Nerovnost pro všechny

3. 2. 2013

čas čtení 3 minuty

Šokující, zábavný devadesátiminutový dokumentární film Inequality for All (Nerovnost pro všechny) se neočekávaně stal hitem letošního filmového festivalu v Sundance. Film, kterým diváka provází americký ekonom Robert Reich, argumentuje, že americký kapitalismus fatálním způsobem opustil střední vrstvy a jen umožňuje superbohatým, abý dál bohatli.

Film v Sundance získal zvláštní cenu poroty a bude distribuován v Americe do kin. Podle recenzenta deníku Guardian jde o překvapivý a velmi zábavný film, a zásluhu na tom má právě jeho hvězda, Robert Reich.

Reich je šestašedesátiletý univerzitní profesor, který už tři desetiletí neúnavně upozorňuje na šířící se nerovnost.

Reichovy publikace a myšlenky ovlivňují myšlení Demokratické strany už celou generaci. Pozoruhodné je, že jeho myšlenky byly strukturovány v souvislý narativ dokumentárního filmu, který se zřejmě stane letošním hitem sezóny. Jeho režiséru Jacobu Kornbluthovi se podařilo vytvořit film, který zpřístupňuje některé podstatné myšlenky o ekonomii a ukazuje, jaký mají dopad na každodenní život obyčejných lidí.

Film v podstatě argumentuje, jak během let přicházejí americké střední vrstvy o svůj podíl na ekonomickém životě a jak, vzhledem k tomu, že 70 procent ekonomiky je založeno na schopnosti středních vrstech kupovat si zboží, ekonomika nemůže růst, pokud přijdou střední vrstvy o peníze, které jim umožňují nakupovat. Přitom americká vláda umožňuje, aby superbohatí dále bohatli. Padesát procent veškerého majetku v USA vlastní pouhých 400 lidí a podle Reicha to ohrožuje nejen ekonomiku, ale i demokracii.

Režisér Korbluth, který normálně vyrábí komedie, našel s Reichem společnou řeč - smysl pro humor.

Reich poukazuje na to, že v roce 1978 vydělával typický americký zaměstnanec v dnešních cenách 48 000 dolarů ročně a 1 procento nejbohatších lidí 390 000 dolarů ročně. V roce 2010 středová mzda poklesla na 33 000 dolarů ročně a příjem jednoho procenta nejbohatších lidí se ztrojnásobil na 1 100 000 dolarů ročně.

"Něco se stalo koncem sedmdesátých let," argumentuje Reich, a film se to snaží vysvětlit.

Určítá míra nerovnosti je nevyhnutelná a dokonce žádoucí, říká Reich. Jenže se stává problémem, když střední vrstvy jsou natolik ožebračeny, že se už na ekonomice nemohou řádně podílet.

Reich argumentuje, že od sedmdesátých let zákony, které ochromily sílu odborů a deregulovaly trhy, vytvořily situaci, v níž ekonomika kvetla, ale bohatství zůstávalo jen mezi těmi nejbohatšími, nešířilo se dolů do společnosti. Chvíli si toho nikdo nevšímal, pak v roce 2007 došlo ke krachu.

Zajímavý je multimilionář Hanauer, který poukazuje na to, že i když dlouhá léta milionáři byli v USA zdaňování sedmdesátiprocentní daní, nyní platí z milionového příjmu pouze 11 procent daní. Hanauer argumentuje, že kdyby platil víc daní, bylo by to pro něho výhodné, protože by lidé měli víc peněz a měli tak schopnost kupovat jeho výrobky.

"Kdyby byla v Americe možnost, aby se chudí vypracovali, bylo by to OK," vysvětluje Reich ve filmu. "Jenže 42 procent dětí narozených v USA v chudobě zůstává v chudobě. V Dánsku je to 24 procent. Dokonce i v Británii je to jen 30 procent."

Hlavním problémem jsou podle Reicha nedostatečné investice do vzdělání.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
17267

Diskuse

Obsah vydání | 4. 2. 2013