytisknout
3602

Diskuse

Obsah vydání | 14. 3. 2016