Theresa Mayová zatím jmenovala do své nové vlády především šílence

14. 7. 2016 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Nejpozoruhodnější je jmenování klauna Borise Johnsona britským ministrem zahraničí. Ještě před čtrnácti dny se Mayová o Borisi Johnsonovi vyjádřila takto:

"Boris vyjednával v Evropě. Pamatuju si, že naposledy když uzavřel dohodu s Němci, vrátil se s třemi zánovními vodními děly."

Andrew Stroehlein: "A to proto, že britská politika se v posledních týdnech ještě před světem dostatečně neztrapnila..."

Nejnovější vrcholný britský diplomat Boris Johnson: "Částečný Keňan Obama má od předků antipatie vůči britskému impériu".

Boris Johnson nyní řídí výzvědnou agenturu MI6:

Toto si myslí Cher: "Idiot, který lhal britskému lidu. Neměl koule na to, aby se stal vůdcem poté co vyhrál!! Ještě další otázky?"

Někteří komentátoři však píší, že Mayová musela dát alespoň jednu funkci zastánci brexitu. Poukazují na to, že ministr zahraničí nemá skoro žádné pravomoci a že zásadní zahraničněpolitická rozhodnutí bude činit vláda. Johnson prý také bude jezdit hodně po světě a Mayová s ním nebude muset spolupracovat. Hlavní práci bude zřejmě dělat "ministr pro brexit" euroskeptik David Davis. "Mezinárodní obchod" bude řešit Liam Fox. Johnsonovo jmenování je zjevně oslabením ministerstva zahraničí. Boris Johnson v minulosti urazil množství zemí a jejich státníků. Třeba se bude snažit o dobré vztahy.

Liam Fox, který byl jmenovaný ministrem "pro mezinárodní obchod" (jestli ještě nějak Británie bude po brexitu provozovat), konzervativní poslanec na extremním křídle Konzervativní strany, byl v roce 2011 nucen rezignovat na funkci britského ministra obrany poté, co vyšlo najevo, že jeho poradce Adama Werrittyho financovali podnikatelé a firmy, kteří potenciálně mohli mít prospěch z rozhodnutí britské vlády. Korupce je zřejmě už po pěti letech zapomenuta.

Ultraeuroskeptik David Davis byl jmenován "ministrem pro odchod Británie z EU". Je to jeho první vládní funkce v tomto století. V letech 1994-1997 byl Davis náměstkem ministra zahraničí pro Evropu.

Polovina veškeré zeleniny, vypěstované v USA, se vyhazuje

13. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Poptávka po "dokonalém" ovoci a "dokonalé" zelenině znamená, že se jí obrovské množství vyhazuje. Poškozuje to životní prostředí a způsobuje to, že lidé hladovějí.

Obrovské množství zeleniny, vypěstované v USA, se nechává na polích shnít, krmí se jím dobytek anebo se z polí rovnou odváží do jam v zemi, kde se zaváží. Je to v důsledku nerealistických kosmetických požadavků na ovoce a zeleninu.

Podle vládních údajů se vyhazuje 60 milionů tun ovoce a zeleniny ročně v hodnotě asi 160 miliard dolarů. Jenže to je jen zelenina, která se vyhazuje v obchodech a kterou vyhazují spotřebitelé. Kromě toho se už přímo na polích či ve skladištích kvůli drobným vadám, které neovlivňují kvalitu ovoce a zeleniny, vyhazuje až 25 procent veškeré úrody.

Peking odmítl rozhodnutí mezinárodního tribunálu ohledně ostrovů v Jihočínském moři

13. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Čína se vyjádřila, že nepřijme rozhodnutí mezinárodního tribunálu v Haagu, který odmítl územní nároky Číny na ostrovy v Jihočínském moři, kde Čína buduje vojenské základny. Rozhodnutí soudu v Haagu ve prospěch Filipín v této věci zjevně zvýší globální diplomatický tlak na Peking, aby omezil svou vojenskou expanzi v této oblasti. Rozhodnutí soudu v Haagu potvrdilo, že velká část námořních oblastí v tomto regionu jsou neutrální mezinárodní vody anebo exkluzivní hospodářské zóny jiných zemí. Čínský prezident Xi Jinpin se vyjádřil, že prý "územní celistvost a námořní práva" Číny nebudou postižena.

Rozhovor Britských listů 65:

Karlovy Vary 2016: Chaos a dobré české filmy

8. 7. 2016

čas čtení < 1 minuta



O letošním karlovarském filmovém festivalu hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů dokumentaristka Dominika Švecová s Janem Čulíkem. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 8. července 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Signál mírového soužití:

Na podzim se otevře v Berlíně soukromá hudební vysoká škola

13. 7. 2016 / František Řezáč

čas čtení 1 minuta


V září má začít studijní provoz na Akademii Barenboim-Said v Berlíně. Mladí hudebníci z Blízkého východu tam budou procházet vedle hudebního vzdělávání také humanitním a společenskovědním studijním plánem. S nápadem založit vysokou školu jako projekt smíření přišel světoznámý klavírista, dirigent a hudební ředitel Berlínské Státní opery Daniel Barenboim.

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

čas čtení 2 minuty

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Pravda dostihla dohodu s Íránem

13. 7. 2016

čas čtení 3 minuty


To čemu diplomaté říkají "Joint Comprehensive Plan of Action" (Společný podrobný akční plán) a co ostatní znají jako katastrofální dohodu s Íránem bylo uzavřeno před rokem ve Vídni. Teď přichází aktualizace od našich přátel ze Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), napsal Bret Stephens.

Mladí Rusové se přiklánějí k západní populární kultuře

13. 7. 2016

čas čtení 2 minuty


Dmitrij Bosov z Volgogradské státní univerzity publikoval studii s názvem "Západní mainstreamová kinematografie jako faktor socializace ruských studentů". Výzkum proběhl v Bělgorodě, který Bosov označuje za "modelový region" současného Ruska. Zde se současný režim těší nejvyšší podpoře, včetně podpory pro represívní zákony.

Proč Bohuslav Sobotka v politice zřejmě končí

12. 7. 2016 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro Hospodářské noviny možná trochu překvapivě spojuje svou budoucnost v čele strany s výsledkem podzimních krajských a senátních voleb.

V situaci, kdy ČSSD má 11 hejtmanů z 13 a nejsilnější senátorský klub, se nabízí nejen otázka, zda lze takový stav vůbec udržet, nýbrž především otázka, nakolik výsledek zmíněných voleb může být odrazem postavení pana Sobotky v roli šéfa sociálních demokratů či premiéra a nakolik bude spíše výsledkem hlasováním voličů o současných krajských reprezentacích či práci sociálních demokratů v Senátu.

Jak technologie ochromila pravdu

12. 7. 2016

čas čtení 8 minut

Sociální sítě sežraly zpravodajství. Ohrozily financování novinářské práce, provozované ve veřejném zájmu a vytvořily éru, v níž má každý svá vlastní "fakta". Důsledky ochromují nejen novinářskou práci, varuje šéfredaktorka deníku Guardian Katharine Viner v rozsáhlé a závažné analýze, která má stejnou platnost pro Českou republiku jako pro Británii.

Loni v září se v médiích najednou objevila zpráva, že se jako student britský premiér David Cameron účastnil v Oxfordu šokující iniciační ceremonie, při níž údajně vsunul svůj penis do čumáku mrtvého prasete. Zpráva proběhla všemi médii, přestože se ukázalo, že je nepravdivá. Rozšířila se prostřednictvím přeposílání na Twitteru a na Facebooku, kde ji sdílely miliony lidí, kteří zřejmě dodneška věří, že ta zpráva je pravdivá. Isabel Oakshott, novinářka z Daily Mailu, která byla původním zdrojem zprávy, posléze přiznala, že vůbec neví, zda je to pravda. Reagovala drze: "Je samozřejmě na veřejnosti, aby si sama rozhodla, zda je daná zpráva pravdivá či nikoliv."

Zdálo se, že nyní už není zapotřebí, aby si novináři před zveřejněním nějaké zprávy byli jisti, že ta zpráva je pravdivá. Namísto toho je na čtenářích - kteří vůbec neznají zdroj zprávy - aby si rozhodli, zda to, co čtou, je pravda. Ale podle čeho mají rozhodovat? Podle instinktu, intuice, své nálady?

Rasové násilí v USA: Fakta jsou ničím, percepce je vším

12. 7. 2016 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty


Lidé nepřipisují záležitostem význam na základě racionální úvahy, například obyčejné kalkulace rizik. Kdyby tomu tak bylo, například Američané by museli věnovat každý rok mnohem více pozornosti dopravním nehodám nebo konzumaci nevhodné stravy - místo toho, aby byli posedlí několika případy terorismu, které se občas v jejich zemi objeví. Měsíčně zahyne při dopravních nehodách 2 - 3 000 občanů USA ZDE - takže spíše než trpět strachem z teroristů by se vyplatilo třást se hrůzou, kdykoliv sedáte za volant...

Referendum -- Hlas lidu, hlas boží?

12. 7. 2016 / Václav Chyský

čas čtení 10 minut

Vox populi,vox dei

Alcuin, (735 -804), anglosaský mnich, politický a kulturní poradce Karla Velikého

Představa o moudrosti davů, o tak zvaném selském rozumu a o prosazování svaté vůle prostých lidí se táhne staletími. Najdeme ji u Hesiodota, v Homérově Odyssee i u římského Senecy staršího: „ … věř mi, řeč lidu je svatá“ .(1 ) Nejznámější je výrok anglosaského mnicha Alcuina:“ Vox populi vox dei“.(Hlas lidu hlas boží). Alcuin byl – vyjádřeno dnešními pojmy - politický a kulturní poradce Karla Velikého. Žel není nikdy citována celá věta, která smysl výroku úplně mění: „Těm však nemusíme naslouchat, kteří říkají, že hlas lidu je hlasem božím , neboť povykování plebsu se vždy blíží bláznovství“.(2)

Theresa Mayová se ve středu stane britskou premiérkou

11. 7. 2016

čas čtení 2 minuty

Dosavadní britský premiér David Cameron vydal prohlášení, v němž chválí rozhodnutí Andrea Leadsomové nekandidovat na úřad britského premiéra. Znamená to, že se premiérkou od středy stává dosavadní ministryně vnitra Theresa Mayová.

Mayová proslula svým tvrdým postojem vůči imigrantům, zejména zavedla předpis, že britští občané si nemohou do Británie přivést své manžely či manželky ze zemí mimo Evropskou unii, pokud nevydělávají nejméně 18 900 liber ročně (pokud má rodina děti, vydělaná částka musí být ještě vyšší). Předpis postihuje desetitisíce britských rodin. Mayová chce také zrušit Zákon o lidských právech.

Komentátoři srovnávají Mayovou nikoliv s Margaret Thatcherovou, ale s labouristickým premiérem Gordonem Brownem. Oba pocházejí totiž z rodin duchovních, vyrůstali v atmosféře vyžadující tvrdě morální chování a oba jsou poslední železnou touhou vládnout a ovládat. O Mayové je známo, že je velmi neochotna přenechávat jakékoliv rozhodnutí podřízeným. Musí neustále vědět, co podřízení dělají, a probírá s nimi všechny podrobnosti. Stejně jako Brown vyžaduje Mayová bezpodmínečnou loajalitu.

George Soros: Britské hlasování pro brexit by paradoxně mohlo znamenat výrazné posílení EU

11. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Vřava po referendu lidem v Británii osvětlila, oč vystoupením z EU přijdou. Pokud se tato nálada rozšíří i do zbytku Evropy, pak by to, co se zdálo jako nevyhnutelný rozpad EU, mohlo naopak vytvořit pozitivní dynamiku směřující k silnější a lepší Evropě, píše finančník George Soros na stránkách Project Syndicate.

Tento proces by mohl začít v Británii. Všelidové hlasování nelze zvrátit, avšak kampaň za sběr podpisů by mohla proměnit politickou krajinu tím, že odhalí nový zápal pro členství v EU. Stejný přístup by se pak dal opakovat i ve zbytku Evropské unie, čímž by vzniklo hnutí za záchranu EU prostřednictvím její hluboké restrukturalizace. Jsem přesvědčen o tom, že až se budou v nadcházejících měsících vyjevovat důsledky brexitu, bude stále větší počet lidí dychtivě toužit se k tomuto hnutí připojit.

Kompletní článek v češtině na stránkách Project Syndicate ZDE

Britští právníci požadují vytvoření komise o důsledcích brexitu. Pak má o něm hlasovat Dolní sněmovna

11. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Více než 1000 britských právníků podepsalo dopis britskému premiéru Cameronovi. Naléhají, aby dovolil parlamentu rozhodnout, zda má Británie odejít z EU.

Dopis charakterizuje referendum jen jako poradenské, protože bylo založeno na "zkreslených faktech a na slibech, které nelze splnit". Právníci argumentují, že před aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy musí mít Dolní sněmovna právo volně o tom hlasovat.

Iniciativu zkoordinovali prominentní právníci z Anglie, z Walesu, ze Skotska a ze Severního Irska.

V dopise se praví: Referendum nedosáhlo hranice, která se normálně požaduje v referendech celostátního významu, totiž 60 procent hlasujících občanů nebo 40 procent voličů. Výsledek referenda ovlivni generaci lidí, kteří nebyli dostatečně staří na to, aby směli v referendu hlasovat. Postavení Skotska, Severního Irska a Gibraltaru vyžaduje zvláštní jednání, neboť jejich obyvatelstvo nehlasovalo pro odchod z EU. Hlasování v parlamentu by se mělo konat s větším porozuměním hospodářských dopadů brexitu. Proto navrhujeme, aby vláda utvořila, co nejrychleji, královskou komisi či jinou nezávislou komisi, která by situaci analyzovala a zveřejnila informace o výhodách, nákladech a rizicích aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy. Hlasování parlamentu by se mělo konat až poté, co tato komise zveřejnila své závěry."

Británie, brexit a Evropská unie: 17 bodů, v nichž David Cameron spektakulárně selhal

11. 7. 2016

čas čtení 13 minut

Britští politikové nejsou zrovna chytří. Jeremy Kinsman, bývalý Vysoký komisař ("velvyslanec", v rámci Britského společenství národů) Kanady v Británii, popsal v dopise Davidu Cameronovi v pozoruhodných 17 bodech, jak drasticky kampaň za zachování britského členství v Evropské unii selhala. Není snad třeba dodávat, že totéž varování je ještě stokrát platnější pro Českou republiku:

1. Referenda jsou jadernými zbraněmi demokracie. V parlamentních systémech jsou zbytečná. Při referendech odpovídají občané jednoduchou, binární odpovědí "ano-ne" na složité otázky. Podléhají emocím a propadají amoku. Ničivý dopad referend trvá po celé generace.

2. Nikdy nepořádejte referendum, pokud si nejste jisti výsledkem. Vy jste toto referendum uspořádal z důvodů taktického politického manévrování, jen proto, abyste něco udělal proti úzkostným pocitům v anglické konzervativní straně (záměrně zdůrazňuji "anglické"), že podporu mezi vašimi voliči získává euroskeptická strana UKIP. Váš příslib, že uspořádáte referendum, vám pomohl získat ve volbách neočekávaně většinu. Také ten příslib skoncoval s vaší kariérou a vážně ohrozil zájmy vaší země.

Tragický pád britských médií

11. 7. 2016

čas čtení 4 minuty

Jak je možné, že v zemi, která vytvořila BBC a týdeník Economist selhali před referendem o Brexitu novináři tak katastrofálně? ptá se Steven Barnett v časopise Foreign Policy.

Britská novinářská práce dokáže být velmi kvalitní. V nejhorším případě však je britský žurnalismus opravdu otřesný. Před pěti lety byl svět právem šokován zjištěním, že Murdochův tehdejší bulvární nedělník News of the World odposlouchával mobilní telefony politiků a celebrit.

Před referendem o brexitu dne 23. června britská mainstreamová média dramatickým způsobem selhala. Nejsilněji bylo slyšet ostře protievropské deníky Daily Mail, Sun, Daily Express a Daily Telegraph. Většina britských celostátních deníků nedělala nic jiného než že publikovala zkreslené informace, polopravdy a otevřené lži. Byla to zuřivá propagandistická kampaň, v níž byla fakta a střízlivá analýza obětována ideologicky motivovaným cílům šéfredaktorů a jejich majitelů.

Brexit: Jaká je to pro zbohatlíky všechno zábava a legrace!!

11. 7. 2016

čas čtení 3 minuty

Brexit je pro skupinku anglických zbohatlíků nástrojem pro to, jak si uchovat moc

Brexit je protielitářská revoluce, v jejímž čele stanuli příslušníci elity - šlo o puč, který provedla jedna skupina absolventů luxusních soukromých škol proti druhé, napsal v deníku Financial Times Simon Kuper. Byli to bohatí studenti v Oxfordu, členové tamějšího zbohatlického Bullingdon Clubu.

Jejich zájmem bylo řečnictví. Od doby, kdy jim bylo šest let, byli tito lidé vzdělávání, aby uměli dobře mluvit a psát. Tito zbohatličtí synové chtěli sami vládnout Británii: nechtěli, aby byla jejich moc jakkoliv omezována ze zahraničí. Euroskepse příslušníků britské Konzervativní strany byla a je nástrojem, jak zachránit pro sebe vlivné politické a mocenské posty. Bylo to podobné, jako když pařížští taxíkáři bojují proti příchodu internetové taxíkářské společnosti Uber.

Intelektuální podnět vydavatele Parlamentních listů

7. 7. 2016

čas čtení < 1 minuta

Ivo Valenta, jeden ze spolumajitelů "informační agentury" Parlamentní listy, odhlali ledví svého intelektu, když sdílel tuto pozoruhodnou úvahu nad historickou paralelou příchodu Cyrila a Metoděje coby šiřitelů víry z tehdy kulturně zcela odlišné Soluně do českých zemí. Maně připomněl nedávno zesnulého Umberta Eca, jenž se snažil v jednom ze svých fejetonů vysvětlit italskému fašistovi a předsedovi Ligy severu Umbertu Bossimu, že je velmi diskutabilní, pokud se chce považovat za Kelta a že možná kdejaký Sicilan má více nordické krve než on. Eco už není, kdo to vysvětlí panu Valentovi? Najde se někdo trpělivý?

Zajímavé frankofonní kanadské filmy v Karlových Varech

9. 7. 2016 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty

Nevím, čím to je, jestli výjimečnou efektivitou francouzského PR oddělení kanadského ministerstva kultury, ale na letošních Karlových Varech jsem se opakovaně setkával s dobře natočenými frankofonními filmy z Kanady. Překvapující, vzhledem k tomu, že v pětatřicetimilionové Kanadě žije jen necelých 5,5 milionu francouzsky hovořících občanů. Asi nejzajímavější z těchto kanadských frankofonních filmů byl snímek Juste la Fin du Monde (Je to jen konec světa 2016), adaptace divadelní hry J.-L. Lagarceho, kterou natočil režisér Xavier Dolan a dostal za ni Velkou cenu na letošním filmovém festivalu v Cannes. Film je pronikavou studií jednotlivých členů nefunkční rodiny, do níž se z blíže neurčeného jiného města vrací po dvanácti letech nepřítomnosti třiačtyřicetiletý úspěšný autor divadelních her Louis, homosexuál, s cílem rodině oznámit, že umírá. Jenže octne se v rozhádaném klubku individualit, mezi svou sebestřednou stárnoucí matkou, sestrou, bratrem a jeho manželkou. Film je studií především bratra Antoinea, který se vůči všem chová nesmírně agresivně, každý výrok každé jiné osoby interpretuje zásadně negativním způsobem, obviňuje všechny z manipulace a když si stěžují na jeho nesnesitelné chování, dělá bolestínské scény, že ho neférové obviňují. Louis zjistí, že komunikace není možná a po intenzivní expozici četných rodinných traumat v nepřetržitých hádkách z rodiny rychle odchází, aniž by jim řekl, proč vlastně přijel.

Obama oznámil rozmístění dalších 1000 vojáků v Polsku. Vládnou úzkostné obavy z oslabení Západu v důsledku brexitu

9. 7. 2016

čas čtení 3 minuty

Barack Obama oznámil, že Spojené státy umístí dalších 1000 amerických vojáků v Polsku s cílem posílit východní křídlo Severoatlantické organizace. Zdůraznil, že americko-evropská solidarita nebue oslabena brexitem.

Na summitu NATO ve Varšavě vydalo NATO a EU své první společné prohlášení o bezpečnostní spolupráci. Obě organizace se zavázaly, že budou spolupracovat především v oblasti hybridní války a kybernetické války. Zároveň budou provádět námořní operace proti neregulérnímu příchodu uprchlíků.

Činitel NATO uvedl, že britské hlasování pro brexit poskytlo Evropské unii "novou energii pro proces, který vedl k této dohodě", jejímž cílem je odstranit dojem, že je jednota Západu ohrožena. Po varšavském summitu zintenzivní NATO spolupráci se Švédskem a s Finskem, které nejsou členy Severoatlantické organizace.

Brexit vyvolal v Evropě výrazné zvýšení podpory pro Evropskou unii

8. 7. 2016

čas čtení 1 minuta

Navzdory tomu, že se očekávalo, že vítězství brexitu posílí v Evropě euroskeptické a ultrapravicové strany, došlo k přesnému opaku. Čtrnáct dní po britském hlasování pro odchod z Evropské unie vzrostla v Německu popularita kancléřky Angely Merkelové na nejvyšší míru za posledních deset měsíců. Téměř dosáhla její popularity před uprchlickou krizí. Strana Merkelové CDU také zaznamenala vzrůst podpory o 2 procentní body a podpora ultrapravicové euroskeptické strany Alternative fuer Deutschland poklesla o 3 procentní body na 11 procent.

V Holandsku poklesla podpora pro ultrapravicovou stranu Svobody Geerta Wilderse na nejnižší úroveň od loňského podzimu, přestože jeho strana tam stále zůstává nejpopulárnější. V Rakousku chce nyní 52 procent občanů zůstat v EU a jen 30 procent Rakušanů by hlasovalo pro odchod z EU. Před týdnem bylo v Rakousku pro setrvání v EU 51 procent občanů a 49 procent chtělo EU opustit.

V Dánsku stoupla podpora pro členství v EU z 59,8 procent z doby před britským referendem o breitu na nynějších 69 procent. Podpora pro referendum o odchodu Dánska z EU poklesla z 40,7 procent na 32 procent. I 68 procent Finů nyní chce zůstat v Evropské unii.

Jen ve Francii zůstává podpora pro Nacionální frontu Marine Le Penové nezměněna. Italové podporují antiestablishmentové Pětihvězdičkové hnutí, avšak 66 procent Italů chce zůstat v EU a jen 26 procent Italů by z EU odešlo.

Podrobnosti v angličtině ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2016

1. 6. 2016

čas čtení 1 minuta

V květnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 45 339 Kč.   Příjem z reklamy byl 16 913 Kč.

Zůstatek byl koncem května 2016 130 685,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Český film | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
17626