Channel Four News

Kontrast mezi přijetím uprchlíků v Maďarsku a v Německu je ohromující

8. 9. 2015

Reportér: "Proč tady pomáháte?"

Starší německá paní: "Proč? Protože je to normální, přece. Pomáhám, já tady bydlím. My jsme bohatá země. Nemáme tady válku. Měli jsme tu válku. Druhou válku. Pocházím z té dnešní generace. Já vím, co to znamená mít v zemi válku."

Hosan: "Jsem stavební inženýr. Ve své zemi jsem přišel o všechno. Doufám, že tady budeme moci vést bezpečný život s manželkou a s mými dvěma dětmi. Chci začít život znovu. Nechci tu jen brát peníze od vlády a jen sedět a jíst. Ne. Podívejte se, tady, jako na téhle stavbě. To je moje práce. Takže když to vidím, tak jsem šťasten. Najdu si tu práci."



Reportér v Mnichově: Probíhá to, no, s germánskou precizností. V každém vlaku z Maďarska nebo z Rakouska přijíždějí další stovky lidí. Pro všechny je to poslední etapa dlouhých, často strašlivých cest. Úleva na jejich tvářích hovoří s obrovskou výmluvností.

Žena: Jsem Syřanka. Z Damašku.

Muž: Chceme říct všem tady, děkujeme, děkujeme. Vielen Dank pro všechny. Děkujeme, paní Merkelová. Děkujeme všem tady. Děkujeme vám, Německo.

Reportér: Jen do Bavorska přichází denně dva tisíce lidí. Kontrast s tím, jak s nimi bylo zacházeno v Maďarsku, je ohromující. Unavené, zmatené děti, které zažily nebezpečné moře a přeplněné vlaky. Teď jim lidé dávají bonbóny a hračky.

Německá dívka: "Já opravdu oceňuju, jak je Německo schopné přivítat tyto lidi a jak jsou lidé přátelští. Jsou některé země, jako Maďarsko, a možná i Británie, které já tak úplně nechápu. Protože tohle je krize, která se týká celé Evropy, celého světa. Je mi docela smutno nad skutečností, že Evropa není schopna se o této věci dohodnout."

Reportér: Dnes ráno policie v Mnichově hledala dary a dobrovolníky. O čtyři hodiny později policie informovala, že už potřebuje jen nové sim karty.

Reportér: "Proč tady pomáháte?"

Starší německá paní: "Proč? Protože je to normální, přece. Pomáhám, já tady bydlím. My jsme bohatá země. Nemáme tady válku. Měli jsme tu válku. Druhou válku. Pocházím z té dnešní generace. Já vím, co to znamená mít v zemi válku."

Reportér: "A proto pomáháte?"

"Ano."

Reportér: Při příjezdu je k dispozici lékařská prohlídka pro ty, kdo ji chtějí, a pak autobusy a vlaky do nedalekých přijímacích středisek. Kde jsou uprchlíci registrováni. Někteří se pak vydávají sami za přáteli a rodinnými příslušníky. Ostatní se rozdělují do táborů a přístřeší po celém Německu. A všichni nyní, konečně, mají čas na zamyšlení. Představit si, jaký bude jejich budoucí život.

Pro Hosana, z Aleppa a pro jeho rodinu jen výstavba budoucnosti víc než jen metaforou.

Hosan: Jsem stavební inženýr. Ve své zemi jsem přišel o všechno. Doufám, že tady budeme moci vést bezpečný život s manželkou a s mými dvěma dětmi. Chci začít život znovu. Nechci tu jen brát peníze od vlády a jen sedět a jíst. Ne. Podívejte se, tady, jako na téhle stavbě. To je moje práce. Takže když to vidím, tak jsem šťasten. Najdu si tu práci.

Reportér: Kancléřka Merkelová pochválila velkomyslnost německých občanů. Zdůraznila, že Německo je nyní spojováno s naději. Ale má proti sobě i opozici. I v jejím vlastním politickém bloku. Klíčový spojenec zde v Bavorsku dnes varoval, že žádná společnost nemůže zvládnout takový příliv lidí.

0
Vytisknout
3098

Diskuse

Obsah vydání | 10. 9. 2015