Mezitím v Absurdistánu 34:

Jak je to v Polsku s těmi soudy?

23. 7. 2017 / Tomasz Oryński

čas čtení 11 minut

Tak o čem je celý ten skandál se soudy v Polsku? Všechno to začalo, když řekl Kaczyński: "Postulát, který jsem já osobně podporoval, vytvořit Národní radu soudnictví, byl důležitým krokem na cestě učinit Polsko demokratickou zemí s vládou zákona." Aha, ale počkejte, ale to byl Lech Kaczyński, náš někdejší prezident, který zahynul při letecké havárii ve Smolensku. Začněme úplně znovu:

Tak o čem je celý ten skandál se soudy v Polsku? Všechno to začalo, když Jarosław Kaczyński řekl: "Národní rada soudnictví je postkomunistická instituce."

Podle vládnoucí strany Právo a spravedlnost jsou soudy poslední baštou komunismu v Polsku. Proto musí být zlikvidována jejich nezávislost a musejí být podřízeny vládě. Jen to umožní vládě očistit soudy od všech těch komunistů, protože v současnosti jsou údajně polské soudy komunistů plné. A tak se soudci považují za zvláštní elitářskou kastu, která si osobuje zvláštní práva, nadřazená všem ostatním občanům. Soudci jsou však obyčejní zloději a zločinci.

Ale, počkat. V této interpretaci něco nehraje. Soudní systém v Polsku vůbec není takový, jaký býval za stalinismu. Reformy polského soudnictví byly zahájeny v osmdesátých letech, některé byly provedeny ještě před pádem komunismu, kdy Jaruzelského režim učinil celou řadu ústupků ve snaze zůstat u moci. Další změny byly zavedeny v době bezprostředně po vyjednávání u kulatého stolu - to jsou ty změny, které podpořil Lech Kaczyński v tom výroku, který cituji výše.

Avšak to není všechno. Polské soudnictví bylo radikálně zreformováno asi před 17 lety. Velkou část těch reforem provedla vláda AWS (AWS byla koalice většinou pravicových a centristických stran, premiérem byl Jerzy Buzek.) Nový zákon napsali ministři spravedlnosti: Hanna Suchocka a její nástupce - Lech Kaczyński.

A nadto, podle Lecha Kaczyńského byli tehdy soudci velmi dobří. 28. února 2008 řekl:

"Jsem přesvědčen, že drtivá většina polských soudců - a ve srovnání s jinými zeměmi jich máme mnoho - jsou lidé, kteří vykonávají své povinnosti vynikajícím způsobem."

Takže jak je to možné, že třicet let po pádu komunismu v Polsku jsou polské soudy plné stalinských zločinců, když byli před devíti lety drtivou většinou polští soudci tak dobří? Pochopil bych to, jestliže byli nahrazeni špatnými soudci, ale komunisty? Opravdu?

Je zjevné, že tvrzení Jarosława Kaczyńského, že chce pokračovat v realizaci dědictví svého mrtvého bratra, už není přesvědčivé. Jeho bratr možná nebyl nejlepším prezidentem, jakého kdy Polsko mělo (ale díky Andrzeji Dudovi už také není nejhorším polským prezidentem), přesto to však byl ještě státník, který chtěl dobro pro svou vlast. Dnes používá Jarosław Kaczyński ta velká slova, ale ve skutečnosti se snaží znovuzavést v Polsku onen nedemokratický režim, proti němuž jeho bratr určitou měrou bojoval, když byl aktivní v antikomunistické opozici (používám slov "určitou měrou" záměrně, navzdory legendě, kterou se snaží vytvořit strana Právo a spravedlnost, neboť Lech Kaczyński vůbec nebyl  v nezávislém odborovém hnutí Solidarita významným hráčem).

Na tyto rozpory se poukazuje Jarosławu Kaczyńskému opakovaně, nejnověji to učinil v parlamentě jeden opoziční poslanec, který zdůraznil, že (na rozdíl od dnešní strany PiS) Lech Kaczyński rozuměl oddělení tří větví státní moci. Když se hovořilo o davech demonstrantů, kteří se shromáždili před parlamentem, Jarosław Kaczyński to už nemohl vydržet a odpověděl na to docela nezvyklým způsobem. Poté, co se prodral k řečnickému pultu, řekl:

"Pane předsedo, stojím tady neformálně. (Pak se obrátil na opozici:). Já vím, vy se bojíte pravdy, ale neberte si do svých zrádcovských hub jméno mého mrtvého bratra. Vy jste ho zničili, vy jste ho zavraždili, vy darebáci!"

Celé vystoupení lze zhlédnout zde:

Ale ani tím skandální série událostí v polském parlamentu neskončila. Jako obykle, strana Právo a spravedlnost čekala na tichý okamžik, kdy budou Poláci zaměstnáni něčím jiným, v naději, že si nevšimnou, co se děje v politice (nezapomínejme, že jejich útok na Ústavní soud byl proveden o Vánocích) a pak se pokusila provést parlamentní bleskovou válku.

Strana Právo a spravedlnost nedodržuje parlamentní procedury, všechno je to jen předstírání. Nejlepším příkladem je to, jak jedná parlamentní komise, které předsedá Stanisław Piotrowicz. Ten nemá čas na takové nesmysly, jako by byla debata nebo dodržování parlamentních procedur, všechno je to čistě formalita. Rozhodl se naštosovat všechny zákonné změny do skupin, podle toho, kdo je navrhl. Konalo se jediné hlasování na podporu všech zákonných změn, které zavedla strana Právo a spravedlnost, druhé hlasování, jimž byly odmítnuty všechny změny, které navrhla opozice, a hotovo. Když opozice protestovala a vyžadovala skutečnou diskuse, situace eskalovala a vyvinula se v boj o mikrofon, jak v Monty Pythonovi:

Cílem je prohnat nové zákony parlamentem co nejrychleji, než si kdokoliv uvědomí, co se vlastně děje. Není čas na to vyslechnout námitky od opozice, jak zdůraznila Krystyna Pawłowicz, která křičela na opoziční poslance: "Držte huby, jak vám předseda Kaczyński přikázal!"

A tak je nový zákon schválen, bez ohledu na to, že propouštění soudců a dalších pracovníků soudnictví je jasným porušením nejen ústavy, ale i zaměstnaneckého zákona. Mluvčí prezidenta byl dotazován, zda by bylo možné propustit i prezidenta, kdyby byl v té věci taky schválen takový zákon. Mluvčí odpověděl, že by to možné nebylo, protože prezident by takový zákon vetoval.

Samozřejmě, davy demonstrantů protestují v ulicích nyní každý večer, a den ode dne jsou větší (viz ZDE). To samozřejmě dělá straně Právo a spravedlnost starosti, neví, jak na to reagovat. Ministr vnitra Mariusz Błaszczak tvrdí, že ty davy byli jen procházející se občané, kteří šli v hezký letní večer na procházku a zastavili se a šli se podívat, co se děje, když viděli malou skupinku demonstrantů.

Mluvčí Senátu je přesvědčen, že tito lidé to dělají z dobré vůle a prostě jen nevědí, proti čemu protestují.

Adam Andruszkiewicz, poslanec ze strany Kukiz'15, což je de facto satelitní strana Práva a spravedlnost, sdílel informaci, že za těmito protesty je "určitá vlivná nadace, sponzorovaná Sorosem". Protesty jsou totiž součástí zahraničního spiknutí, jehož cílem je svrhnout demokraticky zvolenou polskou vládu a začít prolévat krev Poláků. Věc je velmi naléhavá a jde o mnoho, takže Andruszkiewicz okamžitě začne jednat. Tedy okamžitě až po víkendu.

Jen státní televize TVP nemůže přijít na nic nového, a tak informuje, že cílem pouliční revoluce je přivést do Polska migranty:

Mezitím vznikl problém. Jak obvykle, když se strana PiS pokusí spěšně prosadit nějaký nový zákon, takový zákon je plný chyb. Tentokrát je plný rozporů samotný tento nový zákon, protože v článku 12, odstavci 1 uvádí, že "valná hromada soudců Nejvyššího soudu navrhne pět kandidátů na prvního předsedu prezidentovi", zatímco v článku 14, odstavec 2, se mluví o kandidátech třech.

Je to znovu Monty Python, ale je to ještě pitomější:

"Pak budou počítati do tří, ne více, ne méně, pokud nebudou počítati do pěti. Tři bude číslo, které budou počítati, a číslo počítání bude pět. Čtyři nebudou počítati, aniž budou počítati dvě, kromě toho, že pokročí k číslu tři. Anebo pět, protože pět jest také správné. Jakmile bude dosaženo čísla tři, které je číslem pět,..."

Absurdní, co? No, zjevně nikoliv pro Senát, protože ten tento nový zákon schválil. Kdyby ho neschválil, opravený zákon by musel být schválen znovu v Sejmu, a Sejm už je na letních prázdninách, proto by to muselo všechno čekat až do září. A oni to chtějí mít hotové hned teď, protože mají své plány. Jak informovala jednoho novináře Krystyna Pawłowicz, po prázdninách strana Právo a spravedlnost zatočí s tiskem.

Takže tento sporný zákon byl schválen oběma komorami parlamentu. Že je to neuvěřitelné? Můžete si to zkontrolovat sami: navrhovaný zákon je ZDE. Bylo doporučeno, aby byl přijat bez jakýchkoliv změn. V jiném okamžiku, který také připomněl Monty Pythona, oslavil jeden aktivista z PiS "konec postkomunismu v Polsku" tím, že zveřejnil na Twitteru svou fotografii ve společnosti čelného právního experta strany PiS, bývalého komunistického prokurátora Stanisława Piotrowicze:

A teď je všechno v rukou prezidenta Dudy, který má právo vetovat nové zákony. Má poslední šanci postavit se proti své straně a postavit se řádně na obranu ústavy. Anebo se může dostat do historie jako největší zbabělec, křivopřísežník a zrádce od roku 1989. Dokáže se osvobodit od své podřízenosti Kaczyńskému? Anebo snad Kaczyński bude mít světlou chvilku a nařídí svým loutkám, aby tento zákon zrušili, protože si uvědomí, že hněv lidu v ulicích může skončit katastrofou? Uvidíme. Budeme se tím zabývat v další kapitole našeho seriálu "Mezitím v Absurdistánu".

* * *

Post scriptum: Zatímco útok strany Právo a spravedlnost na poslední baštu zákonnosti v Polsku je nejdůležitější věci, která se právě v Polsku odehrává, v jiných oblastech probíhají věci jako obvykle. Protesty v Běloveském pralese například pokračují dál, za masivní podpory našich českých přátel. Ministerstvo životního prostředí stále bojuje za své právo kácet stromy v chráněných oblastech. Vydalo dopis, jímž hledají podporu pro své akce a v němž sepsalo všechny přírodní druhy, které prý budou zachráněny, pokud se bude provádět masivní kácení. Ale ti zlí ekologové prostě nejenže neposlouchají, ještě si dovolují si z toho dopisu dělat legraci tím, že opravili v něm často se vyskytující chyby:

A samozřejmě, nic nového ani na polských silnicích. Jak známo, vládní limuzíny jezdí nebezpečně a neodpovědně a způsobují velmi často silniční havárie. Vládní řidiči zaznamenali úspěch i tento měsíc, kdy došlo v centru Varšavy k srážce se soukromým automobilem.

0
Vytisknout
12032

Diskuse

Obsah vydání | 25. 7. 2017