Írán výrazně navýšil operační schopnosti Hamásu

31. 10. 2023

Existuje několik důležitých důvodů, proč byl Hamás odsunut na jakousi vedlejší kolej, které souvisejí jak s jeho záměry, tak se schopnostmi. Izraelské zpravodajské služby se mylně domnívaly, že Hamás se spokojil s ekonomickými výhodami plynoucími z mezinárodní pomoci Gaze a má jen malou touhu bojovat. Toto přesvědčení ještě posílilo, když Hamás zůstal stranou nedávných bojů mezi Palestinským islámským džihádem a Izraelem na Západním břehu, kam Izraelci přesunuli značné zdroje, aby se vypořádali s rostoucí hrozbou na tomto území. V souvislosti s tím se věřilo, že schopnosti Hamásu jsou omezené. Když vypukly potyčky, Hamás odpálil rakety z Gazy, z nichž většinu zničil izraelský systém protiraketové obrany Iron Dome.

Jak je tedy možné, že Hamás dokázal 7. října zinscenovat tak složitý teroristický útok, který zabil více než 1 400 Izraelců a stovky dalších zranil? Jednoduše řečeno: Íránská podpora. Jak poznamenal novinář Kim Ghattas, "vysoce choreografické, mnohostranné, celodenní operace a vpád do samotného Izraele... vyžadovaly měsíce plánování a výcviku, které mohly poskytnout pouze Írán a Hizballáh." Írán, Hizballáh a Hamás spojuje dlouhá a špinavá historie. Poté, co Izrael v roce 1992 deportoval do Libanonu více než 400 představitelů Hamásu, Islámské revoluční gardy jednotky Kuds a Hizballáh úzce spolupracovaly s bojovníky Hamásu a cvičily je v tom, jak vyrábět a rozmisťovat sebevražedné bomby, což byla dlouho vizitka Hizballáhu. Spolupráce mezi triumvirátem pokračovala i během druhé intifády (2000–2005), kdy se sebevražedné atentáty staly charakteristickým znakem útoků Hamásu proti Izraeli.

Není žádným tajemstvím, že Írán už dlouho podporuje regionální síť zástupných skupin, které financuje, cvičí a vybavuje. Nejen Hamás a Hizballáh, ale také Palestinský islámský džihád, húsijští povstalci v Jemenu a řada iráckých šíitských milicí známých jako Hašd aš-Ša'bí. Co však zřejmé nebylo, byl rozsah a dopad výcviku, který Írán prostřednictvím jednotek Kuds poskytuje. Írán pomohl rozvinout Hamás v impozantní organizaci, když z nesourodé milice vyrostl v sílu, která se dnes chlubí 40 000 bojovníky, námořním komandem a schopnostmi kybernetického boje.

Operační bezpečnost Hamásu na vysoké úrovni a rozsáhlé zpravodajství, sledování a průzkum útoku poukazují na efektivitu íránského praktického výcviku, který je výsledkem tichého přenosu znalostí, které by nebylo možné získat na dálku. Amir Ali Hadžizadeh, velitel leteckých sil Islámských revolučních gard, komentoval hodnotu íránské podpory Hamásu takto: "Místo toho, abychom dávali ryby našim přátelům v ose odporu, nebo je učili, jak rybařit, naučili jsme je, jak vyrábět rybářské náčiní a háčky."

Velitel jednotek Kuds Ismail Kání, nástupce Kásima Sulejmáního, byl mimořádně aktivní v koordinaci mezi takzvanou "osou odporu" Íránu tím, že organizoval setkání s vůdci různých militantních skupin pod deštníkem Teheránu. Jedním z hlavních cílů Káního jako velitele jednotek Kuds bylo přimět Hamás a Hizballáh k agresivnější konfrontaci s Izraelem, zejména když Írán sledoval domácí politické nepokoje v Izraeli a vnímal je jako známku slabosti a zranitelnosti.

Od srpna se vůdci Hamásu, Hizballáhu a Palestinského islámského džihádu pravidelně setkávají s Kaáním v Libanonu. To je také doba, kdy Hamás začal ještě těsněji spolupracovat s Hizballáhem, který fungoval ve scénáři "vycvičit školitele", kdy militanti s rozsáhlými bojovými zkušenostmi z bojů v Libanonu a Sýrii sdíleli s bojovníky Hamásu získané zkušenosti a osvědčené postupy. Sjednocení íránské sítě prostředníků pod Káního velením a kontrolou bylo multiplikátorem síly a upevnilo íránskou strategii "jednoty front" jako nejúčinnějšího prostředku k obklíčení Izraele.

Politický vůdce Hamásu Ismaíl Haníja otevřeně přiznal, že Írán poskytuje jeho skupině přibližně 70 milionů dolarů ročně a kromě financování poskytuje Teherán také logistickou podporu pro vývoj zbraní, což je pomoc, která Hamásu pomohla vyrobit rakety a bezpilotní letouny se sofistikovanými naváděcími systémy. Írán pomohl Hamásu propašovat raketové komponenty do Gazy ze Sinajského poloostrova a do podzemního labyrintu tunelů, kde se pak montují ve výrobních závodech provozovaných Hamásem. Taktický výcvik, který by vysvětloval složitost vševojskového obléhání Izraele Hamásem, probíhal v táborech mimo Gazu. Hizballáh cvičil militanty Hamásu jak v Libanonu, tak v Sýrii, kde se teroristé naučili používat motorová rogala a útočit na napodobeniny izraelských osad, které zde byly postaveny.

Je zajímavé, že spolupráce mezi Hamásem a Íránem přetrvala navzdory ideologickým rozdílům vyplývajícím ze sunnitsko-šíitského sektářského konfliktu, který definoval Blízký východ po větší část posledních čtyř desetiletí. Vztahy se během této doby dostaly do několika zádrhelů, včetně roku 2011, kdy Hamás podpořil sunnitskoarabskou opozici bojující proti hlavnímu blízkovýchodnímu klientovi Íránu, režimu Bašára Asada v Sýrii. Když Hamás poskytl rétorickou podporu saúdskoarabské válce proti Húsiům v Jemenu, další íránské proxy skupině, vztahy se ještě více zhoršily. Věci se vrátily do starých kolejí v roce 2017 po jmenování Jahjá Sinwara do čela Hamásu v Gaze. Od té doby Hamás nadále úzce spolupracuje s Íránem a přínosy pro Hamás jsou zřejmé.

I když je však Írán spoluviníkem financování a výcviku Hamásu, stále to neznamená, že íránské vedení mikromanažovalo útok Hamásu. Jednotky Kuds připravují různé íránské proxies tím, že je vybavují nástroji nezbytnými k provádění vysoce profilovaných teroristických útoků, ale podrobnosti ponechávají na operačních velitelích těchto skupin, aby udeřili v den a čas, který si zvolí. V každém případě Hamás mnohem lépe rozumí terénu a potenciálním slabinám v obraně Izraele než Írán.

Konflikt mezi Hamásem a Izraelem možná teprve začíná. Zatímco se Izraelské obranné síly připravují na to, co mnozí považují za bezprostřední pozemní invazi, existují vážné obavy z toho, co čeká izraelskou armádu v Gaze. Vzhledem k výrazně vylepšeným schopnostem Hamásu se očekává, že skupina rozsáhle naplánovala další fázi války a pravděpodobně se bude spoléhat na řadu asymetrických taktik, včetně použití improvizovaných výbušných zařízení, raketových granátů a sebevražedných dronů k zablokování izraelského pozemního vpádu. "Metro v Gaze", jak se podzemní síti tunelů Hamásu přezdívá, bude navíc představovat velkou výzvu pro Izraelské obranné síly, a to i přes desítky let zkušeností s městskými válkami. Tyto tunely budou zaminovány a jejich prosté zničení leteckými údery nepřipadá v úvahu, a to nejen vzhledem k tomu, jak hluboko pod povrchem jsou, ale také kvůli přítomnosti rukojmích, které Hamás zadržuje.

Izrael deklaroval svůj záměr Hamás zcela zničit, ale jakýkoli pokus o to by si vyžádal extrémně vysokou cenu a mohl by podnítit další íránské spojence, jako je Hizballáh, aby se zapojili do boje, což by prodloužilo konflikt a zvýšilo pravděpodobnost požáru v celém regionu.

Celý článek v angličtině: ZDE