Proč je tolik humbuku okolo Sputniku V a čínských vakcín?

9. 4. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 7 minut

Hysterie okolo ruské vakcíny Sputnik V, potažmo čínských vakcín, již v těchto dnech předvádějí čeští komentátoři, spíše vypovídá o nich samotných. Jako by tito stenografové opisovali jeden od druhého. Ani nebohé AstraZenece se nedostává tolik negativní pozornosti jako „orientálním“ očkovacím látkám, a to navzdory faktu, že jedním z důvodů zadrhávající vakcinační kampaně v EU je také nedodání slíbených zásilek od této společnosti. Sám se v roli advokáta Sputniku V a čínských vakcín vůbec dobře necítím, jenže jen letmý pohled na tuzemskou mediální produkci mi nedává jinou volbu.

Možná leckoho překvapím, ale v něčem se zavilými kritiky Sputniku V a vakcín od Sinovacu a Sinopharmu souhlasím, když si odfiltruji jejich iracionální nenávist snad ke všemu, co z těchto zemí pochází. Bylo by skutečně záhodno, aby tyto očkovací látky byly nejdříve schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA), než budou distribuovány v členských zemích EU. A dále, chápu značné rozhořčení pramenící z mocenských hrátek dirigovaných Hradem, jež prosazování těchto léčiv doprovázejí.

Na druhou stranu nejsilnější hráč Evropské unie, Německo, s ruskou stranou chystá bilaterální jednání o nákupu Sputniku V. Evropská komise s výrobcem Sputniku V na rozdíl třeba od společnosti BionTech žádný kontrakt nepodepíše. Ve středu Bavorsko podepsalo dohodu o společném záměru pro nákup 2,5 milionu dávek Sputniku V, pokud jej EMA schválí. Léčivo by se také mohlo vyrábět ve farmaceutickém závodě v bavorském městě Illertissen. Tak by se mohlo předejít nepříjemným komplikacím, jimž v současnosti kvůli Sputniku V čelí slovenská vláda.

O dodávky Sputniku V – a v některých případech i o jeho výrobu – projevily zájem i další významné evropské země, jako je Francie, Itálie, Španělsko, Rakousko apod. V Itálii bude od července pod záštitou italsko-ruské obchodní komory Sputnik V vyrábět italsko-švýcarská společnost Adienne. V malém San Marinu, kde se marně spoléhali na zásilky z Itálie, je v současnosti první dávkou Sputniku V naočkováno nejméně 26 procent obyvatel, tedy více než dvojnásobek naočkovaných osob v Evropské unii.

Jsou snad i vrcholní představitelé těchto států pátou Putinovou kolonou? Koneckonců reputace EU je kvůli „vakcinačnímu fiasku“ notně otřesena, jak si všímá kupříkladu list New York Times. Některé členské země proto při obstarávání vakcín jednají na vlastní pěst.

Je bezesporu znepokojující skutečností, že se zlomyslný prezident Zeman snaží prosazovat ruské a čínské zájmy v ČR. Položme si ale ruku na srdce; opravdu nás případný nákup a distribuce vakcín z Ruska a Číny zbaví svéprávnosti, tedy příslušnosti k EU a NATO? Putuje snad Česká republika po téže trajektorii jako Maďarsko a Polsko, anebo o našem osudu spíše rozhodnou říjnové volby do Poslanecké sněmovny, jakož i Zemanův odchod na smetiště dějin, k němuž dojde za dva roky, ne-li dříve? Netkví snad problém České republiky v tom, že chod věcí veřejných ovlivňují oligarchické struktury – nehledě na jejich ideologickou afiliaci – jejichž jediným božstvem je maximalizace zisku na úkor většiny?

Sputnik V byl v nouzovém režimu schválen v desítkách zemí světa, a to převážně v chudších státech, které se nacházejí mimo orbit západních farmaceutických korporací. Totéž platí i pro čínské vakcíny, o něž už dříve projevily zájem latinskoamerické státy, kde se právě daří i Sputniku V. Je vcelku pochopitelné, že distribuci i aplikaci těchto očkovacích látek doprovází spousta problémů, přičemž nejeden západní pozorovatel nelibě hledí na šíření vlivu těchto autoritářských režimů. Nicméně když se bohaté země a farmaceutické koncerny uchýlily ke strategii vakcinačního nacionalismu, nemohou se divit, že Peking s Moskvou na globálním Jihu expandují.

Zatímco parametry Sputniku V jsou celkem dobře známy, účinnost a bezpečnost čínských vakcín kvůli sporým údajům prozatím obklopuje řada otazníků. Nicméně na konci března poradní panel Světové zdravotnické organizace (WHO) na základě dat dodaných čínskými výrobci vakcín Sinopharm a Sinovac usoudil, že účinnost těchto léčiv může být kompatibilní s požadavky WHO. Tyto očkovací látky by v brzké době měly být zahrnuty na „nouzový seznam“ WHO.

Mezitím se od bruselského zpravodaje ČRo Viktora Daňka dozvídáme, že kvůli donebevolající manažerské neschopnosti premiéra Babiše bude v ČR na začátku léta naočkováno pouze 45 procent české populace. Pokud Česká republika nenakoupí Sputnik V nebo čínskou vakcínu – či pokud se něco nezmění – (sic!), ocitneme se na chvostu EU, soudí Daněk.

Suma sumárum: Nejsem apriori proti žádné vakcíně na covid-19, přičemž všechny očkovací látky by pro jistotu měly být schváleny Evropskou lékovou agenturou, a je lhostejné, zda jde o Pfizer, Sinovac či Sputnik V. Jestliže se tedy nestane zázrak – abych parafrázoval Viktora Daňka – nakonec budeme za „orientální“ vakcíny ještě rádi. Bez ohledu na ideologickou nevraživost tuzemské komentátorské obce. Všem nám jde přece o jedinou věc – abychom prostřednictvím očkování co nejrychleji ukončili koronavirovou noční můru. 


Pozn. JČ: Vzhledem k tomu, že ruská vakcína Sputnik V je založena na principu adenoviru, podobně jako britská vakcína Oxfordské univerzity a firmy AstraZeneca, která je nyní spojována s možným, i když zatím neprokázaným nebezpečím minimálního počtu případů srážlivosti krve a trombóz. Tyto případy - 4 na milion očkovaných osob a 1 úmrtí na milion očkovaných osob - byly zaznamenány v Británii a v Evropě v důsledku bedlivého sledování zdravotního stavu desítek milionů očkovaných lidí. Máme k dispozici podobné podrobné, ověřitelné historie stavu očkovaných osob vakcínou Sputnik V v Rusku a v zemích třetího světa? Nedochází tam také k případům trombóz, které ale nikdo nezaznamenává? Vzhledem k tomu, že slovenskému lékovému úřadu se od Rusů nepodařilo navzdory opakovaným urgencím získat 80 procent dokumentace k vakcínám Sputnik, jsou důvodné pochybnosti, do jaké míry je vakcína řádně testována a do jaké míry jsou sledovány možné vedlejší účinky u očkovaných osob. Totéž platí o čínské vakcíně.

 

 

 

 

0
Vytisknout
5991

Diskuse

Obsah vydání | 13. 4. 2021