Kultura násilí vítězí nad kulturou naděje

19. 11. 2015


Abychom pochopili, jak se Francie a Německo vyrovnávají s hrozbou "islámského státu", je třeba pochopit, jak se liší jejich politické, sociální a ekonomické přístupy, píše Tahír Abbás.


Děsivé útoky v Paříži způsobily, že mnozí Západoevropané žijí v trvalém strachu. Zdá se, že po nedávných útocích v Bejrútu, Bagdádu, po zničení ruského letadla nad Sinají a nejkrvavějším teroristickým útokem v dějinách Turecka, je skupina "islámský stát" považována za největší hrozbu sekulární a liberální demokracii.

Francie reagovala na teroristické útoky zesíleným bombardováním v Sýrii. Mezitím Francouzi doma a ve světě spolu s mezinárodním společenstvím stále oplakávají mrtvé.

V srpnu 2015 západoevropští lídři dali najevo strach a nerozhodnost ve věci krize kolem syrských uprchlíků. Naproti tomu odvážný postoj Angely Merkelové a pozitivní reakce na situaci potvrdily její postavení rozhodného hlasu v Evropě. Nicméně německá politika se setkala s jistým nesouhlasem a odporem mezi politickými elitami uvnitř koalice.

Podle čerstvé statistiky listu The Independent existuje více než dvojnásobek německých bojovníků za IS, než je francouzských. Nepřekvapuje, že se Francouzi těchto bojovníků více obávají. Francie je do boje proti IS a Al-Kájdě zapojena na mnoha frontách, v Sýrii, Iráku a v Mali. Ve srovnání s 6 miliony převážně maghrebských muslimů ve Francii, kteří ve skutečnosti čelí politice asimilace, se 4 miliony převážně tureckých muslimů v Německu těší větší toleranci. Navzdory složitým dějinám 20. století s jejich hyperetnickým nacionalismem je dnešní Německo pestré, otevřené a benevolentní.

Abychom pochopili rozdíly mezi Německem a Francií, je důležité vyhodnotit ekonomické, sociální a politické postavení obou zemí. Německá ekonomika zůstává mnohem silnější, inovativnější a vyrovnanější, ve srovnání se západoevropskými protějšky. Existuje také mnohem větší sociální mobilita pro příslušníky menšin, zejména s ohledem na rasismus, očerňování a diskriminaci, kterým menšiny někdy čelí ve Francii. IS dokáže maximalizovat svůj vliv v Západní Evropě díky trhlinám ve společnosti, které vytváří sociální nerovnost, ekonomická nejistota a politické dělící příkopy v éře pozdního kapitalismu a v digitálním věku.

V zásadě jsou úzkosti zakoušené na národní úrovni občany internalizovány na úrovni individuální. Zažívají negativní psychologické reakce na životní očekávání. Muslimské menšiny na Západě, které již čelí rasismu, diskriminaci a vyloučení, jsou snadno svedeny zdánlivě uceleným řešením, které je jim předkládáno v černobílých termínech. Tento proces je živen úzkostmi z života na Západě. Zranitelní mladí muslimové hledající identitu jsou kvůli svému nihilistickému altruismu snadno podvedeni.

Jedním ze způsobů, jak bojovat s ideologií IS, je změnit vnímání příležitostí v Evropě. Kolektivističtější formy solidarity, naděje a příležitostí jsou nahrazovány vyhroceným individualismem a strachem, který vyvolává. Kultura násilí zvítězila nad kulturou naděje.

Situace v Německu je výrazně jiná než ve Francii, z velké části proto, že lidé v obou zemích čelí jiným sociálním a ekonomickým skutečnostem. Německý úspěch ve srovnání s relativními nepřiměřenostmi v Británii a zejména ve Francii je způsoben tím, jak byla pro občany definována otevřenější národní identita, zlepšeno socioekonomické postavení a mobilita pro všechny, vznikla dynamická střední třída a politický diskurs, který vykazuje větší nezávislost a životaschopnost.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2392

Diskuse

Obsah vydání | 20. 11. 2015