O „češství“ v Národním divadle

30. 7. 2019 / Nikola Šedinová Slabáková



Zhlédla jsem dnes Výzvu Jiřího Kubíka na www.seznamzpravy.cz s pěvkyní Evou Urbanovou. Zaměření pořadu se týkalo stávkové pohotovosti odborových organizací operních souborů Národního divadla v Praze, činohra ani balet pražského Národního divadla tuto stávkovou pohotovost operního souboru nepodporují.


Paní Urbanová mimo jiné uvedla, že „Národní divadlo bylo postaveno Čechy za české peníze a pro českou věc a že jí bohužel vadí, že s panem Hansenem zatím může mluvit jenom německy nebo anglicky.“ Jak správně moderátor pořadu Jiří Kubík uvedl, paní Urbanová má za sebou bohatou mezinárodní kariéru, výjimečnou u nás. Žijeme v nacionalismu 19. století? Národnímu divadlu pro jeho dostavbu věnovali nemalé částky rakouský císař František Josef I., po vyhoření Národního divadla učinil opět totéž, i ruský car. Ačkoli je to tak málo zmiňováno. Přesto, že šlo o divadlo české, nikoli rakouské či ruské.

Jsem si jistá, že kdyby se novým šéfem opery Národního divadla měl stát pěvec Plácido Domingo, jistě by nikdo na prvním místě neřešl, že neumí český jazyk. Nechme, ať nový šéf opery Per Boye Hansen ukáže v řádném období výkonu své funkce svoje schopnosti.

0
Vytisknout
3252

Diskuse

Obsah vydání | 31. 7. 2019