Kdo je tygrem v Asii teď?

22. 2. 2016 / Vít Gilánik

Žádná krize. Jen změna!

Čína od poloviny loňského roku prochází několika problémy, které silně ovlivňují její výrobní potenciál a také popularitu jako cílové země pro zahraniční investice. A dávné prognózy nelhaly. Již před více než pěti lety se začínaly ozývat hlasy analytiků, které volaly po přípravách na možné zpomalení Čínské lidové republiky v momentě, kdy se saturuje vnitřní spotřební trh. A mnoho podnikatelů na tyto předtuchy nedalo. Možná i proto se zdá realita být mnohem tvrdší – velké firmy zavírají své výrobní linky a zmenšují svou produkci mnohdy o více než polovinu předchozího produkce a to dokonce v sektorech jako jsou telekomunikační přístroje a IT. Malí producenti klasického spotřebního zboží v Číně jsou na pokraji konce existence svého podnikání a zažívají těžké časy.

Zpomalující růst čínské ekonomiky a všeobecný strach z udržitelnosti výroby zahraničních společností v Číně tak ještě více stahuje západní investice ze země. Situaci nenapomáhá ani rychle stárnoucí populace země, která je ovlivněna nedávno zrušenou politikou jednoho dítěte. Zvyšující se platové ohodnocení čínských pracovníků je dalším nepřehlédnutelným indikátorem transformace ve východní zemi. Republika, která své enormní číslo růstu HDP živila právě z vysoce výkonného výrobního sektoru a nasycení vlastního trhu mnohdy chybějícím spotřebním zbožím, se stává nyní producentem sofistikovaných technologií. A čínská vládnoucí garnitura s tímto jevem také opatrně zachází. Kde však hledat další variantu čínského zázraku?

Šance pro Indii?

Velký potenciál uchvátit místo po Číně má Indie v čele s ministerským předsedou Náréndrou Módím, který se zasadil dovést subkontinent do ekonomické prosperity a zachovat domácí indickou výrobu podpořenou silně proudícím zahraničním kapitálem a know-how. Kampaň Make In India, která má proměnit zemi z obyčejného producenta druhořadého zboží ve výrobní hub sofistikovaných produktů, se stala Módího vlajkovou lodí, kterou spolu se svou pravou rukou ministrem financí Arunem Jaitleym celosvětově propaguje. Kampaň je však ve stínu kritiky, která se přenáší i na samotného premiéra, od kterého se čekalo více.

Po skoro dvou letech úřadování Bharatiya Janata Party je vláda kritizována za pomalou exekutivu reforem a za slabý hospodářský výkon země. Kampaň však má přilákat do Indie především technologickou modernizaci a přípravu na budoucí roky kýžené prosperity a ekonomického rozmachu. Kontroverzi kolem indického růstu však rozdmýchává právě i čínský rival, který překvapil svět nižšími výsledky růstu HDP za poslední kvartál roku 2015. Čína obvinila Indian Reserve Bank, že výsledky růstu za zmíněné fiskální období jsou nadhodnocené a nereálné. Indická centrální banka však svůj růst o velikosti 7,3% po krátké odmlce obhájila a dodala, že v prvním kvartálu roku 2016 míří až na 7,6% růstu. Otázkou zůstává, zda-li máme tento interpretační rozpor v růstu HDP přisuzovat čínské snaze zvrátit odliv zahraničních investic z Číny do Indie, které ČLR od počátku roku zažívá.

V rámci zázračného indického růstu však nesmíme opomenout klíčový faktor, který osvětluje tak vysoké číslo popisující rozpínavost ekonomiky. Tímto faktorem je nízká cena ropy, kterou Indie ve velké míře importuje a tak výrazně snižuje náklady výroby. Paradoxně se silným růstem HDP také narostl index spotřebních cen. Ke stavu země se kriticky vyjádřili i někteří povolaní, jako třeba architekt indických ekonomických reforem. Dle slov předchozího premiéra Manmohana Singha je současná vláda neschopna plně otevřít ekonomiku zahraničním investicím a kapitalizovat příznivé podmínky v oblasti cen importovaných komodit.

Řada zahraničních investorů nicméně přesouvá své výroby z Číny právě do Indie, která nabízí relativně otevřené prostředí a doposud nízké ceny práce. A tak to pravděpodobně ještě chvíli zůstane, přihlédneme-li k faktu, že polovina populace této monzunové země je pod pětadvacátým rokem věku. Oproti Číně má však Indie poměrně odlišné výrobní spektrum a zaměřuje se spíše na technologické produkty pro průmysl, zemědělství, dopravu, obranu, zdravotnictví a v neposlední řadě IT. Rostoucí popularitu země dokazuje i zájem velkých firem, které se do Indické republiky snaží již delší dobu dostat. Řetězce jako jsou Tesco, WalMart či oděvní gigant Hennes&Maurice mají prozatím do Indie dveře zavřené. Nemá je však německá energetika, která se po posledním klimatickém summitu v Paříži na konci roku 2015 jala podpořit zemi investicemi v hodnotě 1.5 miliardy Euro, které podpoří indickou energetiku především v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů elektřiny, konkrétně solárních panelů. Dveře nemá zavřené ani francouzský Renault, který oznámil otevření výrobního hubu součástek pro svá vozidla.

Indie je tedy na prahu možnosti stát se dalším ekonomickým zázrakem Asie, pokud správně využije otevřeného prostoru po Číně a vše nasvědčuje tomu, že se to tak opravdu stane. Probíhající modernizace a také westernizace země hraje do karet evropským a americkým investorům, zlepšující se investiční prostředí se stává stabilnějším i z hlediska ochrany investice. Vládou vypsané tendery a pobídky v rámci kampaně Make In India nabízí široké možnosti vstupu na tento trh. Samotná vláda reaguje aktivně na změny na světovém hospodářském poli. Nejen díky vývoji v Číně se indická vláda rozhodla učinit změny ve svém rozpočtu a přístupu k FDI a právě tyto změny má na konci února roku 2016 přednést současný ministr financi. Indie oproti Číně skýtá jiné příležitosti a jiné možnosti spolupráce, než na jaké jsme zvyklí od asijských zemí a určitě je záhodno je prozkoumat. Od samého začátku je také oproti Číně otevřená učit se novým věcem.

Autor je analytik – Česko-indická obchodní komora