Složení nového Senátu je dobrá zpráva pro tento stát

15. 10. 2018 / Boris Cvek

Nezdá se mi, že by výsledek senátních voleb vysílal nějakou jasnou zprávu. Velmi nízká volební účast už nikoho nepřekvapí. A nikdo pořádně neví, čím je způsobena: změnilo by se něco zásadně, kdyby voliči dostali volební lístky před druhým kolem domů? Nebo jsou prostě k druhému kolu senátních voleb principiálně lhostejní?

 

Jasnými vítězi senátních voleb se stali Jiří Čunek a Jiří Drahoš, kteří vyhráli už v prvním kole při mnohem vyšší účasti voličů. Co z toho ale plyne? Co plyne z dobrých výsledků bývalých prezidentských kandidátů Hilšera a Fischera a zároveň z dominance ODS ve druhém kole senátních voleb? Vypovídá to něco o síle kandidátů v daném regionu. Je asi jasné, že tam, kde vyhrál Drahoš, by Čunek nevyhrál, a vice versa.

Pokud je o pravici, máme tu vedle sebe proevropskou a protievropskou část. Ta druhá je jasně vymezena ODS. Ta první je roztříštěná. Patří do ní STAN (16 senátorů) a KDU-ČSL (15 senátorů)? Jsou to vůbec pravicové formace? Dobře, můžeme mluvit o proevropském středu. Jeho pozice by v novém Senátu měla být velmi silná. Jiří Drahoš a Jiří Čunek by se měli ocitnout spolu někde v tomto táboře. Stejně tak Marek Hilšer a Pavel Fischer, stejně tak Lukáš Wagenknecht za piráty, stejně tak aspoň někteří senátoři za SEN21. To by mohlo dát i většinu 41 hlasů. Kromě toho je tu v součtu dvacet senátorů za vládní koalici ANO a ČSSD. „Triumfující ODS“ má 16 senátorů. Kam se přidá Mikuláš Bek, který byl zvolen za koalici zelených, TOP09, ODS, STAN? Na ODS to tak úplně nevypadá.

V Senátu by i po těchto volbách měla být jasná proevropská většina, která zároveň nebude vstřícná k vládní koalici a prezidentovi. A to je dobrá zpráva. O skutečnou moc v zemi ale půjde až ve sněmovních volbách a o nich nelze z výsledků senátních voleb, k nimž chodí jen něco přes 16% voličů, vyčíst nic.

0
Vytisknout
5722

Diskuse

Obsah vydání | 18. 10. 2018