Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Novotný: Z trůnu řeporyjského starosty přímo do vězeňské cely

17. 6. 2025 / Fabiano Golgo

čas čtení 3 minuty

Další epizoda té nekonečné komedie, té tragédie, které říkáme „politika“. Tentokrát s Pavlem Novotným, starostou z Řeporyjí, který se teď s gustem, nebo spíš s tou ohavnou maskou hrdosti, chystá do basy. Tři měsíce. Za co? Za to, že se nedokázal ovládnout? Za to, že si z té jejich „podmínky“ udělal cár papíru? Sedmnáctkrát, člověče, sedmnáctkrát! To už není přestupek, to je životní styl. Vypadá to, že pravidla jsou jen pro ty ostatní, pro ty naivní, pro ty, co ještě věří na nějaký řád.

Pozn. red. Pavel Novotný (nar. 1981) je absolutně typickým produktem českého postkomunismu. Je to neuvěřitelné. Ověříte si to na WIkipedii ZDE

A ten jeho poslední trik? Rezignoval den před rozsudkem. Proč? Aby si vzal odstupné. Aby si koupil ten svůj „čistý štít“. Čistý štít, hahaha. Z čeho? Z toho bláta, které po sobě zanechal? Z invektiv, co je soud ani nechtěl opakovat? Z drog, z „neměřitelného alkoholu“? To je spíš štít pokrytectví, s nímž se dneska kráčí po politickém jevišti. A lidi na to koukají a tleskají. Protože jsou stejně naivní, nebo stejně cyničtí. Kdo ví? V téhle hře se hranice dávno smazaly. Pavel Novotný jako starosta Řeporyjí skončil a čeká ho vězení. Rád by do Valdic - Novinky

On si na to hraje. Na oběť. Na rebela, co ho spiklenci z Řeporyjí pronásledují. Vždyť to známe. Vždycky je to ten „systém“, ta záhadná entita, která nám brání být „úspěšní“. Vždycky je to ten „někdo jiný“, kdo tahá za nitky, zatímco my jsme jen nevinné loutky. Ubohé, směšné. Lidská zbabělost převlečená za velkolepou teorii spiknutí.

Aby toho nebylo málo, jeden můj kamarád novinář, který psal o Novotném pro jeden americký web, mi poslal obrázek nahého muže s dotazem, zda je to ten starosta... To proto, že stejné jméno sdílí s jedním z nejslavnějších českých gay pornoherců všech dob, takže ho Google díky jeho desítky let trvající popularitě pozná jako prvního, než zobrazí nějaké fotky starosty, syna slavného komika z TV Nova.

A ten paradox, ten hnusný, smradlavý paradox. Tenhle chlap, tahle chodící kontroverze, dokázal pro Řeporyje něco udělat. Opravil silnice, školy, postavil hřiště. Výsledky, na to se dneska kouká. Na to, co je vidět, co se dá změřit, co se dá ukázat na papíře. Morálka? Etika? To jsou jen takové nepříjemné detaily, co se hodí, když zrovna někoho potřebujete popravit. Ale když jde o ten pragmatismus, o ten hmatatelný „pokrok“, tak se přivřou oči. A z průměrného hulváta se stane hrdina. Nebo aspoň funkční manažer.

A jeho strana, ta ODS? Tančí na špičkách, aby se od něj distancovala, ale ne moc. Protože má voliče. Protože je to „značka“. Takže „řízené poškození značky“. Jak ubohý termín pro tak ubohý tanec. V politice se dneska už nehrají šachy, ale spíš takové ty špinavé hry na schovávanou, kde se nikdo nechce moc ušpinit.

Takže Novotný jde do Valdic. Nebo kam ho pošlou. A za sebou nechává smrad. Smrad pokrytectví, smrad rezignace, smrad z toho, jak moc se dokážeme přizpůsobit téhle beznadějné realitě. Je to jen další důkaz toho, že v tomhle světě, v téhle prázdné bublině, už není místo pro opravdové ideály. Jen pro přežití. A pro show.

Česká politická scéna