Soustřeďme mysl politiků projednou na něco opravdu závažného

Prosazujme projekt kulturní diplomacie středoevropských zemí v širším světě

23. 8. 2012 / Jan Čulík

Jsme všichni zahlceni denními informacemi a okamžitou politikou, většinou vlastně jenom reagujeme na to, co se děje, napadlo mě, jestli bychom se neměli vážněji a dlouhodoběji zamyslet nad některými strategickými věcmi.

Zkusme přimět politiky, aby dali podporu myšlence, že by se aspoň některé středoevropské země měly ve středně či dlouhodobé perspektivě spojit a vytvořit - jak říkávala Stb, "ve vlastním zájmu" na Západě institut(y) středoevropských studií, jak to udělal před sto lety v Londýně Masaryk.

Nejde mi o žádnou propagandu, ale o seriozní, kritický výzkumný ústav, který by prostě komunikoval způsob myšlení zemí středovýchodní Evropy.

Proč? Ze zájmu o vlastní přežití. Dneska to nevypadá zatím tragicky, ale jak víme ve stále nestabilnější Evropě, co bude za deset patnáct let? Kdy by býval r. 1932 předvídal, že za deset let budou v Evropě vražděni židé po milionech?

Byl jsem v červnu v Paříži na konferenci na českém velvyslanectví, která se zabývala právě tímhle. Pan velvyslanecký rada Czerny poukázal na to, že Česko nemá ve Francii v populaci Francouzů už žádné strategické spojence. Když Sarkozy brojil v médiích proti tomu, aby Česko převzalo předsednictví EU, velvyslanectví nenašlo JEDINÉHO Francouze, který by řekl v médiích, neblbněte, Česko není zase taková země, jíž by tolik čouhala sláma z bot.

K tomu: ČR nemá v občanstvu na Západě strategické spojence ZDE

Už 400 let se určují české domáci poměry ze zahraničí. Je nesmírně důležité, aby Česko mělo lidi jako byl Ernest Denis či Seton Watson, kteří by byli poučení o českých záležitostech a měli ve svých společnostech a jejich mocenských strukturách vliv.

Nejde mi o vlastní zaměstnání, za dva tři roky půjdu stejně do důchodu. Avšak vzhledem k tomu, že to už dvacet let dělám, vím, co v západních společnostech mezi studenty funguje a jak by se to mělo dělat.

Bylo by opravdu záhodno, kdyby se v Česku k tomuto dala vytvořit trochu diskuse. Potíž samozřejmě je, že nikdo se nedívá na věci ze širšího, zahraničního pohledu, a tyhle záležitosti mohou být mnohým politikům zcela nesrozumitelné.

Ale řeknu to drasticky, možná přehnaně: Myslím, že by politikové ocenili záruku, že zase za dvacet let případně neskončí v nějakém totalitním koncentráku. Jsme si opravdu jisti, že k tomu už nikdy v Česku nedojde?

Projekt by mohl být spolufinancován vládami i soukromými společnostmi, pokud by měly zájem. Nejsložitější je ale asi přimět středoevropské vlády v této věci ke spolupráci, přitom individuální podpora "češtiny" či "bohemistiky" je nanic. NESMÍ se to dělat tak, aby to bylo v jakémsi exotickém ghettu. Tato aktivita musí být součástí maistreamové společenské debaty, což v žádném případě v západních zemích dneska není.

Prosím, uvažujme, jak realizovat středoevropský vysokoškolský projekt šířící kulturní diplomacii

Situace je dnes na západních univerzitách taková, že pokud středoevropské vlády nebudou financovat studium středoevropských jazyků a kultur soustředěně z vlastní kapsy, dosavadní centra pro studium bohemistiky v západní Evropě do několika málo let v důsledku komerčních tlaků skončí.

Přitom je z důvodů kulturní diplomacie nesmírně důležité, aby měly -  jinak za marginální považované -- středoevropské země v rodilé populaci západních zemí strategicky rozmístěné informované stoupence.

Mnou navrhovaná univerzitní střediska -- kéž by vzniklo aspoň jedno -- by měla mít několik důležitých charakteristik:

1. Střediska musejí být zaměřena na studium středoevropských kultur a jazyků  VE VZÁJEMNÉ PROVÁZANOSTI. Západní svět vnímá střední, respektive "východní" Evropu jako celek. Zájem o jednotlivé země, jen o ČR, či jen o češtinu, bude mizivý. Při vytvoření středoevropského centra se zájem synergicky násobí.

2. Kurzy v tomto středisku/střediscích nesmějí vycházet z jazyka, ale musejí být založeny na rámci integrované struktury kulturně-politických kursů věnovaných historii, filmu, médiím, literatuře, atd. středovýchodní Evropy. Argumentuji na základě patnáctileté zkušenosti provozování takového kursu na univerzitě v Glasgow, který -- než ho zdejší management zrušil -- měl vždycky přes stovku studentů, byl nesmírně populární, a studenty nadchl k dalšímu hlubšímu studiu jednotlivých středoevropských zemí a jejich jazyků. Nikde jinde na světě neexistoval kurs, kde by např. hry Václava Havla nebo Čapkovu Válku s mloky, či Formanův film Hoří, má panenko nebo Jasného Rodáky studovala v semináři stovka studentů.

3. Klíčový by měl být výběr učitelů a výzkumníků pro takováto centra. Je opravdu zapotřebí hledat "vyslance" české a středoevropské kultury mezi mladými lidmi, kteří mají "domorodé" středoevropské zázemí, ale zároveň pobývali v západní Evropě či v Americe a umějí vysvětlit svým vrstevníkům, o co ve střední Evropě jde. Znám celou řadu třicátníků, kteří by takovýmto způsobem dokázali pracovat k obrovskému prospěchu České republiky, protože mají vynikající kontakty se svými západními vrstevníky, umějí jednat se západními mladými lidmi a rozumějí jim, ale zároveň znají svou kulturu. K prosazování české kultury na Západě NESTAČÍ financovat lektorky  českého jazyka. Ty bývají na západních univerzitách pracovnicemi zcela bez vlivu. Je potřeba jmenovat odborné asistenty a profesory a financovat je.

4. Centrum by se mělo zaměřovat na KULTURNÍ DIPLOMACII: tj. na studium hodnotového a kulturního systému, jímž země středovýchodní Evropy dnes žijí a na jeho komunikaci do světa. Jak všichni víme, kulturní provoz je dnes v podstatě jednosměrný -- ze Západu na Východ. Měli bychom přispět k tomu, aby se to trochu obrátilo.

Je velmi důležité šířit znalosti o středovýchodní Evropě PROSTŘEDNICTVÍM JEJÍHO AKTUÁLNÍHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ. Zejména kinematografie, kurzy o filmu, fungují vynikajícím způsobem. Mladí Západoevropané na ně reagují nesmírně pozitivně.

Bohužel, existující sociálněvědná centra na Západě zcela pomíjejí studium KULTURY a JAZYKŮ. Abych to trochu přehnal - je sice krásné studovat poměry na hraničním přechodu Rusko-Finsko (projekt medializovaný na nedávné světové konferenci slavistů ve Stockholmu) jenže o tom, čím daná země kulturně a hodnotově žije, se člověk v zahraničí nedoví nic.

5. Univerzity ve své tradiční formě zejména v anglosaském světě začínají odumírat. Je velmi pravděpodobné, že se do pěti -- deseti let začnou univerzitní kurzy velkou měrou přesunovat na internet. Už to začíná. Evropská unie financuje projekt, v jehož rámci spolupracují mezinárodní univerzity na vzájemném sdílení internetových kursů v nejrůznějších oborech. Náš projekt by se měl tohoto účastnit a začlenit do projektu Evropské unie internetové kursy věnované kulturnímu porozumění dnešní středovýchodní Evropy.

Argumentuji, že má vytvoření takovéhoto centra/center pro budoucnost obrovský strategický význam. Vím, že to tak čeští politikové, uzavření na svém malém rybníčku, nepociťují, ale o české politice se už 400 let rozhoduje ze zahraničí  a je nezbytně nutné, aby mělo Česko spolu s ostatními středoevropskými zeměmi na západě slyšet svůj hlas.

Částka 30 milionů Kč, kterou Česká republika v současnosti vydává na česká studia v zahraničí, je drasticky nedostatečná: znamená to, že každý český občan přispívá ze svých daní na strategické zabezpečení své budoucnosti částkou 3 Kč ročně...

0
Vytisknout
2214

Diskuse

Obsah vydání | 24. 8. 2012