Levice, pravice, hornice, dolnice a černá slepice

3. 8. 2012 / Karel Dolejší

"Ser de la izquierda es, como ser de la derecha, una de las infinitas maneras que el hombre puede elegir para ser un imbécil: ambas, en efecto, son formas de la hemiplejia moral."
("Být vlevo je, stejně jako být vpravo, jeden z nekonečného množství způsobů, jak se člověk může stát imbecilem: obojí jsou v důsledku formy polovičního morálního ochrnutí.")
José Ortega y Gasset

To že se strana odmítá vymezovat na pravolevé ose může mít tolik důvodů, na kolik si jen vzpomenete. Marketingové odlišení produktu od všech ostatních na trhu ve stylu Liškových Zelených, snahu o co nejširší koaliční potenciál, politickou nedovařenost projektu či záměrné klamání tělem - nic z toho nelze vyloučit. Ale vedle toho všeho je dobré ve smyslu Ortegova výroku také připustit, že pravolevé hašteření může občas zakrývat prázdnotu na obou stranách - a chce-li tedy kdokoliv řešit problém věcně, nemůže tak činit natažený na pravolevém skřipci.

Oč méně se v praktické politice liší neoliberální pravicové strany od neoliberální levice, nebo dokonce pravý tunelář od levého, tím důležitější pro hru o voliče se ovšem stává symbolická rovina věci. Spory jsou často jen naoko, leč v sázce je identita hráčů. Být buď pravičákem nebo levičákem člověk zkrátka musí, a jakmile si jednou vybere mezi Losnou a Mažňákem, vzniká mu povinnost nepřemýšlet poctivě o některých věcech - jednoduše proto, že o nich hovoří protistrana a pro něj se tedy "samozřejmě" nesluší mít jakýkoliv jiný názor než přesně opačný. Pravičák tedy nebude nikdy veřejně uvažovat o nezaviněné chudobě a nerovných příležitostech plynoucích ze zděděného sociálního postavení - se zlou by se potázal, neboť o těchto věcech hovoří levice, jsou tedy od ďábla. Levičák nesmí ani slůvkem zmínit neefektivitu státních monopolů typu ČEZ či potíže v průběžném důchodovém systému, poněvadž o tom přece vedou řeči liberální pravičáci, tudíž jde o svatokrádež. Nejde o to řešit problém, ale dodržet rituál. "Plivníka přivedeme na svět z vejce, které vezmeme černému kuřeti. Vejce musí zahřívat žena 40 dní ve svém podpaží. V této době se nesmí vyzpovídat, stříhat si nehty, mýt obličej a modlit se."

Intelektuální kapacity osobností typu Andreje Babiše nebo Nory Mojsejové jistě není třeba přeceňovat, každopádně však lze připustit, že mohou mít coby podnikatelé přinejmenším dobrý postřeh a cit pro požadavky zákazníka. Možná si prostě jen všimli, že přes všechno pravolevé harašení běžný občan už nevidí žádného zásadního rozdílu mezi stíhaným Rathem a stíhanou Parkanovou - a už vůbec se automaticky nestaví na stranu jednoho z nich jen proto, že kdysi přistoupil na legrační hru na skupinovou politickou identitu.

Jestliže už neplatí, že levice hájí námezdně pracující a pravice soukromé podnikatele, ale oba směry se místo toho podbízejí finančním trhům, možná skutečně nastal čas důraz na pravolevé dělení poněkud oslabit a nestavět jej v každý okamžik na první místo.

Manichejsky myslící Zápaďané se ovšem asi většinou bez "zásadního" pojmového protikladu neobejdou, neboť kdyby se nevědělo, kdo je sparťan a kdo slávista, zajisté by hrozil konec světa.

Jenže proč politické strany prostě nedělit pro změnu třeba na hornici a dolnici?

0
Vytisknout
3986

Diskuse

Obsah vydání | 7. 8. 2012