Bili nás a maďarské policii jsme museli platit úplatky

8. 9. 2015

Hassan Abu Walid, pětačtyřicetiletý otec dvou dětí ze zničeného syrského města Aleppo, se dostal po složité cestě, kdy musel platit úplatky a kdy ho bili, do Norimberku. Poskytl rozhovor deníku Guardian.

"Kdybych měl volbu, zažádal bych o azyl v Holandsku, ale německá policie mě zatkla okamžitě po příchodu na německou půdu a vzala mi otisky prstů. Tábor v Norimberku je přeplněný více než 750 syrskými, iráckými, súdánskými a albánskými uprchlíky. Muž bez rodiny může ve frontě na snídani čekat ráno až dvě hodiny. Turečtí zaměstnanci dávají vždycky přednost rodinám. "Musíte počkat, až se nasnídají rodiny, jinak vás pošleme zpátky do Sýrie," říkají.

Chtěl jsem dostat svou rodinu z Aleppa, než nás zabije náhodné dělostřelectvo anebo kulky od ostřelovačů. Nechtěl jsem ale s rodinou riskovat cestu do Řecka.

Chtěl jsem se zaregistrovat u OSN v Turecku a zažádat o imigraci do Evropy nebo do USA, ale čekání bylo příliš dlouhé. OSN mi sdělila, že budu muset v Turecku čekat až do roku 2022. Tak dlouho bych v Turecku bez příjmu nepřežil.

Tak jsem se vydal na cestu s dvěma bratry, kteří v Aleppu přišli o podniky a o příbytky, a pluli jsme na vratkém člunu s 50 uprchlíky. Cesta z Azmiru nás stála každého 1150 dolarů.

Dostali jsme se na řecké pobřeží až po pomoci od pobřežních stráží. Po šesti hodinách na moři přestal fungovat motor člunu.

Použil jsem GPS, abych se dostal k makedonské hranici. Spolu s mnoha dalšími uprchlíky nás makedonská policie kopala. Zadrželi nás přes noc a pak pouštěli každou hodinu 10 uprchlíků.

Situace na srbské hranici byla lepší, ale museli jsme platit, abychom se tam dostali. Jízdenka z Bělehradu stála 5 euro, ale my jsme museli zaplatit 25, a když jsme nastoupili do vlaku, průvodčí od nás vybral ještě dalších 50 euro.

Šli jsme po polích a zatkla nás maďarská policie, která nás pustila teprve, když jsme jí zaplatili úplatek 200 euro. Pak jsme si za 650 euro vzali taxíka do Budapešti. Tam jsme se setkali s pašerákem, který nás náklaďákem odvezl do Německa za dalších 475 euro. Ve vozidle mělo být 8 lidí, ale bylo jich tam 20.

V Aleppu jsem si žil jako král, měl jsem prosperující dřevařský podnik, ale v Sýrii není budoucnost. Válka tam může trvat dalších 20 let, a já nechci, aby se z mých malých dětí staly žebráci nebo zloději. Chci, aby dostali v Německu dobré vzdělání, a proto jsem z Turecka odešel do Německa.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3496

Diskuse

Obsah vydání | 10. 9. 2015