Hrůza v uprchlickém táboře v Calais:

Pomalu tu umíráme

4. 11. 2015

Od léta se počet uprchlíků v táboře v Calais zčtyřnásobil. Nyní tu žije za otřesných podmínek asi 6000 osob. Přichází zima. V táboře není přítomen Červený kříž ani Vysoké komisařství OSN pro uprchlíky. Děti trpí infekčními nemocemi.

Karzan, irácký zdravotník, žije uprostřed brlohů v táboře v Calais, se svou manželkou Sharmin a svým osmnáctiměsíčním synem. „Když jsem přišel před měsícem, byly tu dvě rodiny. Teď je nás tu asi 60 rodin. V životě jsme takhle nebyli nuceni žít. Pomalu tu umíráme."

Jsou to lidé ze Súdánu, z Afghánistánu, z Iráku, ze Sýrie, z Etiopie, z Eritreje. Stát nepomáhá. Lidé se snaží pomoci si sami. Budují základní dřevěné konstrukce, z nichž vznikají, během jediného dne, restaurace a obchody, holičství a kiosky na nabíjení telefonů. Dobrovolníci z Evropy postavili školu, školku pro děti, knihovnu, dvě mešity, kostel, poradenské středisko pro uprchlíky, stan pro uměleckou terapii a zdravotní střediska.

Přesto však je tu špína a zoufalství. Všude jsou odpadky, hnijící potraviny, rozbité boty v písku. Všude hoří malé ohně, na nichž si lidé vaří jídlo.

Lidé vypadají dobře oblečeni, než se jim podíváte na nohy: Mnoho lidí má jen vietnamky. Jen několik málo šťastlivců má boty, které jim aspoň přibližně padnou.

Až do letošního léta neměl Karzan touhu opustit svůj domov v iráckém městě Kirkuk, ani své dobře placené místo v nemocnici, kde pracoval devět let. Byl donucen uprchnout před dvěma měsíci, kdy mu Daesh (Islámský stát) pohrozil, že ho zabijí, pokud nebude ošetřovat jeho zraněné bojovníky. Karzan zaplatil pašerákům 10 000 dolarů, aby ho s rodinou dopravili do Calais, ale teď už nemají žádné další peníze. Očekává, nerealisticky, že ho Británie vpustí do země, aby tam mohl dál pracovat jako zdravotník v nemocnici.

„Co kdyby muselo za těchto podmínek žít dítě britského premiéra Davida Camerona?“ říká manželka Sharmin. „Není rozdílu mezi tímto nemluvnětem a britským nemluvnětem,“ zdůrazňuje.

Článek dále líčí děsivé osudy dalších několika uprchlíků, kteří živoří v Calais a na něž se svět vykašlal.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2422

Diskuse

Obsah vydání | 6. 11. 2015