Sýrie: Dětství v obležení

9. 3. 2016

čas čtení 1 minuta


V šestém roce syrské války musejí lékaři nechat raněné někdy vykrvácet, protože nemají obvazy. Katetrizované vaky na moč jsou používány k intravenóznímu zavádění kapalin u novorozenců, protože nic jiného není k dispozici.

Šokující zacházení s uprchlíky v Británii a žvanění britského premiéra

9. 3. 2016

čas čtení 1 minuta

"V městě Folkestone byly oběti pašování uvězněny bez jídla, děti hledající azyl byly nuceny spát na betonové podlaze, pacientům, kteří trpěli průjmem, byl odepřen přístup ke sprchám, ve vazebním středisku dozorci zmlátili nahou ženu. Stydí se za to pan premiér?"

Během interpelací v anglické Dolní sněmovně obvinil ze šokujícího zacházení s uprchlíky v Británii šéf poslaneckého klubu skotských nacionalistů Angus Robertson premiéra Davida Camerona:

David Cameron quizzed on asylum seekers

"In Folkestone, trafficking victims were locked up without food, asylum-seeking children were forced to sleep on concrete floors, patients with diarrhoea were denied access to showers, and also a naked woman was allegedly beaten at a detention centre. Is the Prime Minister ashamed of this?"Scottish National Party (SNP) Westminster leader Angus Robertson MP questions David Cameron about the UK's treatment of asylum seekers.

Posted by Channel 4 News on Wednesday, March 9, 2016

Děsivý postoj Evropské unie vůči uprchlíkům je kritizován po celém světě

9. 3. 2016

čas čtení 3 minuty



Více než 12 000 uprchlíků strávilo noc na makedonsko-řecké hranici v prudkém dešti, uvádí Fotis Filippou. "Lidé spali v mrznoucím blátě, mají vodu v přikrývkách. Děti jsou nemocné. Je to strašlivé."

Tisíce uprchlíků se hromadí v Idomeni na uzavřené řecko-makedonské hranici.

OSN a lidskoprávní organizace ostře kritizovaly plán EU, podle něhož mají být uprchlíci z Řecka deportováni zpět do Turecka.

Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky, konstatoval, že je "hluboce znepokojen" jakoukoliv dohodou, jejíž součástí by byly "hromadné deportace" uprchlíků do Turecka.

"V Turecku už jsou téměř tři miliony uprchlíků a je důležité, aby mezinárodní společenství sdílelo tuto odpovědnost širším způsobem," řekl Grandi v úterý v Evropském parlamentu.

"Hromadné deportace" by byly "zcela neslučitelné" s povinnostmi EU, varopvala Judith Sunderland z organizace Human Rights Watch:

"Myslím, že jsme dospěli už k rekordně nepřijatelným postojům po půldruhém roce chaotických reakcí politiků z EU na příliv žadatelů o azyl a migrantů," řekla Sunderlandová. "Jsme nyní svědky pouze nahého zoufalství politiků z EU, kteří se stůj co stůj snaží zastavit proud uprchlíků a jsou ochotni úplně při tom hodit za hlavu lidská práva."

Lékaři bez hranic konstatovali, že plán deportovat uprchlíky zpět do Turecka "není řešení" a Amnesty International jej charakterizovala jako "zoufale krátkozraký a nelidský" přístup:

"EU a turečtí politici dosáhli dnes dalšího rekordu bezostyšnosti, v podstatě čachrováním odmítli lidská práva a důstojnost nejzranitelnějších lidí na světě," konstatovala Amnesty International.

"Nápad o handlování jedněch uprchlíků za druhé není pouze nebezpečně dehumanizující, ale ani nenabízí udržitelné dlouhodobé řešení pokračující humanitární krize," praví se v prohlášení.

Humanitární organizace také varovaly, že rozhodnutím uzavřít balkánskou uprchlickou trasu dojde k tomu, že v Řecku uvíznou tisíce uprchlíků a vznikne tak nepřijatelný tlak na už těžce zadlužený národ.

Více než 12 000 uprchlíků strávilo noc na makedonsko-řecké hranici v prudkém dešti, uvádí Fotis Filippou. "Lidé spali v mrznoucím blátě, mají vodu v přikrývkách. Děti jsou nemocné. Je to strašlivé."

Podle Lékařů bez hranic bylo v úterý odpoledne v Idomeni 15 000 lidí.

Human Rights Watch varuje, že Turecko nelze považovat za "bezpečnou zemi" pro azyl pro uprchlíky ze zemí, jako je Sýrie, Irák či Afghánistán, a ptá se, jak budou práva uprchlíků během "masových deportací" z Evropy ochraňována.

"Turecko je jedinou zemí na světě, která uplatňuje Ženevskou úmluvu pro uprchlíky z roku 1951 jen pro Evropany, takže jen Evropané mohou v Turecku získat azyl. Turecko neposkytuje ochranu pro uprchlíky a opakovaně je deportuje do válečné zóny v Sýrii."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Rozhovor Britských listů 47:

O strašidelné pohádce, v níž není drak

4. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta



O selhání českých vzdělanců, o tom, zda jsou herci intelektuálové nebo idioti, o iracionální hysterii českého národa, rovnající se pohádce, v níž se lidé děsí draka, který v ní není, a o omezenosti české literatury hovoří v tomto rozhovoru Britských listů Jan Čulík s publicistou a odborníkem na českou literaturu Štefanem Švecem. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 4. března 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Pokusy uzavřít Evropu uprchlíkům ohrozí bezpečnost evropského kontinentu

9. 3. 2016

čas čtení 1 minuta

Hermetické uzavření externích hranic Evropy a deportace uprchlíků do Turecka posílí kriminální organizace a vrhne uprchlíky do rukou Isis, varuje Mezinárodní organizace pro migraci.

Ředitel této organizace Eugenio Ambrosi upozornil, že pokud se bude Brusel pokoušet zastavit proud uprchlíků do Evropy, ohrozí tím bezpečnost Evropské unie. Ambrosi varoval, že představa, že je možné hermeticky uzavřít hranice Evropy, je mýtus. Pokus vytvořit uzavřenou "pevnost Evropa" jen zvýší nekontrolovanou neregulérní migraci do Evropy a vyvolá "hněv" mezi lidmi, jejichž příchod se Evropa bude snažit blokovat.

"Pokusy uzavřít hranice Evropy jsou přehnané a také nejsou velmi efektivní," dodal Ambrosi. "Tito lidé prchají, aby zachránili svůj život - nějaký plot je nezastaví."

Lidi to od cesty do Evropy neodradí. Naopak do povzbudí pašeráky, kteří vypracují jiné, nebezpečnější cesty pro lidi do Evropy. "Pašerákům na životech lidí nezáleží - jakmile dostanou zaplaceno, aby je dostali přes hranici, je jim jedno, zda se ti lidé dostanou bezpečně na druhou stranu."

Podrobnosti v angličtině ZDE

OSN je znepokojena ilegálním plánem EU na deportaci uprchlíků

9. 3. 2016

čas čtení 8 minut

Jon Snow: Bylo to, údajně, chytré řešení uprchlické krize. Deportovat zpět do Turecka ty migranty, přijíždějící na člunech, a vzít jednoho uprchlíka z Turecka do Evropy za každého uprchlíka deportovaného z Řecka zpět do Turecka. Nyní je ten celý nápad ostře zpochybňován. Úřad OSN pro uprchlíky konstatuje, že kolektivní deportace osob, které přišly do Řecka, by bylo porušením jejich práva na ochranu podle jak evropského, tak mezinárodního práva. A hlavní cesta z Řecka na sever bude od úterý od půlnoci v podstatě zcela nepřístupná, protože jak Slovinsko, tak Srbsko uvedlo, že uzavřou hranice pro všechny osoby, které nemají vízum.

Náš zahraničněpolitický korespondent Jonathan Rugman je v Řecku, v přístavu Pireus.

Jonathan Rugman: Jone, tady v největším řeckém přístavu táboří asi tři tisíce migrantů. Tráví tady noc poté, co sem řecké lodi dnes přivezly dalších 1300 migrantů. A jsou tu v podstatě v pasti, protože, jak jste uvedl, makedonská hranice a nyní i slovinská hranice jsou uzavřeny pro všechny kromě hrstky syrských migrantů. A Řekové nevybudovali dostatečné množství táborů pro 37 000 lidí, kteří jsou nyní v této zemi. A ty počty neustále stoupají.

Zoufalá prosba z Idomeni

9. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta

Apeluji na celý svět, aby se na nás přijel podívat a přesvědčil se o situaci, v které žijeme, a projevil pro nás aspoň nějakou lidskost.

Už toho bylo dost, dost. Projevte aspoň nějakou lidskost pro tyto děti, pro ženy. Projevte lidskost pro ty samotné matky, které tu jsou s dětmi.

Milosrdenství, prosíme. Neposílejte nás zpět. Přišli jsme za vámi s prosbou o pomoc.

Chaos a absolutní spoušť. Moje děti a já žijeme v absolutní spoušti. Co víc mohu dodat než toto?

Muž: Zůstaneme tady. Je pro nás nemožné se vrátit do Turecka. Nemáme už nic, abychom mohli přežít cestou zpět do Turecka. Zůstaneme tady a půjdeme dál a budeme doufat, že nás buď Německo nebo Švédsko přijme, pokud to Pánbůh dá.

Je nemožné, aby EU přijala Turecko, propadající se do despocie

9. 3. 2016

čas čtení 6 minut

Pohled na evropské politiky, jak podlézají tureckému prezidentu Erdoganovi, byl na zvracení.

Klíčovou otázkou nyní není, jak to formulují rasisté z východní Evropy: "Smí 75 milionů muslimů vstoupit do Evropy?" Tou otázkou je: "Může stát, která tak otevřeně narušuje kodaňská kritéria pro členství v EU zůstat součástí jakéhokoliv přijímacího procesu?"

Centristická politická třída, která vyvolala tuto spoušť, nic nechápe. Čelí totiž nyní volbě, kterou tato třída nechce udělat: zvolit si demokratické hodnoty a dát jim přednost před logikou trhu, zvolit morální rozhodnost před iluzí, že všechno nakonec dopadne dobře a nemusíme nic dělat.

Turecko vede válku proti jedné své etnické menšině, jeho pořádková policie právě zaútočila na redakci významného deníku, jeho tajná služba čelí obviněním, že financuje Isis, jeho armáda sestřelila ruský bombardér - a přesto chce Turecko vstoupit do Evropské unie. Rychlý propad Turecka do despocie vytváří pro Západ další existenční problém, píše Paul Mason.

Sanders překvapivě zvítězil nad Clintonovou v primárkách v Michiganu

9. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta

Vermontský senátor byl v průzkumech veřejného mínění více než 20 procentních bodů za Clintonovou, ale jeho odpor vůči volnému obchodu a rostoucí podpora od Afroameričanů mu zajistila volební vítězství v tomto ekonomicky propadlém státě. Sanders obdržel asi o 3 procenta hlasů více než Clintonová.

Primárky také potvrdily silnou antiestablishmentovou podporu v Michiganu pro Donalda Trumpa.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Channel Four News:

OSN varuje, že plán Evropy na masovou deportaci uprchlíků je ilegální

8. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta

Moderátor Jon Snow: OSN varuje, že plán Evropy na masovou deportaci uprchlíků z Řecka do Turecka porušuje mezinárodní právo a jejich lidská práva.

Dobrý večer. Kejkle, jejichž prostřednictvím se politikové z Evropské unie snaží vyměnit desetitisíce uprchlíků v Řecku za uprchlíky, kteří jsou v Turecku, v úterý ostře odsoudili, mimo jiné, OSN i Lékaři bez hranic.

Tento plán zatím nebyl ještě schválen, avšak ministři stále doufají, že schválen bude. Dnes večer přinášíme nejnovější informace a jsme v Aténách s uprchlíky, kteří by měli být podle tohoto plánu deportováni.

Prosíme, nezapomínejte na finanční podporu Britských listů

10. 3. 2016

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři,

je nám to blbé připomínat, ale pokud si přejete aby Britské listy přinášely do českého prostředí informace z otevřeného světa a narušovaly - tak jak to letos dělají už dvacátý rok - uzavřený, často na nesmyslech vybudovaný narativ, převládající od normalizačního období v České republice - je nezbytné, abyste finančně přispívali na jejich provoz aspoň minimálními částkami.

To, jak reagují mnozí občané, jak tolerují a šíří a podporují rasismus a nenávist, je šokující. Mimo jiné je to také i pro ně samotné nesmírně nebezpečné. Považujeme za svou povinnost proti tomu rázně vystupovat.

Snažíme se samozřejmě udržovat své výdaje na minimu - za provoz serveru už léta neplatíme nic, v důsledku vstřícnosti našeho pražského správce sítí. Rádi bychom mu také veřejně poděkovali, že léta z vlastní kapsy hradí výdaje na elektřinu, které v důsledku relativně vysoké čtenosti Britských listů náš server spotřebovává - my sami nemáme zdroje na to, abychom to uhradili.

Máme však v současnosti tři čtyři vynikající spolupracovníky, jimž musíme samozřejmě za odvedenou práci platit aspoň zcela minimální honorář. Nemohou pro nás pracovat zadarmo.

Prosíme, nezapomínejte tedy, že Britské listy nemohou být vydávány bez finanční podpory svých čtenářů. Na jejich provoz potřebujeme přibližně 60 000 Kč měsíčně a nejméně dvě třetiny z této částky se musejí sebrat. Ostatní vyděláváme reklamou.

Bez toho server nemůže fungovat, je to tedy na vás.

Vydáváme Britské listy jako veřejnoprávní službu českým občanům, k nimž se normálně běžný kulturněpolitický diskurs z vnějšího světa nedostane. Jsme přesvědčeni, že zvlášť v nynější době, kdy je česká společnost destabilizována hysterickými iracionálními nesmysly a řítí se slepě do evropské izolace, čímž ohrožuje svou ekonomickou, politickou i vojenskou bezpečnost, je Britských listů zapotřebí více než kdy jindy.

Pokud tento názor sdílíte, prosíme, přispějte finančně.  

Jan Čulík

šéfredaktor

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Při akci na podporu Savčenkové bylo v Moskvě zatčeno 39 osob

9. 3. 2016

čas čtení 1 minuta


Moskevská policie pozatýkala účastníky akce na podporu ukrajinské pilotky Savčenkové, která drží hladovku na protest proti procesu zorganizovanému ruskými úřady. 15 účastníků bylo převezeno na služebnu Tverskoj, 15 na služebnu Presněnskij a tam po vznesení obvinění byli propuštěni.

USA plánují nálety na islamisty v Libyi. Podle expertů mohou destabilizovat Libyi i Tunisko

9. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta


Nálety koalice vedené Američany na pozice "islámského státu"v Libyi mohou nejen ohrozit proces vzniku libyjské vlády, ale ve svých důsledcích také ohrozit sousední Tunisko, varují experti.

Plán předložený Pentagonem počítá s rozsáhlými útoky na sílící základnu IS v Libyi, včetně výcvikových táborů, velitelských center, skladů munice a dalších cílů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

BBC: Dohoda EU s Tureckem o deportaci uprchlíků bude ilegální, případ skončí u Evropského soudu pro lidská práva

8. 3. 2016

čas čtení 3 minuty

Moderátorka pořadu rozhlasu BBC World at One: Jak legální je tato dohoda? Steve Pierce je profesorem práva Evropské unie na Essex University a je specialistou na migrační a lidskoprávní právo. Je legální, aby Evropská unie hromadně vracela uprchlíky z řeckých ostrovů do Turecka?

Steve Pierce: No můžete vrátit jedině lidi, kteří individuálně zažádali o azyl, ta žádost byla řádně zpracována, zkoumána a odmítnuta. S tím není problém. Problém je v tom, říci, kdokoliv, kdo není Syřan, a kdo by třeba předložil přesvědčivou žádost o azyl, bude deportován zpět. Aniž by se řádně zkoumala jejich žádost s tím, že měli zažádat o azyl v Turecku.

Moderátorka: Takže před případnou deportací musí proběhnout konkrétní právní proces.

Steve Pierce: Ano, musí nejprve proběhnout v Řecku právní proces. Zákon Evropské unie v současnosti praví, že můžete být deportován zpět pouze za předpokladu, že je bezpečná a že vás nepošlou do nebezpečné země, to znamená, že by tam s vámi během vašeho pobytu nezacházeli bezpečně. A zdá se, že právo EU vyžaduje, že vás mohou poslat zpět jedině do země, která plně aplikuje Ženevskou dohodu o uprchlících. A Turecko ji plně neaplikuje. Aplikuje ji jen pro Evropany a tady jde o lidi z Blízkého východu a z Afriky, nejsou to Evropané, takže nemohou získat v Turecku status uprchlíka. To je velký právní problém.

Moderátorka: Takže v tomto kontextu by Turecko nebylo považováno za bezpečnou zemi, kam by bylo lidi možno vracet?

Steve Pierce: No, to je ten argument. Turecko nepodepsalo Úmluvu o uprchlících, pro některé lidi to tam nemusí být bezpečné. Organizace informují o tom, že Turecko deportuje uprchlíky zpět do dalších nebezpečných zemí. To jsou ty argumenty. A je nutno hodnotit každý individuální případ, jednotlivě, každého uprchlíka zvlášť. Nemůžete prostě posadit houfně lidi na loď a poslat je zpět. Musíte zhodnotit jejich žádost, musíte s nimi provést pohovor, musíte jim poskytnout poradenství, musíte jim dát právo se odvolat. A oni musejí mít právo zůstat na území, na něž přišli, aspoň po první část tohoto procesu. Takže se to nedá udělat příliš rychle.

Moderátorka: Takže pokud by EU tuto dohodu s Tureckem uzavřela, uprchlíci se obrátí na soudy?

Steve Pierce: Ano. No, nevím, kolik řeckých právníků a řeckých soudů se specializuje na uprchlické právo, ale zcela jasně se uprchlíci mohou obrátit na soudy a řecké soudy by se v té věci obrátily na soud EU, aby v té věci rozhodl, anebo to může jít k Evropskému soudu pro lidská práva. Můžete požádat ten soud, aby zakázal deportaci uprchlíků. Myslím, že u tohoto soudu během několika nadcházejících měsíců skončíme.

Zdroj: ZDE (od minuty 26'12")

EU se "dohodla" s Tureckem přijmout jednoho syrského uprchlíka za každého, deportovaného do Turecka

8. 3. 2016

čas čtení 2 minuty

Lidskoprávní organizace varovaly, že navracení uprchlíků z Řecka do Turecka by bylo porušením zákona

Evropští politikové oznámili v úterý ráno, že v zásadě dosáhli dohody s Ankarou o návratu tisíců uprchlíků do Turecka. Doufají, že plné dohody může být dosaženo na vrcholné schůzce příští týden.

Turecký premiér Ahmet Davutoğlu navrhl, že Turecko přijme jednoho syrského uprchlíka navráceného do Turecka z řeckých ostrovů za jednoho každého, kterého přijme Evropa. Po dvanácti hodinách rozhovorů v Bruselu charakterizovala Angela Merkelová tuto dohodu jako "průlom", avšak dodala, že Evropa potřebuje více času na dohodnutí konečných podrobností.

Turecké návrhy dojednalo Turecko s Merkelovou a holandským premiérem Markem Ruttem před vrcholnou schůzkou. Ostatní vedoucí představitelé EU tím byli překvapeni. Jeden uvedl, že činitelé EU se nyní snaží zjistit, co je "právně a logisticky možné" a jiný diplomat dodal, že je "naivní" myslet si, že takový plán může být realizován rychle.

Lidskoprávní organizace varovaly, že navracení uprchlíků z Řecka do Turecka by bylo porušením zákona, avšak Evropská unie se zoufale snaží omezit počet uprchlíků přicházejících do Evropy.

Německá kancléřka podporuje zdvojnásobení finanční pomoci pro syrské uprchlíky v EU na 6 miliard euro.

Turecko přijalo téměř 3 milionu uprchlíků. V Evropě zažádalo loni o azyl téměř 363 000 Syřanů.

Turecko také požaduje od 1. června liberalizaci víz pro turecké občany pro cesty do Evropy a znovuzahájení vyjednávání o vstupu Turecka do EU. Splnit ani jeden z těchto požadavků nebude lehké. Kypr trvale blokuje turecké členství v EU, protože Turecko má svou armádu na turecky mluvící severní části tohoto ostrova, která se odtrhla. Problematické je zlepšování vztahů EU s Tureckem právě v době, kdy Turecko omezuje občanská práva a svobodu projevu. O víkendu Turecko převzalo kontrolu nad deníkem Zaman, nejčtenějším tureckým listem, který kritizoval Erdoganovu vládu.

Italský premiér Matteo Renzi pohrozil, že bude dohodu s Tureckem vetovat, a tak do ní byla včleněna zmínka o svobodě médií.

Evropští činitelé se hašteřili o tom, jak zvládnout proud uprchlíků do Evropy. Německo odmítlo ranou verzi komuniké z Bruselu, která oznamovala, že balkánská cesta je nyní uzavřena. Ve skutečnosti tomu tak je a nejméně 35 000 uprchlíků uvízlo v Řecku. Situace v táboře Idomeni na makedonské hranici je stále zoufalejší. Chybí tam potraviny a voda.

Jednota členských zemí Evropské unie byla při jednání kriticky ohrožena. David Cameron zdůraznil, že se Británie nepřipojí k případné společné azylové politice EU.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Dohoda EU s Tureckem:

Hanebné opuštění zásad Evropské unie

8. 3. 2016

čas čtení 5 minut

Moderátor Jon Snow: Máme nyní ve studiu Petera Sutherlanda, mimořádného zástupce OSN pro mezinárodní migraci. Zajímalo by mě, z tohoto postavení, jak pohlížíte na pondělní vyjednávání EU s Tureckem.

Peter Sutherland: Vidím současnou situaci jako poněkud hanebnou. Z hlediska rozvinutého světa. V podstatě čelíme otázce, zda máme povinnost poskytnout útočiště pro ty lidi, kteří prchají před pronásledováním. Jenže všichni hovoří, v Bruselu a všude jinde, jedině o tom, jak proud uprchlíků zastavit. Jak je donutit, aby se vrátili zpátky. Jak vytvořit Řecko, které v podstatě bude izolováno ploty a zdmi a vojáky, kde budou stále větší počty lidí v obrovském táboře. To je nepřijatelný přístup k obrovskému lidskému problému. Politikové ignorují lidskost.

Turecko vyžaduje od EU celkem 6 miliard euro

8. 3. 2016

čas čtení 1 minuta

Turecko chce od Evropské unie další 3 miliardy euro na uprchlíky a navrhlo, že by přijalo tolik Syřanů deportovaných zpět z řeckých ostrovů, kolik jich Evropa přijme na své území. Turecký premiér Ahmet Davutoğlu také přislíbil, že Turecko bude kontrolovat pobřežní vody a bude zasahovat proti pašerákům lidí. Turecko také požaduje od 1. června pro turecké občany liberalizaci vízového režimu pro cesty do Evropy a znovuzahájení vyjednávání o vstupu Turecka do EU.

Evropští činitelé zkoumají, zda plán na relokaci Syřanů do Evropy "jeden do Evropy a jeden zpět do Turecka" je právně a logisticky možný. Velkou otázkou je také, zda budou všechny státy EU ochotny se na relokaci uprchlíků podílet.

Očekává se, že Turecko bude ochotno přijmout zpět imigranty, o nichž Evropa rozhodne, že nemají právo na azyl. Lidskoprávní organizace však varují, že taková dohoda bude v rozporu se Ženevskými úmluvami o uprchlících.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Dohoda "jeden uprchlík do Turecka za jednoho do Evropy" má četná úskalí

8. 3. 2016

čas čtení 1 minuta

Prakticky řečeno by dohoda "jeden uprchlík do Turecka za jednoho do Evropy" lidi povzbuzovala, aby se dál vydávali do Řecka přes Egejské moře a byla by pobídkou pro Turecko, aby jim v tom nebránilo. Pokud EU přijme jen tolik uprchlíků, kolik jich dorazí do Řecka a pak jich bude vráceno zpět do Turecka, pak je to pro uprchlíky i pro Turecko pobídkou, aby se jich do Řecka dostalo co nejvíce.

I kdyby byla taková dohoda uzavřena, bude to zřejmě trvat měsíce, než bude Turecko schopno začít přijímat zpět velký počet uprchlíků, kteří dál přistávají na řeckých ostrovech. Turecko si musí nejprve vyjednat readmisní dohody se zeměmi, odkud pocházejí nesyrští uprchlíci, a to bude trvat značnou dobu.

Pokud zůstane makedonská hranice uzavřena, Řecko bude čelit dystopické noční můře. Stane se klecí pro statisíce lidí, pro něž místní úřady nebudou mít zdroje jim pomoci.

V devadesátých letech se přes hory z Albánie dostalo do Řecka množství albánských uprchlíků. Nyní začínají uprchlíci v Řecku zkoumat albánskou cestu. Budou se také pokoušet o cestu přes Ukrajinu a přes východní Balkán. Kdekoliv vznikne zeď, vždycky existuje cesta, jak ji překonat či obejít.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Proč byl Barack H. Obama ještě horším prezidentem než George W. Bush

8. 3. 2016 / Karel Dolejší

čas čtení 13 minut


Podle ratingu ruské agentury IA Regnum má Ruská federace v současnosti mimořádně špatné vztahy - což znamená slušnou pravděpodobnost vypuknutí války - s následujícími státy: Lotyšsko (75 bodů ze 100, kde 100 = otevřená válka), Litva (80), Moldavsko (85), Ukrajina (75), Estonsko (70), Norsko (80), Švédsko (70), Turecko (80), Rumunsko (85) ZDE. 6 z 9 zmíněných států patří mezi členy NATO, takže úvaha, že je třeba kvůli věrohodnosti vojenského odstrašení vrátit do Evropy jednu nebo několik amerických brigád ZDE, je nabíledni. Mezitím ovšem Moskva coby největší ropný emirát s největším jaderným arsenálem vede mezinárodní jednání, která jí mohou zajistit kontrolu až nad 73 % globální ropné produkce - a vést tak k likvidaci petrodolaru, podstatného komponentu mechanismu, který z dolaru dělá světovou rezervní měnu umožňující americké vládě prakticky neomezené dluhové financování ZDE.

O evropských dotacích a českém státu

7. 3. 2016 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Jsou lidé, kteří si myslí, že postkomunistické členské země EU by měly být potrestány za své sebestředně alibistické postoje v uprchlické krizi odnětím evropských dotací. To dává určitou logiku v rámci unijní solidarity: vy nejste solidární s námi, my nebudeme solidární s vámi.

Bohužel tím by se ale v těchto zemích posílily protievropské postoje, zvýšil by se vliv místních mafií (bez tlaku EU bychom asi byli dnes právně na úrovni Ukrajiny) a došlo by možná i k vojenským konfliktům, do nichž by byly staré státy EU zataženy. Problém postkomunistických zemí je zejména v tom, že nefunguje právní stát, a to se odejmutím dotací nezlepší. Přes dotace přece jen orgány a zákony EU mají vliv na dění u nás, státní zástupci a justice mohou cítit podporu z Bruselu.

Channel Four o vítězství neonacistů ve volbách na Slovensku

8. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta

Reportáž zhlédlo na Facebooku skoro 130 000 diváků.

Far-right make gains in Slovakian elections

In a Slovakian election dominated by anti-migrant rhetoric, an extreme far-right party made huge gains.

Posted by Channel 4 News on Monday, March 7, 2016

Merkelová versus Trump - globalismus versus teritorialismus

7. 3. 2016

čas čtení 5 minut


Politický boj na Západě dnes definují dvě hlavní pojetí. Jedno lze označit za "globalismus" a je nyní nejprominentněji zastoupeno německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Druhým je "teritorialismus", názor, který zastupuje velmi pravděpodobný Republikánský kandidát do amerických prezidentských voleb, Donald Trump, napsal v deníku Guardian Ulrich Speck.

Mezi desetitisíci uprchlíky uvízlými v Řecku vzniká vážná humanitární krize

6. 3. 2016

čas čtení 2 minuty

Premiér Alexis Tsipras požaduje, aby Evropa začala sdílet břemeno uprchlické krize. 14 000 lidí se nahromadilo na makedonské hranici

Více než 13 000 uprchlíků setrvávajících v tenkých stanech má k dispozici jen 24 sprch a jen 140 záchodů. Děti, včetně novorozenců, jsou odváženy do nemocnic s chřipkou a s průjmy.

Množství lidí, nahromaděných v Řecku v neděli eskalovalo. Regionální činitelé hovoří o humanitární krizi na severní hranici Řecka, kde po hermetickém uzavření makedonské hranice uvízlo 14 000 mužů, žen a dětí. Řecká vláda Alexise Tsiprase požaduje, aby Evropa začala sdílet břemeno uprchlické krize. Každým dnem přichází do Řecka z Turecka podle oficiálních údajů asi 3000 lidí.

"Evropa je uprostřed krize nervozity, především v důsledku své politické slabosti," řekl Tsipras v neděli. Ostře odsoutil rozhodnutí východoevropských a balkánských států posílit omezení na hranicích, v jejichž důsledku uvízlo v Řecku už skoro 35 000 lidí.

Konžský farář v bavorské vesnici odchází. Dostává pravidelně výhrůžky zavražděním

7. 3. 2016

čas čtení 1 minuta



Šestašedesátiletý farář Olivier Ndjimbi-Tshiende, který působí v bavorské farnosti Zorneding od roku 2012, oznámil farníkům, že od 1. dubna z farnosti odchází. Dostává totiž četné výhrůžky zavražděním, píše německý bulvární list Bild.

"Pryč s tebou do Osvětimi," píše mu kdosi email. "Po večerní mši je na tobě řada," vyhrožují mu verbálně. Od té doby má policejní ochranu.

Konžský duchovní nyní oznámil své kongregaci, že v důsledku hrozeb zavražděním od 1. dubna z farnosti odchází.

V roce 2015 napsala tehdejší předsedkyně místní organizace CSU Sylvia Boherová do místního stranického časopisu o uprchlících: "Co by býval Franz Josef Strauss říkal nynější "invazi". Ndjimbi proti článku ostře protestoval. Náměstek předsedkyně místní organizace CSU Johann Heindl posléze kněze urazil výrazem "náš negr".

Oba činitelé CSU, Boherová i Heindl, byli v důsledku svých rasistických výroků nuceni odstoupit ze svých funkcí. Od té doby dostává Otec Ndjimbi výhrůžky, že bude zavražděn.

Podrobnosti v němčině ZDE

Putin před návštěvou Lublaně žádal vybudování desetimetrového pomníku Rudé armádě. Ta ve městě nikdy nebyla

7. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta


Ruský prezident Vladimir Putin před návštěvou Slovinska žádal o vybudování obrovského desetimetrového pomníku Rudé armádě v Lublani. Po obtížných jednáních mezi Lublaní a Moskvou bude památník vysoký "pouze" pět metrů a nebude na něm rudá hvězda. Stát má na Titově cestě nedaleko Stožic.

Slovinské hlavní město Lublaň osvobodila 9. května 1945 od italských okupantů Jugoslávská lidová armáda.

Podrobnosti ve slovinštině: ZDE

Od "socialismu" ke kasárenskému kapitalismu: Tichý "bolívariánský" puč dekretem

7. 3. 2016 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty


10. února 2016 byl v oficiálním venezuelském právním věstníku publikován prezidentský dekret č. 2.231. Umožňuje vznik těžební, ropné a plynařské společnosti řízené a spravované armádou. Podle několika ekonomů se dekret rovná zřízení paralelní struktury vůči oficiální státní ropné společnosti PDVSA a de facto ekonomickému státnímu převratu ZDE.

Turecký režim proměnil opoziční list v součást propagandistické mašinérie

7. 3. 2016

čas čtení 2 minuty


První vydání největšího tureckého opozičního listu Zaman po násilném převzetí vládou bylo expedováno v neděli. Vysloužilo si v Turecku široké odsouzení. Titulní strana se přes noc změnila ve zjevnou součást propagandistické mašinérie režimu. Vůbec se nezmiňuje o policejním obsazení redakce noc předtím a titulky chválí práci vlády při výstavbě nového mostu, stejně jako posílení obchodu s Íránem.

Čerstvá statistika Eurostatu rozmetává Zemanovy informační „zdroje“

7. 3. 2016 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Nesouhlasím s názorem Karla Dolejšího, který tvrdí, že nemá již cenu vyvracet všechny Zemanovy výmysly a lži, neboť mu tak děláme reklamu. Jestliže si český prezident staví za živa pomník na do očí bijících nesmyslech o muslimech, islámu, uprchlících a migrantech, je třeba se proti tomu jasně postavit. Aktuální statistika Eurostatu ZDE o počtech žadatelů o azyl v EU za uplynulý rok, jejich národnosti apod. by pro Zemana, pokud by bral ucelené zdroje informací vážně, měla představovat vysoko hozenou rukavici.

Slovenské volby vyhrál vůdcovský princip

7. 3. 2016 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta


V parlamentních volbách na Slovensku získala 28,3 % hlasů strana Smer. Na sociální demokracii si tento subjekt vždy jen hrál, ve skutečnosti byl poněkud učesanějším následníkem populistického HZDS; a tak jako HZDS ji řídí nedůtklivý, nedemokratický předseda Fico, který nesnese konkurenci ani kritiku a nenávidí zvídavé novináře. V těchto volbách se už ani nenamáhal předložit pořádný program.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za leden 2016

7. 2. 2016

čas čtení 1 minuta

V lednu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 39 360  Kč. Příjem z reklamy byl 14 098,00 Kč.

Zůstatek byl koncem ledna 2016 140 571,24 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
20827