Jsou neočkovaní občané idioti?

3. 1. 2022

čas čtení 5 minut
 Koláž Jan Paul

Antivaxerství jen často projevem sociální deprivace, argumentuje John Harris a dokumentuje to údaji z Británie. V Česku to bude podobné...


Uprostřed raketově rostoucí míry koronavirové infekce, zvyšujícího se počtu hospitalizací a nedostatku testů budou první týdny roku 2022 v Británii definovány nedostatkem očkování, napsal John Harris.

Avšak 9 % lidí v Británii, kteří dosud nebyli  vůbec očkováni, představuje přibližně pět milionů osob, jejichž převaha mezi těmi, kteří jsou nyní hospitalizováni, je zjevně obrovský problém.
 

 
Někteří vedoucí pracovníci zdravotnictví  odhadují podíl neočkovaných osob hospitalizovaných na svých odděleních až na 90%, ačkoli podle nejnovějších odhadů je podíl neočkovaných osob hospitalizovaných na jipkách, něco málo přes 60%. Nelze však pochybovat o tom, že kdyby bylo očkováno více lidí, byla by nejnovější fáze koronavirové krize mnohem lépe zvládnutelná.
 
Pro některé lidi jsou  tyto  problémy zcela jasné. Bývalý britský premiér Tony Blair pronesl zatracující verdikt: "Pokud nejste očkováni a máte na to nárok ... nejste jen nezodpovědní, jste prostě idioti." Později to vzal zpátky, ale to už bylo poněkud pozdě: na sociálních sítích už vyvolal vlnu odsudků, podle nichž je většina neočkovaných lidí buď nezodpovědnými hlupáky, nebo pomatenými stoupenci oněch internetových kultů, které poslední dva roky lidských dějin přičítají snaze o utužení moci jakési tajné světové vlády.

Fakta o rozdílu v očkování jsou  nepoměrně složitější, jak dokazují statistiky. Podle nejnovějších čísel zveřejněných britskou Agenturou pro zdravotní bezpečnost 30 % lidí v Liverpoolu, kteří mají nárok na očkování, ještě nedostalo první vakcínu. V Birminghamu je to 33 %, v londýnských čtvrtích Newham a Tower Hamlets přibližně 38 %, resp. 34 %. Konspirační teorie a dezinformace jsou rozměrnými a znepokojivými rysy covidové éry a politici o nich stále mluví překvapivě málo. Zejména ve městech však čísla ukazující velký počet neočkovaných lidí odrážejí kromě vysoké míry mobility a také mnohem hlubší otázky věku, třídy, etnické příslušnosti, víry a jazyka - a to, co chudoba, nejistota a institucionalizované předsudky dělají se vztahem lidí ke státu. V tomto smyslu nám limity očkovací kampaně připomínají jednu z nejjednodušších pravd o moci a politice: pokud vlády neustále ignorují základní otázky důvěry a základní empatie, jakýkoli velký sociální zlom okamžitě odhalí záporné důsledky.

V některých čtvrtích v Manchesteru je neočkovaných občanů až 50 %. V souhrnu běloši, kteří se hlásí k anglické, skotské, velšské nebo britské národnosti, vykazují úroveň očkování vyšší než 80 %, občané původem z karibské oblasti 52 procent a u těch, kteří se hlásí k romské či kočovné totožnosti, 28 procent.

Důležité je proniknout do složitých kombinací faktorů, které způsobují, že lidé s očkováním buď váhají, nebo se k němu staví vyloženě nepřátelsky. Jedne místní lékařka řekla autorovi, že  v chápání odporu k očkování chybí mnoha lidem skutečný smysl pro to, jakou tíhu nesou miliony lidí v posledních dvou letech a jak nejistý je často jejich život. "Tempo změn, množství informací, které se objevily - pro některé lidi to bylo prostě zdrcující. Říkali si: 'Tohle nezvládnu - je toho na mě moc. Přišel jsem o práci, mám problémy s domácím násilím, moje děti jsou mimo školu." Hovořila také o velkých problémech s přístupem k internetu, které ještě zhoršilo zavedení vakcín během lockdownu. "Lidé neměli telefonní kredit ani datový roaming, ani wifi doma. Takže když jste jim poslali esemesku: 'Rezervujte si očkování na internetu' na národní rezervační službě', nemohli to udělat."

Lékařka se zmiňuje také o "historickém nedostatku důvěry ve veřejné instituce včetně zdravotnických služeb v rámci některých skupin a komunit". Pokud jste příslušník střední třídy a dostatečně sebevědomý, abyste mohli hrát hry, které velké instituce vždy vyžadují, může vám stát připadat vlídný a spolehlivě nápomocný. Pokud se však k vám obvykle chová se směsicí nepřátelství a lhostejnosti, budete mít tendenci držet si odstup, i když bude tvrdit, že má na srdci vaše nejlepší zájmy.

Jsme prostě velmi daleko od toho, abychom byli společností, která si navzájem kolektitně rozumí. Nevyžaduje to odsuzování, ale  porozumění, jemuž jsme se ještě nepřiblížili.

Podrobnosti v angličtině ZDE  

3
Vytisknout
8078

Diskuse

Obsah vydání | 6. 1. 2022