Palimpsest jako art brut

24. 8. 2012 / Bruno Solařík

Po celém světě se na okamžik rozšířily okolnosti skandálu s malbou Ježíše Krista na zdi kostela Santuario de Misericordia (Svatyně milosrdenství) v aragonském městečku Borja, ležícím na severu Španělska.

Na konci 19. století provedl malíř Elías García Martínez, profesor výtvarné akademie v nedaleké Zaragoze, po stranách oltáře dvě malby, z nichž ta vlevo zobrazuje scénu Ecce Homo, tedy portrét Krista v okamžiku setkání s Pilátem Pontským.

V posledních letech, ba měsících se stav fresky vlivem vlhka přímo překotně zhoršoval. Ještě roku 2010 vyhlížel Ecce Homo docela slušně, jak to prokazuje reprodukce z Boletín Informativo č. 129--130, vydaného toho roku Střediskem studií města Borja (obr. Ecce Homo 1).

V červenci letošního roku 2012 však byly na malbě patrné dosti překotné zásahy přírody, jak to ukazuje snímek pořízený pro katalogizaci střediska Patrimonio Artístico Religioso (obr. Ecce Homo 2).

Za natolik rychlého postupu zkázy bylo namístě obávat se nejhoršího. V dané situaci poskytla rodina malířovy vnučky, která do města jezdí na dovolenou a pro niž je freska vzácnou rodinnou památkou, místnímu kulturnímu středisku Centro de Estudios Borjanos dotaci na její opravu.

Tou dobou se znepokojení z nečekaně chvatného chátrání fresky zmocnilo též místních farníků. Více než osmdesátiletá Cecília Giménez, k níž se zprávy o zákulisních jednáních ohledně opravy přirozeně nedostaly, vzala věc záchrany Ecce Homo do vlastních rukou: podle svých slov dostala k restauraci farářovo svolení nebo ji dokonce provedla na jeho žádost, to však není potvrzeno. O žádné oficiální svolení nežádala nikoho. -- Každopádně je zajímavé, že práci provedla bez pochyb veřejně, aniž se skrývala a aniž byla kýmkoli rušena. "Viděl mě každý, kdo do kostela přišel, nedělala jsem to tajně," svědčí o tom sama. Když prý žena zjistila, že se jí oprava možná trochu vymyká z rukou, obrátila se o pomoc na kulturního referenta obecní rady Juana Mariu Ojedu. Ojeda svou sousedku hájí v médiích s tím, že jednala spontánně a v tom nejlepším úmyslu.

Malířova vnučka Teresa García, poskytovatelka původní dotace na opravu fresky, referentovu toleranci sdílí jen do velmi nepatrné míry: "Nejdřív se pustila jen do roucha, ale jakmile se dala do hlavy, bylo zle," konstatuje zkroušeně, "celou malbu úplně zničila."

Kulturní referent vyřešil věc tím, že paní Cecília vysvětlí opravdovým restaurátorům, jakými barvami provedla svou přemalbu, a oni se s freskou pokusí něco udělat. "Pokud se to nepodaří," řekl referent novinářům, "snad na zeď pověsíme fotokopii původní malby." Listy a servery, referující o události, se předhánějí ve snobsky seriózních odsudcích "mazanice", "svinské práce", "nejhorší restaurace v dějinách", "opice v tunice" atp., zatímco tisíce povinně vtipálkovských internautů se naopak baví tím, že novou malbu rozjíveně doplňují nejpitvornějšími hlavami z hájemství komiksu, pop music, politiky atd., aby to celé bylo ještě legračnější.

Zásadní poselství skandálu borjského Krista zůstalo v uvedených reakcích nevysloveno. Pokusme se věc napravit:

Tuctová kostelní malba, jejíž role fetiše je nepochybně důležitější než její umělecká hodnota, byla v posledním okamžiku devastace zachráněna i za cenu zničení: fetiš byl obnoven, ba povýšen čistou láskou, která hory přenáší. Borjský Ecce Homo, tento příklad palimpsestu z říše art brut, budiž zde svědkem a milníkem, i když těžko říct, čeho. Naštěstí je fetiš Ecce Homo zachycen fotodokumentací, neboť hrozba neprodlené devastace fetiše paní Cecílie ze strany fanatiků formalizované pseudokultury je víc než reálná.

Prameny:

Centro de Estudios Borjanos, El Heraldo de Aragon, El País, Reddit, Reuters, BBC,
www.cadenaser.com, www.huffingtonpost.fr, www.metro.co.uk,
www.americanlivewire.com, www.gawker.com

0
Vytisknout
4258

Diskuse

Obsah vydání | 27. 8. 2012