Obamovo slabošství ve věci ISIS posouvá Francii do Putinovy náruče

20. 11. 2015


"Válku nevyhrajete letadly, takže potřebujeme pozemní síly."

Tato slova pronesená včera v rozhovoru s Andreou Mitchellovou z MSNBC, jsou velmi důležitá - protože je řekl v americké televizi francouzský velvyslanec ve Spojených státech. Vysoký kariérní diplomat Gérard Araud věděl, jak budou jeho slova přijata v Bílém domě rozhodnutém vyhnout se přítomnosti pozemních jednotek v Sýrii. To znamená, že věděl, že Bílý dům bude rozhněván, napsal Tom Rogan.


Velvyslanec koneckonců jednal jako nejbližší prostředník francouzského prezidenta. Pod diplomatickým krytím tato slova signalizují Hollandovu hlubokou nespokojenost se syrskou strategií prezidenta Obamy.

Tento rozhovor také naznačuje širší strategické důsledky pařížských útoků: Poté, co byla Francie svědkem reakce amerického prezidenta na krutosti v Paříži, ve věci Islámského státu Obamu obchází. A nejde jen o Francii.

Podívejte se, jak britský premiér David Cameron odpověděl na otázku ohledně spolupráce s Ruskem v Sýrii. Cameron tázajícího agresívně odrazil a prohlásil, že se nestará o volební preference, když se staví na odpor ruskému lídru. Cameron je zjevně frustrován ruskou neústupností při obraně Asadova režimu v Sýrii. Cameronův hněv výrazně kontrastuje s tónem prezidenta Obamy během jeho posezení s Putinem v Turecku počátkem tohoto týdne.

Klíčové zde je, že zatvrzelou oddaností absurdní nestrategii Obama podněcuje světové lídry - přátelské i nepřátelské - aby ho obcházeli. Prezident Hollande navštíví příští týden Moskvu i Washington, a zjevně uvažuje o alianci s Ruskem.

Zasloužilý redaktor francouzského liberálního listu Le Monde včera vysvětlil, že napětí ohledně záležitostí jako dodávky zbraní (zrušené kvůli ruské invazi na Ukrajinu) ustupují nové spolupráci mezi Francií a Ruskem. Podle Le Monde Hollande dává přednost spolupráci proti ISIS před dalšími neshodami s prezidentem Putinem ve věci despotické vlády Bašára Asada.

Kágébácký maestro vycítil svou příležitost. Nakonec od posledních útoků v Paříži Rusko vystupňovalo nálety a ukázalo novou vojenskou spolupráci s Francií a koalicí vedenou USA.

Opravdu doufám, že se mýlím, ale jsem přesvědčen, že prezident Putin hraje starou hru spočívající v manipulaci Západu směrem k jeho konečnému cíli: Podpoře Asadova režimu. Když využívá Hollandovy touhy po alianci konfrontující Islámský stát, Putin pravděpodobně doufá, že může oslabit francouzské odmítání Asada a tak oslabit odhodlání EU odstavit ho od moci.

Nakonec musíme předpokládat, že ruská strategie v Sýrii po pařížských útocích stále slouží dlouhodobým cílům. Protože, jak jsem již poznamenal, ruský postup naznačuje mimořádný zájem vyčistit Asadovu režimu západní Sýrii.

Je zásadně důležité, abychom tu věci udrželi v perspektivě: Putin není humanitář v pohnutí nad lidským utrpením. Pokud je nějakým vodítkem ruské sestřelení letu MH17 na Ukrajině, Putin zůstává v jádru chladnokrevným důstojníkem KGB, který jen vyměnil kancelář a titul.

Složitost situace umocňuje další věc, kterou musíme vzít v úvahu: Sunnitské monarchie a jejich existenciální obsese potřebou čelit Íránu, jak z ideologických, tak z osobních důvodů. Pokud Saúdové věří, že Rusko přeformuje globální politiku ve smyslu podpory Asada, budou reagovat stále se stupňující podporou salafisticky džihádistických skupin, jako je syrská pobočka al-Kájdy, Džabhat an-Nusra. Pokud se to stane, chaos na Blízkém východě se jedině zvýší.

Prezident Obama tváří v tvář těmto událostem musí nějak inspirovat důvěru EU v jeho vedení. Při eskalaci tažení proti ISIS musí také nabídnout Rusku tvrdý kompromis: Dohodu, která zajistí Rusku přístup do Středozemního moře výměnou za seriózní politickou transformaci po Asadovi. Jedině tak může skončit syrská občanská válka a nakonec může být zničen Islámský stát. Alternativou je to, co prosazuje Putin. A to, jednoduše řečeno, by byla [] katastrofa.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3769

Diskuse

Obsah vydání | 20. 11. 2015