Jakým způsobem společnost prochází zásadními proměnami?

23. 8. 2012

NIkoliv "racionálně". Když jsou lidé konfrontováni s překvapivými událostmi, jimž nerozumí, snaží se rychle najít odpovědi, které jim dávají smysl, ať už jsou stavu světa přiměřené, nebo ne. Vědomí že nalezli odpověď - i když je to třeba falešná odpověď - u nich vede k vyplavování chemikálií, jež v mozku způsobují blažené pocity. Proto jsou lidé závislí na jednou přijatém obrazu světa podobně jako na droze a nebývají ochotni se ho vzdát.

Dlouhá období společenské stability umožňují akumulaci velkého množství krizových faktorů a podmínek, jež se navzájem propojují a tvoří spolu jednotný celek. Složitost celého systému vztahů narůstá a je stále těžší říci, co se přesně stane, pokud se vynoří událost spouštějící něco neočekávaného. V praxi nelze předem říci, která událost může změnu spustit; může to být něco důležitého, ale také zcela banálního. Skutečnou příčinou změny nakonec není to, co za ni lidé na základě starého humeovského návyku obyčejně považují ("stalo se to po tomto, tedy proto"), ale celkově nestabilní stav, který v možnosti už nějakou dobu existoval a nějaká náhodná událost ho pouze aktualizovala. Příčinou laviny není, že lezec upustil cepín na nevhodném místě, odkud se utrhla; první kámen mohlo shodit něco jiného či mohl spadnout sám. Příčinou tuniské revoluce nebylo sebeupálení jednoho mladíka na protest proti vládě. Skutečnou příčinou byl celkově nestabilní stav celého systému, ve kterém některá z náhodných událostí dokáže "stisknout spoušť".

Pokud jednotliví lidé dokážou včas postřehnout, že se nějaká přelomová událost v celém systému společenských vztahů blíží, mohou snížit svou zranitelnost možnými riziky a stát se odolnějšími vůči negativním vlivům. Zabránit takové změně ovšem nedokážou a ani by ji nedokázali sami záměrně navodit, protože nemají k dispozici adekvátní (dostatečně úplný) model své společnosti a nemají k tomu dostatečnou moc.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2699

Diskuse

Obsah vydání | 23. 8. 2012