Policie dala za pravdu squatterům, chrání spekulanty

11. 6. 2014

čas čtení 4 minuty
Tisková zpráva iniciativy Obsaď a žij

Večer 7.6. skupina squatterů z iniciativy Obsaď a žij demonstrativně obsadila prázdný dům v Hálkově ulici, aby upozornila na konkrétní spekulantské praktiky.

Policie, která dům okamžitě vyklidila a squattery vyvedla, provedla zásah bez vědomí majitele domu, protože jak sama přiznala, v době zásahu nevěděla, komu dům patří a jaký vztah k domu mají lidé uvnitř. Přestože policie tvrdí, že jednala na základě volání na tísňovou linku, které obdržela kolem deváté hodiny, na místě již zasahovala o téměř hodinu dříve, po osmé hodině. Jako důvod ji postačila skutečnost, že squatteři svoji akci veřejně deklarovali a na dům vyvěsili transparenty. Po vyklizení domu navíc policie odstranila i transparenty, které kritizovaly spekulantské praktiky s nemovitostmi.

"Policie opět jednala jako soukromá ochranka spekulantských firem. Iniciativním odstraněním transparentů, k tomu ještě přidala úklidové služby", říká Milada Svobodová, jedna z aktivistek iniciativy. "To, že policie okamžitě vyklízí obsazené domy spekulantů a odstraňuje transparenty chápeme jako její snahu zamezit zviditelnění problému a umlčení veřejné diskuse o spekulantských praktikách s nemovitostmi v Praze", dodává Milada Svobodová a klade si řečnickou otázku: "Jedná Policie ČR ve veřejném zájmu nebo v zájmu mafiánského kapitalismu?".

Dům patří firmě Hálkova 7 s.r.o., jejímž jednatelem je italský podnikatel Stefano Camnasio. Tentýž muž je ale také jednatelem dalších firem vlastnících prázdné nemovitosti po Praze. Například firma Staropramenná 31 s.r.o. vlastní neužívaný dům na stejné adrese jako je název firmy. Podobně firma Řehořova 48 s.r.o. vlastní téměř opuštěný dům na stejné adrese, odkud se poslední nájemníci mají vystěhovat na podzim. Firma Neklanova 3 s.r.o. vlastní prázdný dům s posledním vzdorujícím nájemníkem. To, co podnikatelské aktivity spojené se jménem Stefana Camnasia propojuje, jsou tak nejen prázdné nemovitosti, ale i určitá strategie. Poté co firma jím zastupovaná dům koupí, vystěhovává původní nájemníky, aby dům nechala prázdný, anebo jej "v lepším v případě" nechala přestavět na luxusní bydlení jako firma Vyšehradská 431 s.r.o.

Stefano Camnasio je jednatelem pěti firem, které se v prostoru a času rozpínají do neprůhledného a "nekonečného" pavouka navzájem propojených firem, kdy jedna firma vlastní části dalších firem. Jedna z jeho firem, Řehořova 48 s.r.o., sídlí na adrese Sázavská 914/8 v Praze 2 podobně jako firma KORF s.r.o.. Jednatelem této firmy je jiný italský podnikatel Flavio Serughetti. Tato firma čirou náhodou vlastní jiný známý chátrající dům v Praze na Albertově. Jedná se o památkově chráněný objekt bývalých lázní, který squatteři obsadili již v roce 2009, aby upozornili na jeho bezútěšný stav. Před pěti lety byly za masivních policejních manévrů desítky lidí zatčeny, a později dokonce i souzeny za porušení práv majitelů. Dům je stále prázdný.

To co mají různé výše jmenované firmy společného je, že skuteční vlastníci zůstávají v tomto spletenci skrytí kdesi v daňových rájích (Nizozemsko, Kypr, Lucembursku nebo Panama), a že tyto firmy po dobu své existence dlouhodobě vykazují finanční ztráty a žádné zisky, takže neplatí žádné daně z příjmu. To, že se firmy jmenují velice často podle adres nemovitostí zase umožňuje, aby se prodávaly firmy a podíly ve firmách, a nikoli nemovitosti samotné, čímž se spekulanti vyhýbají placení daní z prodeje a převodu nemovitostí.

Na celé situaci je navíc paradoxní to, že firmy, které zpravidla nemají žádné zaměstnance, nejen že neplatí daně v České republice, ale navíc k ochraně svého soukromého majetku a spekulací s ním využívají instituce financované z veřejných zdrojů -- Policii ČR, místní úřady a soudy. Vyvstává otázka: koho vůbec chrání a komu pomáhá Policie ČR?

"Považujeme za skandální, aby policie jednala jako bezplatná soukromá ochranka těchto spekulantů financovaná z veřejných zdrojů, aby místní úřady a soudy vedly přestupková řízení či soudní procesy proti aktivistům, kteří na tyto spekulace upozorňují. Pokud tyto instituce deklarují, že jednají ve veřejném zájmu, jejich pozornost by se měla zaměřit spíš na spekulanty, říká František Sauer z iniciativy a dodává: "Bydlení považujeme za základní lidské právo. Domy mají být na bydlení, ne pro soukromé zisky pochybných spekulantů".

0
Vytisknout
8014

Diskuse

Obsah vydání | 13. 6. 2014