Iluze snadnosti zásadní změny je zhoubná

28. 12. 2012 / Boris Cvek

Rád bych přispěl malou poznámkou k článku Bohumila Kartouse. Na rozdíl od něj si myslím, že čím snazší se zdá kritika úřadů a vůbec život, tím menší to má efekt. Autorka knihy Pink Ribbon Blues (vydal Oxford University Press) Gayle Sulik to ukazuje na příkladu, jak snadné a ušlechtilé přispívání na boj proti rakovině ve skutečnosti vytváří zvláštní kulturu, která zakrývá reálné utrpení onkologických pacientů a gigantické zájmy farmaceutického průmyslu.

Proto mám vždycky kyselý pocit, když vidím, jak se v různých akcích vybírá na boj proti rakovině nebo jiným nemocem a jak to způsobuje dobré pocity v lidech. Víra v to, že lze snadno dosáhnout zásadní změny, je zhoubná. Nikdy se nic zásadního nestalo snadno. Pokud bych tedy čtenářům Britských listů něco přál do roku 2013, tak ztrátu zhoubných iluzí o snadnosti velkých změn, pokud ji mají, a o to větší obdiv k lidem, kteří jdou tou těžkou cestou pokusu o velkou, reálnou změnu, jež navíc většinou nekončí nějakým úžasným úspěchem. Úlohou médií by mělo být rozbíjet právě takové iluze, i když mnohem snadnější je žít z toho, že je tvoří. Nedávno jsem seděl u večeře v restauraci v Bostonu s jedním významným americkým vědcem, který se snaží o změnu mentality ve výzkumu rakoviny... a když jsem mu říkal, jak je to úžasné, že své myšlenky může prosazovat mezi těmi nejlepšími mozky na jedné z nejlepších nemocnic na světě, kde je ve funkci šéfa výzkumu, podíval se na mne útrpně a řekl mi, že těm lidem jde hlavně o jejich prestiž a postavení (které souvisí s tím, kolik pacientů jim farmaceutické firmy zaplatí do jejich klinických testů) a o žádnou skutečnou změnu k lepšímu. Samozřejmě, že odhodlání i navzdory tomu jít dál a bez nějakého jasného příslibu do budoucnosti to zkoušet znovu a znovu, je o to obdivuhodnější.

Gayle Sulik ZDE

0
Vytisknout
4131

Diskuse

Obsah vydání | 31. 12. 2012