Politika levného benzínu nemá žádnou budoucnost

27. 8. 2012 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Daň uvalená na spotřebu benzínu je v Evropě výrazně vyšší než v USA. To je také považováno za důvod, proč se evropské automobily vyznačují nižší spotřebou než americké protějšky. A to je zase důvod, proč už před lety Hirschova zpráva amerického ministerstva energetiky vyzývala k tomu, aby v rámci přípravy na ropný zlom bylo dosaženo alespoň evropské efektivity spalovacích motorů.

Je nás sedm miliard a Země není nekonečná. Pomalu nás připravují na to, že budeme muset kvůli nedostatku vody v tomto počtu žít jako Indové, tj. víceméně bez živočišných produktů. A ani s ropou to ovšem není jiné.

Je vlastně celkem jedno, zda k vyčerpání poloviny zásob ropy na této planetě došlo již někdy v roce 2007, jak uvádějí ty nejradikálnější prameny, nebo je tato hranice teprve několik let před námi. Podstatné je v každém případě to, že rostoucí poptávka po ropných produktech nebude moci být uspokojována na nízké cenové hladině, kterou dnes tolik lidí považuje za "normální". Ti kdo dnes rozhořčeně křičí, že benzín stojí téměř 40 korun litr, by si měli uvědomit, že podle všeho za deset let bude stát (po odečtení inflace) 80 korun za litr. To že cena roste přitom nezpůsobuje zlá vláda, ale nerovnováha na trhu, které se už nezbavíme.

Problém tedy není v tom, že vláda uvaluje na benzín vysokou daň. Tato daň je vlastně signálem, že si vláda nepřeje, abychom benzínu spotřebovávali příliš mnoho. A vzhledem k tomu, že si to stejně dříve nebo později nebudeme moci dovolit (téměř veškerou ropu musíme nakupovat v zahraničí), by takové opatření mohlo být i rozumné, kdyby...

Kdyby daň z benzínu byla vedena na zvláštním účtu a výnosy sloužily k financování projektů adaptace na ropný zlom, například rozvoje veřejné dopravy, místo aby je naši milí politici zase rozkradli jako všechno ostatní.

0
Vytisknout
7585

Diskuse

Obsah vydání | 29. 8. 2012