Český vězeň svědomí Dušan Dvořák píše Evropské unii

13. 4. 2021

čas čtení 30 minut
Vysvětlení případu Dušana Dvořáka je zde:

Vážení a milí, 

srdečně Vás zdravím z basy.

Vaše karanténní vězení snad brzy skončí, posílám Vám něco, co by mohlo uspíšit i můj dřívější odchod z ťurmy, pokud by se Vám to podařilo dostat do médií.

V příloze zasílám dokument, který bude spolu s exekučním výměrem zaslán na Světový den marihuany Zastoupení Evropské komise v ČR. Takže to víte o týden dřív.

Dokument obsahuje stížnost Evropské komisi a předběžné otázky Soudnímu dvoru EU, které mi soudy zakazují předat Soudnímu dvoru EU k rozhodnutí, protože vědí, že by se jejich hrad z písku zbořil. Dokument také dokazuje, že ČR po mém prvním odsouzení změnila tři právní normy, kterými jsem se v roce 2010 bránil. Korupce a kartel přímo na talíři. Pak se mne pokusili zbavit svéprávnosti (2012), když to nevyšlo, mám od roku 2013 světově unikátní chorobu, že jsem byl v letech 2008 - 2012 nepříčetný...

K poslednímu mailu z 30. 3. 2021 dodávám, že když soud v Prostějově dne 22. 3. 2021 potvrdil, že si Ústavní soud nikdy nevyžádal spisy mých devíti trestních řízení, dva dny nato Státní zastupitelství napsalo, že mi nemohou vrátit konopná léčiva (neuvedená nikdy v obvinění ani nevrácená), protože spis je u Ústavního soudu, 29. 3. 2021 napsali další totální lež, že mi konopná léčiva 5. 3. 2020 vrátili, to jsem ale byl ve vězení. Materiál na tři tiskovky.......



Buďte zdraví a veselí.
Srdečně Dušan



Zastoupení Evropské komise v ČR
Jungmannova 745
110 00 Praha 1

Žádost ve věci stížnosti Evropské komisi

Žadatel / stěžovatel:
Mgr. Dušan Dvořák, nar. 12. 1. 1962, věznice Břeclav
P. O. Box 74, 690 02 Břeclav, ČR

Vážená paní, vážený pane,
dne 19. 3. 2021 jsem zaslal Evropské komisi v příloze uvedenou stížnost s předběžnými otázkami Soudnímu dvoru EU, které Česká republika od roku 2010 odmítá předložit Soudnímu dvoru EU k rozhodnutí. Otázky se týkají výzkumu a léčby konopím, za což jsem od roku 2010 každoročně kriminalizován a nyní ve vězení.

Žádost a v příloze uvedenou stížnost jsem zajistil přepsat a vytisknout, protože stížnost jsem psal ve vězení rukou a počítač a internet zde není!

Chtěl bych Vás velice laskavě požádat, abyste stížnost a tuto žádost s novým důkazem v příloze zaslali Evropské komisi v digitalizované podobě a informovali mne, pod jakou spisovou značkou je stížnost u Evropské komise vedena. Kontaktní adresa na stížnosti podané Evropské komisi je: sante-chap@ec.europa.eu.

Novým důkazem je v příloze uvedený příkaz k exekuci Ministerstva zdravotnictví ze dne 1. 3. 2021 č. j. 145 EX110/18-73 přímo související se stížností Evropské komisi ze dne 19. 3. 2021. Ministerstvo zdravotnictví raději platí exekuční pokuty a poplatky exekutorovi (dosud více než 1,5 mil. Kč, cca 60.000,- Euro), než aby mimo jiné vydalo informaci, co brání Ministerstvu zdravotnictví vydat rozhodnutí o vydání povolení (licence) dle přikazujícího rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 6. 6. 2014 č. j. MZDR 27796/2014-2/PRO. Absence povolení (licence) je meritem odsuzujících rozsudků. Povolení jsem žádal od Ministerstva zdravotnictví vydat od roku 2004.


Ve stížnosti Komisi dne 19. 3. 2021 jsem opomněl uvést, že také novela č. 3/2012 Sb. vyhlášky č. 455/2009 Sb. porušuje svou novou definicí konopí unijní právo. Odporuje jak zákonné definici konopí v § 2 ZoNL, tak unijní normě – viz předběžné otázky SDEU k měření obsahu THC v konopí.

S ohledem na uvedené se domnívám, že Česká republika porušuje také rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. 10. 2004 (zejména pak čl. 1 odst. 1 písmeno a), kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami (Úř. věst. 2004, L 335, s. 8).

Žádám Vás laskavě o naléhavé předání Komisi vzhledem k tomu, že dne 10. 5. 2021 mám mít další trestní řízení za úrodu 2019 u Okresního soudu v Prostějově.

Děkuji Vám za Vaši laskavost a zájem a jsem v očekávání Vašeho sdělení.

V Břeclavi dne 20. 4. 2021

Mgr. Dušan Dvořák
Přílohy:
1) Stížnost Evropské komisi ze dne 19. 3. 2021 s číslem doručenky: RR812557813CZ
2) Předběžné otázky Soudnímu dvoru EU odmítané předat k rozhodnutí od roku 2010
3) Exekuční příkaz ze dne 1. 3. 2021, č. j. 145EX110/18-73
1Evropská komise
1049 Brussel
Belgie
Stížnost na porušení práva EU Českou republikou
Kontaktní údaje na stěžovatele:
Mgr. Dušan Dvořák, nar. 12. 1. 1962, věznice Břeclav
P. O. Box 74, 690 02 Břeclav, Česká republika

Které státní orgány porušily právo EU:

1) Ministerstvo zdravotnictví, Palackého náměstí 4
128 01 Praha 2, Česká republika
2) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Biskupský dvůr 1148/5, 110 00 Praha 1, Česká republika
3) Nejvyšší soud ČR, Burešova 20
657 37 Brno, Česká republika
4) Ústavní soud ČR, Joštova 8
660 83 Brno, Česká republika

Které vnitrostátní opatření porušuje právo EU:
I.
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (dále jen ZoNL)
Opatření ZoNL porušující právo vyplývající z těchto novelizací:
Zákon č. 141/2009 Sb., kterým se měnil ZoNL
Zákon č. 50/2013 Sb., kterým se měnil ZoNL a zákon č. 387/2007 Sb. o léčivech
Zákon č. 273/2013 Sb., kterým se měnil ZoNL
Výše uvedená opatření porušují unijní právo, konkrétně:
Směrnici EP a Rady 98/34/ES (dále jen směrnice) o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (ve smyslu směrnice 2015/1535/ES), a to z následujících důvodů:



ustanovení § 1 odst. 2 ZoNL bylo přijato novelou č. 273/2013 Sb. a stanovuje, že nikoliv předmětná novela, ale samotný ZoNL z roku 1998 „byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES...“ Tímto české státní orgány záměrně klamou veřejnost, že předchozí neoznámené novely ZoNL oznámeny byly, a proto jsou vymahatelné technické předpisy v nich obsažené. Stejně tak klamavý je vztah k novelám po novele č. 273/2013 Sb. nemuset nadále dodržovat oznamovací povinnost dle směrnice 2II.

Nejvyšší soud (dále jen NS) a Ústavní soud (dále jen ÚS) porušují právo EU vůči stěžovateli od roku 2010:

Systematicky a svévolně v rozporu s článkem 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (dále jen SFEU) odmítají Soudnímu dvoru EU (dále jen SDEU) položit v příloze uvedené předběžné otázky ve věci:

- nevymahatelnosti technických předpisů § 8 odst. 1 a § 8 odst. 6 ZoNL novelou č. 141/2009 Sb.
- nevymahatelnosti technických předpisů § 24 odst. 1 písm. a), § 24a a § 24b ZoNL novelou č. 50/2013 Sb.

Tímto jednají v rozporu s rozsudkem SDEU č. C-194/94

Dále pak NS a ÚS odmítají SDEU položit předběžné otázky ve věci porušení volného pohybu zboží a služeb, vymahatelnosti zákona „konopí do lékáren“, monopolizace odrůd konopí společnosti Bedrocan oznámených Evropské komisi dokonce v naléhavém režimu v roce 2012, fakticky dostupných až v roce 2016 a dalších otázkách, viz příloha.

Uvedené soudy jako soudy poslední instance, jejichž rozhodnutí nelze napadnout v rámci vnitrostátního práva, porušují právo EU, konkrétně:
- základní právo na spravedlivý proces dle článku 47 Listiny základních práv a svobod v EU (dále jen Listina)
- zásadu presumpce neviny a zákonnosti dle čl. 48 a 49 Listiny
- základní právo na svobodu dle čl. 6 Listiny zbavením svobody bez zákonného základu. Konkrétně došlo k porušení práva EU v těchto rozhodnutích NS a ÚS veřejně přístupných na internetu, kdy od roku 2010 do roku 2018 NS a ÚS tvrdily, že regulace je přiměřená,
měření THC v konopí je v souladu s právem EU a notifikace technických předpisů § § 8 a 24 ZoNL není zapotřebí, neboť ZoNL transponoval nařízení ES o prekurzorech drog, o
 kterých rozhoduje členská země sama.

Prvně tak rozhodl NS v prvním trestním řízení stěžovatele pod sp. zn. 8 Tdo 1231/2011, což ÚS potvrdil jako oprávněné pod sp. zn. II. ÚS 664/12.

Na tato rozhodnutí pak do roku 2018 NS a ÚS pouze odkazoval, což odporovalo dokládaným důkazům pochybení NS a ÚS: viz rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13, II. ÚS 289/14, II. ÚS 3196/15 a III. ÚS 396/16.

V roce 2017 ÚS pod tlakem veřejnosti a důkazů, že konopí není prekurzor, změnil argumentaci k porušení práva EU ve věci technických předpisů v další ústavní stížnosti stěžovatele, kterého se všechna výše a níže uvedená řízení týkala. Stěžovatel napadl u ÚS rozhodnutí NS sp. zn. 6 Tdo 323/2016 opětovně svévolně tvrdící, že konopí je prekurzor a další mylná tvrzení k porušení práva EU.

ÚS pod sp. zn. III. ÚS 3354/16 k napadanému porušení práva EU nově uvedl, že ZoNL obsahuje technické předpisy, které - pokud nejsou oznámeny Evropské komisi – jsou nevymahatelné i v trestním řízení, ale uvedl, že §§ 8 a 24 ZoNL se stěžovatele netýkají  neboť prohibiční režim byl přijat před vstupem do EU. Změnit argumentaci však ÚS nesmí.

Toto tvrzení odporující novelám ZoNL § 8 zákonem č. 141/2009 Sb. a § 24 zákonem č. 50/2013 Sb. měnících původní prohibiční režim a obsahujících technické předpisy neoznámené Komisi a související s vydáním povolení (licence) k nakládání s konopím k léčebným a výzkumným účelům, která jsou obsažena v záhlaví všech odsuzujících rozsudků stěžovatele, NS a ÚS v dalších trestních řízeních stěžovatele potvrdily a pouze odkázaly na rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 3354/16, nebo se k porušení práva EU vůbec nevyslovily.

NS rozhodoval pod sp. zn. 11 Tdo 426/2018 a 11 Tdo 1478/2019 bez vyjádření k porušení práva EU, pod sp. zn. 11 Tdo 1455/2018 a 11 Tdo 674/2020 s odkazem na III. ÚS 3354/16. S odkazem na rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 3354/16 v napadaných rozhodnutích NS rozhodoval ÚS pod sp. zn. II. ÚS 2804/18, IV. ÚS 1153/19 a IV. ÚS 3353/20.

Které právní předpisy EU jsou jednáním ČR porušeny:

1) Ust. § 1 odst. 2 ZoNL porušuje:

- čl. 12 směrnice, který stanoví, že technický předpis přijatý členskou zemí musí obsahovat odkaz na směrnici
- čl. 8 směrnice ohledně oznamovací povinnosti návrhu technického předpisu členským státem
2) Ust. §§ 8 ods. 1 a 8 odst. 6 ZoNL a §§ 24 odst. 1 písm. a), 24 a) a 24 b) ZoNL porušují:
- čl. 8 směrnice ohledně oznamovací povinnosti technického předpisu členským státem
- čl. 9 směrnice, kdy Česká republika nepozastavila legislativní proces přijímání technického předpisu do doby, než se vyjádří členské státy EU a Evropská komise
3) Rozhodovací praxe NS a ÚS porušuje:
- čl. 267 odst. 3 SFEU ohledně povinnosti členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, obrátit se s předběžnými otázkami (viz příloha) na SDEU
- základní právo na spravedlivý proces dle čl. 47 Listiny
- zásadu presumpce neviny a zákonnosti dle čl. 48 a 49 Listiny
- základní právo na svobodu dle čl. 6 Listiny zbavením svobody bez zákonného
(vymahatelného) základu.

Popis problému a důvody podání stížnosti:
Stěžovatel byl od roku 2009 do roku 2019 podroben deseti domovním prohlídkám výzkumnické farmy konopí a následně od roku 2010 obviňován za pěstování konopí a výrobu konopných léčiv.

Stěžovatel je erudovaným odborníkem, viz příloha a vyjádření Úřadu vlády z roku 2011. Do roku 2020 bylo konopí v lékárnách v ČR zcela cenově a druhově nedostupné, dodnes legislativa ČR neumožňuje ani lékařům nechat zpracovat konopí na cílená léčiva (masti, čípky, tinktury, maceráty, spray apod.), která policie stěžovateli zabírá, ale nikdy neuvede v obvinění, ani nevrátí.

V deseti domovních prohlídkách policie stěžovateli zabrala cca 3.500 kusů rostlin konopí s obsahem cca 1 % THC, čili zcela neomamné konopí, které nelze označit jako tzv. marihuanu a nelze je zneužít k toxikomanii.

Stěžovatel byl do roku 2019 odsuzován s tvrzením, že když pomáhá trpícím, zasluhuje pouze mírný podmíněný trest. Stěžovatel má konopí doporučeno lékaři. Nyní je odsouzen na 6 let vězení za předchozí úrody do roku 2018. Za úrodu v roce 2019 má soud teprve proběhnout.

Stěžovatel se od prvního trestního řízení v roce 2010 brání nezákonným měřením obsahu THC v konopí, nepřiměřenou regulací a nevymahatelností technických předpisů §§ 8 a 24 ZoNL neoznámenými novelami č. 141/2009 Sb. a č. 50/2013 Sb. – viz předběžné otázky přílohou.

Soudy včetně NS a ÚS však s výše uvedenou svévolnou argumentací odmítají položit předběžné otázky SDEU.

Jak je výše uvedeno, po neoznámených novelách §§ 8 a 24 ZoNL, byl do ZoNL přijat § 1 ods. 2 ZoNL novelou č. 273/2013 Sb., aniž však ČR tuto změnu Evropské komisi oznámila. To lze ověřit z databáze TRIS, viz č. 2012/392/CZ, kde změna § 1 odst. 2 ZoNL uvedena není. ČR tak vědomě porušila čl. 12 směrnice, podle kterého musí mít technický předpis odkaz na směrnici. Zároveň tak ČR předstírá, že jak původní změny technických předpisů §§ 8 a 24 ZoNL novelami č. 141/2009 Sb. a č. 50/2013 Sb., tak budoucí změny ZoNL, byla, resp. budou oznámeny Evropské komisi.

Ust. § 1 odst. 2 ZoNL tak v rozporu s čl. 8 směrnice dává ČR jakýsi „bianco šek“ k obcházení oznamovací povinnosti, přičemž je reakcí na svévolná tvrzení NS a ÚS v trestním řízení se stěžovatelem. Navíc je patrné, že těmito manévry dokládajícími kartel justice a exekutivy se nejvyšší autority ČR ani řádně nezabývají, protiřečí si a neumí ani zkoordinovat své vadné postupy.

Námitka nevymahatelnosti uplatňovaná stěžovatelem:

- konopí pro léčebné a výzkumné účely představuje výrobek ve smyslu práva EU, viz
rozsudek SDEU č. C-137/09 (bod 41)
- neoznámený technický předpis se vztahuje i na trestní řízení, viz rozsudek SDEU č. C-255/16
- nepřiměřená regulace výrobků z konopí porušuje čl. 34 SFEU, viz rozsudek SDEU č. C-663/18
- na §§ 8 a 24 ZoNL, které po vstupu do EU stanovily podmínky a pravidla k nakládání s konopím za léčebnými a výzkumnými účely se vztahuje oznamovací povinnost dle směrnice. Jako technický předpis naplňují definici tzv. jiného požadavku dle čl. 1 bod 4 směrnice a představují podmínky, které mohou významně ovlivnit složení výrobku, jeho podobu nebo uvedení na trh, viz rozsudek SDEU č. C-267/03 (bod 72)
- tím, že NS a ÚS odmítají položit předběžné otázky SDEU, mění argumentaci ve věci technických předpisů (viz výše), pokládají absolutní prohibici a následně zcela nepřiměřenou regulaci za zákonnou, aniž stěžovateli přiznají právo, je zcela pošlapáno základní právo na spravedlivý proces. Ve vztahu k rozhodnutí OSN ze dne 2. 12. 2020, která na návrh Světové zdravotnické organizace vyňala konopí ze seznamu nebezpečných drog pro nedostatek důkazů o škodlivosti konopí omezující tak výzkum a léčbu konopím, je pak jednání NS a ÚS přímo výsměchem spravedlnosti.

Stěžovatel je přesvědčen, že pokud NS a ÚS systematicky a dlouhodobě v kartelovém spojení s exekutivou porušují právo EU a od roku 2010 odmítají SDEU předložit v příloze uvedené předběžné otázky s naprosto svévolnou argumentací, že toto jednání ČR odůvodňuje závěr, že by Evropská komise měla zasáhnout a zahájit řízení o porušení práva EU. Vzhledem k tomu, že stěžovatel je již druhým rokem ve vězení, pak je řízení přednostní – naléhavé

Závěrečné poznámky a seznam příloh:

Dne 4. 2. 2020 podalo 20 poslanců stížnost Evropské komisi ve prospěch stěžovatele, evidováno pod č. CHAP (2020) 00475. Dne 28. 4. 2019 podala asociace nevládních organizací Cannabis is The Cure, z. s. stížnost Evropské komisi ve prospěch stěžovatele, evidováno pod č. CHAP (2019) 01221. Obě stížnosti dosud nebyly rozhodnuty.

Příloha obsahuje:
- předběžné otázky SDEU odmítané položit SDEU k rozhodnutí od roku 2010
- reference na odbornost stěžovatele vydaná Národním koordinátorem ve věcech drog
Úřadu vlády ČR z roku 2011 pro první trestní řízení stěžovatele - výtisk
- článek MF Dnes ze dne 5. 2. 2021 o třetí vládní ceně stěžovateli, nyní za odboj proti komunismu (druhé ocenění v roce 2009 za vzdělávání v léčbě konopím, první vládní cena v roce 2002 za práce na standardech kvality zdravotně sociálních služeb, viz reference z roku 2011) - výtisk

V Břeclavi dne 19. 3. 2021

Mgr. Dušan Dvořák

Poznámka: Stížnost odeslala pošta Břeclav doporučeně Evropské komisi dne 19. 3. 2021
s přílohami, číslo doručenky: RR812557813CZ

Předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie 1
I.
Otázky týkající se vydání povolení (licence)

1) Představuje ust. § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., technický předpis ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 2015/1535, a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535 (dříve čl. 8 a 9 směrnice 98/34), nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

2) Představují § 24 odst. 1 písm. a) § 24a a 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že umožňují pěstování konopí pouze licencovaným dodavatelům a požadují, aby veškeré vypěstované konopí pro léčebné použití bylo předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který jej dodá do lékáren, jež jsou jako jediné oprávněny konopí vydávat, technický předpis ve smyslu čl. 1
písm. f) směrnice 2015/1535, a jsou tudíž s ohledem na skutečnost, že daná ustanovení zavedená do zákona novelou č. 50/2013 Sb. nebyla oznámena Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535, nevymahatelná ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

3) V případě kladné odpovědi na první dvě otázky, jaký je důsledek nevymahatelnosti předmětných ustanovení zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách? Mohou soudy dotčeného členského státu při přihlédnutí na rozsudek Soudního dvora ve věci C-273/94 Evropské komise proti Nizozemskému království omezit nevymahatelnost pouze na uvedená ustanovení zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, která zavedla alternativu k původnímu prohibičnímu režimu v podobě zákazu pěstování a výroby konopí, který oznámený dle směrnice 98/34 být nemusel?

II.
Otázky týkající se měření THC v konopí

1) Představuje ust. § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování konopí k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel do režimu, kdy bylo možné pěstovat konopí bez hlášení úřadům a bez existence metodické normy pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí (viz. otázka č.

2), na režim, kdy je možné pěstovat bez hlášení úřadům a bez existence metodické normy pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu (THC) v odrůdách konopí, ale to pouze na pěstební ploše do 100 m 2 /osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 2015/1535, a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

Evropský soud pro lidská práva dne 20. 9. 2011, č. 3989/07 a 38353/07 a nálezy Ústavního soudu č. j. II. ÚS 1009/08 ze dne 8. 1. 2009 ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn. II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012, označily svévolné nepoložení předběžné otázky Soudnímu dvoru za porušení základního práva na spravedlivý proces a základního práva na zákonného soudce, v případě trestního řízení pak také porušení základního práva na udělení trestu toliko na základě zákona.

72) Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd konopí „Metodou společenství pro kvantitavní určení obsahu delta-9- tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí“ č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu tetrahydrokannabinolu (THC) v odrůdách konopí ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním předpisu?

III.

Otázky týkající se nutnosti notifikace
zákona č. 50/2013 Sb. (tzv. zákon konopí do lékáren)

1) Je třeba čl. 5 směrnice 2015/1535 ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C- 144/16 Município de Palmela upřesnil, že se nevymahatelnost neoznámeného technického předpisu vztahuje jen na dotčené technické předpisy (požadavky) a nikoliv na celý právní předpis, vykládat v tom smyslu, že české soudy musí aplikovat zákon č. 50/2013 Sb. v části, ve které se přiznává návětím § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách právo na pěstování konopí a nemohou nevymahatelnost daných technických předpisů de facto odmítat s argumentací, že aplikují ustanovení zákona o návykových látkách, která zakazují pěstování a nakládání s konopím přijata před vstupem České republiky do EU?

2) Představují ust. § 24a a § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a dále ust. § 79a zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech tím, že upravují distribuci konopí pro léčebné účely a v této souvislosti požadují, že 1) pěstovat konopí pro léčebné použití může jen osoba, které byla k této činnosti udělena licence Státním ústavem pro kontrolu léčiv, 2) veškeré vypěstované konopí pro léčebné použití bylo předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, a 3) takto vypěstované konopí bylo výlučně přes lékárny dodáno nemocným na základě 4) lékařského předpisu, technické předpisy ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 2015/1535 a jsou tudíž s ohledem ke skutečnosti, že nebyly oznámeny Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535, nevymahatelné vůči jednotlivci, který se jejich nevymahatelnosti dovolává, a to ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

3) Představuje ust. § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s konopím k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) poprvé limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů a to ve výši 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 2015/1535, a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

4) Představuje ust. § 15 písm. e) zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z konopí k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se měnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES s přihlédnutím ke skutečnosti, že alternativní či liberálnější režim představuje dle rozsudku Soudního dvora ve věci C-273/94 Komise proti Nizozemsku technický předpis, a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

IV.

Otázky týkající se souladu české právní úpravy se svobodou volného pohybu zboží dle čl. 34 Smlouvy o fungování EU

1) Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného konopí, které je méně vhodné pro léčebné použití než jiné odrůdy konopí včetně zcela neomamných odrůd konopí a neomamných metod aplikace omamného konopí, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?

2) Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je konopí, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání státní vnitrostátní úpravě, která umožňuje použití pouze takového léčebného konopí, které slouží primárně k omámení, a pod hrozbou trestní sankce zakazuje pěstování, výzkum a užívání jiných odrůd vhodnějších k léčebnému použití?

3) Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání státní vnitrostátní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 236/2015 Sb., neboť tyto vnitrostátní předpisy stanoví požadavky na způsoby zpracování léčebného konopí, které je prokazatelně méně účinné pro léčebné použití pro celou řadu nemocí, a to jak z hlediska jakosti (složení), tak způsobu použití (metody zpracování a podání) a de iure zakazuje vyrábět produkty jak z omamných, tak z neomamných odrůd konopí a používat neomamné metody aplikace omamného konopí?

4) Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného konopí a další požadavky na toto zboží?

V.

Nařízení ES o prekurzorech drog

Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru EU ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (prvně viz sp. zn. 8 Tdo 1231/2011), že daný zákon transponuje nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?

0
Vytisknout
5180

Diskuse

Obsah vydání | 15. 4. 2021