Turecko zažívá nejvyšší inflaci za Erdoganovy éry. Ekonomika se dolarizuje

5. 1. 2022

čas čtení 4 minuty
"To je hospodářství! Inu, Turecko." - Jára Cimrman: Vražda v salonním coupé

Poté co spotřebitelská inflace v Turecku vloni oficiálně dosáhla 36 %, letos se ještě zvýší. A ve výrobním sektoru platí ještě vyšší čísla, upozorňuje Mustafa Sonmez.

Spotřebitelská inflace v Turecku se během prosince vyšplhala na ohromujících 13,6 %, čímž se celoroční ukazatel dostal na 36 % - nejvyšší hodnotu za celou devatenáctiletou vládu Strany právo a spravedlnost (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Zatímco konvenční ekonomická teorie velí při rostoucí inflaci zvednout úrokové sazby, turecká centrální banka na nátlak prezidenta sazby snižuje. Erdogan totiž trvá na tom, že vysoké úrokové sazby způsobují vysokou inflaci.

Podle Erdogana je zvyšování úrokových sazeb "matkou a otcem všeho zla" a je potřeba udržet sazby nízko, aby došlo ke stimulaci ekonomiky. Konzervativní politik také poukázal na fakt, že islámské právo zakazuje příjmy z úročení peněz.

V pondělí, když úřady zveřejnily poslední údaje o inflaci, Erdogan potvrdil svou pozici a znova obvinil elity, že profitují z "nezaslouženého příjmu z úroků".

Dopisovatel Deutsche Welle Dorian Jones nicméně upozorňuje, že růst cen těžce dopadá právě na chudé. "Ceny všeho, co si dokážete představit, rostou. Co se týče nákupu mléka, vloni stálo 16 lir a teď 24... Pokud jde o základní potraviny, věci na nichž chudí lidé závisejí jako luštěniny, ceny se zvýšily třikrát, z 8 na 24 lir (1,63 eur) za balení."

Spotřebitelé mají problém vyrovnat se i s náklady na toaletní papír. "Vloni stálo balení s devíti kusy 50, pak vyšplhalo na 70 a nyní to je neuvěřitelných 150 lir" (více jak 10 eur, 252 koruny).

Dosud nejvyšší inflace za vlády AKP byla zaznamenána na přelomu září a října 2018, kdy dosáhla 25 %. Centrální banka tehdy reagovala zvýšením sazeb a inflace se v roce 2019 vrátila k jednocifernému růstu.

Ale ne teď. Snižování úrokových měr vede k dolarizaci ekonomiky. Za čtyři měsíce se cena dolaru zvýšila o 59 %, což vedlo k prudkému zdražování v ekonomice silně závislé na importu, včetně energií. Dalším faktorem jsou potíže v dodávkách potravin kvůli strukturálním problémům v zemědělství a loňskému suchu.

K rekordní prosincové inflaci zřejmě prominentně přispěla doprava, za níž následují ceny potravin a bydlení. Propad liry způsobil nárůst cen aut o 38 % a vláda zrušila daňové úlevy na paliva. Zvýšení cen potravin v prosinci o 16 % znamená celoroční nárůst o 44 %.

Vláda ujišťuje veřejnost, že prosincová inflace představovala výjimku, avšak experti to považují i s ohledem na historické precedenty za mimořádně nepravděpodobné.

Výrobní ceny se v prosinci zvýšily dokonce o 19 % a celoroční nárůst dosáhl takřka 80 %. Velký rozdíl mezi výrobními a spotřebitelskými cenami signalizuje, že inflační tlaky na spotřebitelské ceny nezmizí.

Aby vláda posílila liru a omezila dolarizaci ekonomiky, 20. prosince zavedla nová opatření, včetně státní záruky za vklady v lirách pro případ poklesu kurzu. Zdá se, že tato záruka dosud u držitelů dolarových rezerv nezabírá.

Roční spotřebitelská inflace zřejmě v březnu dosáhne 50 %, jednak kvůli růstu cen v dopravě na konci roku, jednak kvůli zdražení klíčových komodit jako elektřina, zemní plyn a paliva. Ti jimž se vloni povedlo zachránit úspory díky tvrdým měnám, zlatu nebo bankovním depozitům budou mít zřejmě problém to letos zopakovat. Navíc se očekává, že americký Fed letos začne zvyšovat sazby, což zesílí tlak na další propad kurzu turecké liry.

Nárůst inflace nejhůře zasáhl námezdně pracující a Erdoganovy preference se před volbami v roce 2023 propadají. Minimální mzda, kterou pobírá zhruba polovina tureckých námezdních, byla v prosinci zvýšena o 50 %, ale její kupní síla se bude rychle propadat. Podobně průměrná mzda, která je jen o 30 % vyšší než minimální, nedokáže držet krok s inflací. Mezi roky 2012 a 2020 průměrná měsíční mzda vzrostla o 197 %, avšak spotřebitelské ceny o 221 %. Letos se podle všeho rozdíl ještě prohloubí.

Lídr opozice Kemal Kilicdaroglu zesměšňuje Erdoganova "ekonomického génia" na Twitteru a obviňuje prezidenta, že zničí všechno, čeho se dotkne. Kritici také zpochybňují oficiální údaje, když nezávislá Skupina pro výzkum inflace tvrdí, že skutečná čísla jsou mnohem horší a roční inflace vloni dosáhla 83 %.

Zdroj v angličtině: ZDE ZDE

2
Vytisknout
8147

Diskuse

Obsah vydání | 7. 1. 2022