Ještě k nymburskému gymnasiu (a nejen k němu)

7. 12. 2013 / Jiří Janda

Článek pana B.Cveka v BL a reakce pana A.Límana"Maloměstské školometství" mně připomenuly pohled na nás z druhé strany hranice, názor, se kterým jsem se setkal daleko před listopadem 89.

Školská reforma, formulovaná Všeobecným školním řádem ze dne 6.12.1774:

"Rádi bychom viděli, kdyby rodičové svých dětí ve věku 6 - 12 let do škol posílali."

Marie Terezie

Zpráva z tisku z roku: 2020

Studenti nejmenovaného gymnasia X ve městě Y odmítli přejmenování školy na Gymnasium J.A.Komenského. Zástupce studentů k tomu poznamenal:"Nikdy jsem za šest let studie na této škole neslyšel o Komenském. Z doslechu však vím, že emigroval, tedy nechoval se řádně a nežil v souladu s naším lidově demokratickým zřízením. Proč by se tedy naše gymnasium mělo po něm jmenovat?"

Počátkem 80. let jsem se potápěl se skupinou německých potápěčů, Byli to lidé mnoha profesí, různého věku, povolání i sociálního zázemí. Zkrátka od školního profesora, přes obchodníka až po strojníka na vrtné soupravě a proto i nejrůznějších životních zkušeností. Při jedné diskusi z jejich strany zazněl tento názor, píše Jiří Janda:

"Jednou to u vás praskne, Žorži, vezme to Wende (změna režimu)! Ale jsou dvě věci, které si nikdy nesmíte nechat rozvrtat! A to je zemědělství a zdravotnictví."

Vzpomínám si, jak mi to tenkrát překvapilo, neboť jsem neměl o obojím valného mínění. Pamatoval jsem ještě dobu násilné kolektivisace 50.let a moje osobní zkušenost se zdravotnictvím nebyla zrovna nejlepší. Oponovali mně.

"Jste soběstační a vaše zemědělství je na úrovni, na kterou se západní Evropa nemá šanci se dostat -- víme o čem mluvíme a Sigi, jako jeden z nás, to dokonce vyučuje. A vašemu zdravotnictví chybí pouze konvertibilní měna na nákup léků a technologie, ale jako zabezpečovací systém pro všechny lidi včetně prevence funguje tak, jako málokde na světě. Vždyť to, že tolik vašich emigrantů se jezdí nechat ošetřit domů, není jenom otázka peněz."

Dnes vidím, že měli pravdu a že dokonce na dvě podstatné oblasti zapomněli.

V součinnosti se zemědělstvím jsme měli na špičkové úrovni i veterinární péči, zejména v oblasti prevence a zajištění zdravých chovů a jejich kontroly.

Tou druhou oblastí bylo školství. Ve srovnání s dneškem byla obecná vzdělanost na vysoké úrovni a byla velmi všestranná.

Od češtiny, přes matematiku, fysiku až po hudební výchovu. Někdy žertem říkávám, že "bolševik" vzdělával lidi i proti jejich vůli.

Ostatně to množství emigrantů, které se v zahraničí nejen uchytilo, ale propracovalo ve společenské a pracovní hierarchii na významné posty, to dokazuje.

Proč to tvrdím? Když jsem ve firmě zaměstnal kohokoliv, kdo vystudoval před listopadem, byl schopen samostatně a kvalifikovaně plnit nejrůznější úkoly na něj kladené. A když jsem naproti tomu zaměstnal kohokoliv, kdo vystudoval po listopadu, narážel jsem na elementární neznalosti, kdy bez pracného a náročného doškolování jejich práce byla neefektivní a zatížená množstvím chyb, jejichž oprava stála firmu dost peněz a času. Ani jejich jazyková vybavenost neodpovídala polistopadovým možnostem. S jedinou výjimkou -- tou bylo několik málo pracovníků, pro které byla jejich práce zároveň i jejich hobby a proto intensivně kontinuálně pracovali na svém vzdělávání.

Téměř 25 let po listopadu máme generaci, která nejen že nezná Hrabala, jako např. studenti nymburského gymnasia, ale není ani schopna, přes veškerou pomoc mrkvosoftu, napsat dopis bez pravopisných chyb, natož odmaturovat z češtiny a matematiky u maturity předlistopadové úrovně. O tom, že by si uměli nebo si chtěli zazpívat, je škoda hovořit.

Generace libovolně manipulovatelné pomocí médií.

Co je ovšem nejhorší je, že za tu doba dochází k přerušení kontinuity a nebude generace kvalifikovaných učitelů, která by byla schopna tento trend zvrátit.

Stane se z nás národ spokojeně přežvykujícího dobytka, kterému stačí mít něco do žlabu, žijící nejen na dluh, ale na úkor budoucích generací, se sluchátky, (nebo snad hluchátky?) na uších, koukajícího na přitroublé seriály a který si občas vyrazí se někam za hranice vyvenčit.

Naše generace byla velmi hrdá na to, že obecně vysoká vzdělanost a sečtělost našeho národa, nebyla jenom naší zásluhou, ale i logickým důsledkem osvícené politiky absolutistické císařovny Marie Terezie habsburské, jejíž slovo bylo zákonem, neboť zavedla školní docházku již v dobách, kdy o tom v jiných evropských zemích ani neuvažovali.

Bylo by neodpustitelným hříchem tento mnoha generační náskok ztratit! Jak že to říká Renčínův Dlabáček Rambouskovi? "Nějak nedoslýchám mladý muži, kam že říkáte že si mám strčit své bohaté životní zkušenosti?"

0
Vytisknout
6374

Diskuse

Obsah vydání | 6. 12. 2013